Zahrada centrum - vše pro vaši zahradu

Stříkáme pouze v případě napadení rostlin

Postřik proti strupovitosti, padlí, mšicím a pilatkám používáme v květnu v sadu pouze v případě napadení rostlin.

Růže chráníme před mšicemi

Růže pravidelně kontrolujeme, abychom mohli zasáhnout co nejdříve. Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce na růžích patří mšice, konkrétně kyjatka růžová (Macrosiphon rosea). Mšice se nejčastěji objevují na koncích výhonků a poupatech. Tím způsobují jejich zakrnění a zbrzdění růstu. Mšice se vyskytují především za teplého a suchého počasí.

Abychom nezahubili přirozené nepřátele mšic (slunéčko sedmitečné, zlatoočko pestřenky), je důležité při volbě postřiku zvážit všechny jeho negativní dopady nebo rovnou zvolit takový přípravek, který nehubí užitečný hmyz.

Odstraňování planých výhonů a kořenových odnoží

Odstraňujeme kořenové odnože u škumpy orobincové/ocetné (Rhus typhina) a šeříku obecného (Syringa vulgaris). Kořenové výhony (plané výhony) se objevují po celé vegetační období. Tyto výhony odstraňujeme okamžitě a co možná nejhlouběji. Odstraňujeme také překážející vedlejší výhony u dřínu či svídy.

Vyséváme fazol šarlatový

Fazol šarlatový (Phasoleus coccineus) najdete v nabídce semen mezi letničkami. A to i přesto, že mladé lusky můžeme po uvaření použít v kuchyni (syrové jsou jedovaté) a vaří se i zralé plody. Rostlina dorůstá výšky až 3 metry a kvete bílými, červenými nebo červenobílými květy. Vzhledem k rychlému růstu se fazol šarlatový s oblibou využívá pro rychlé a zároveň atraktivní zakrývání větších ploch.

Po odkvětu jahodníky podložíme

Pokud jahodníky nepěstujeme na černé fólii, po odkvětu rozprostřeme pod budoucí plody hrubou dřevitou vlnu, dřevěné hoblovačky či slámu. Jahody tak lépe ochráníme proti plísni šedé a padlí jahodníkovému. Opatření pomůže zamezit také škodám od plžů, mnohonožek a drátovců.

Po odkvětu přihnojíme ovocné stromy a keře

Ovocné stromy a keře přihnojíme po odkvětu dusíkatým hnojivem, nejlépe formou zálivky. Tak zabezpečíme, aby se hnojivo dostalo co nejdříve ke kořenům.

Kontrola přivázání mladých stromků

Zkontrolujeme, případně upravíme způsob přivázání mladých stromků k opěrným kůlům. Jejich vzájemné spojení by nemělo být příliš volné, ani příliš těsné.

Prořezáváme ořešáky

Jednou za čas je důležité ořešák prořezat. Nejvhodnější dobou je jarní období, krátce po vyrašení pupenů. S řezem můžeme začít jakmile se zazelenají listy. Zbavujeme se mladých neplodících výhonků, které vysilují celý strom. Můžeme řezat i starší tlusté větve. Nejdřív je zkrátíme na metr a poté seřízneme až u kmene. V létě zkracujeme pouze překážející větve. Místa řezu potřeme ochranným nátěrem, nejlépe štěpařským voskem nebo hustou barvou ředitelnou vodou.

Vhodný čas na zakládání nových trávníků

Za nejvhodnější termíny pro zakládání nových trávníků se považuje konec dubna a začátek května. V tuto dobu už je půda je dostatečně teplá pro růst travních semen.

Osazujeme truhlíky a květinové mísy

V květnu osazujeme květinové mísy a truhlíky. Těmi pak podle svých možností můžeme zdobit okna, balkony, terasy či další místa v zahradě.

Podepíráme trvalky

Starší trvalky často tvoří mohutné trsy a velmi rychle v tomto období rostou. Připravíme jim včas oporu. Vybírat můžeme z bohaté nabídky zahradních center, ale neméně dobře poslouží i vlastnoručně vyrobené opory, například z vrbového proutí.

Dřeviny chráněné před zimou přesazujeme do volné půdy

Choulostivé dřeviny z květináčů přesadíme po skončení přízemních mrazíků (v druhé polovině května) do volné půdy.

Odštipujeme odkvetlé semeníky tulipánů

Po odkvětu okrasných cibulovin (tulipány, narcisy, hyacinty) odštípneme květní stonek 3 – 5 cm pod květenstvím, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Naopak listy po odkvětu nesekáme ani netrháme. Na rostlině je ponecháme až do úplného zatáhnutí. U drobných cibulovin (sněženky, bledule, ladoňky, talovíny) necháme semena dozrát a tak umožníme rostlinám vysemenění.

Přesun leknínů do jezírka

Pokud jsme lekníny a další vodní rostliny měli na zimu uložené v bezmrazých místnostech, pak je nejvyšší čas na jejich přemístění zpět do jezírka.

Dělíme starší trsy trvalek

Trvalky, které se na původním stanovišti již příliš rozrostly, rozdělíme na menší trsy. Můžeme je zasadit na jiné stanoviště a nebo nabídnout výměnou za jiné druhy sousedům.

Odstraňujte plané výhony růží

U růží (ať stromkových, tak pnoucích i keřových) se objevují plané výhony, tzv. vlky. Vyrůstají z podnože, na kterou byla růže naroubována. Proto se často nacházejí pod povrchem půdy. Při jejich odstraňování je vhodné opatrně okrýt zeminu a odstranit je opravdu celé.

Dřevité pivoňky po odkvětu zkrátíme

Po odkvětu seřežeme dřevité pivoňky. Odstraníme odkvetlé semeníky a každý výhon zkrátíme o tři očka.

Kvetoucím ovocným stromům věnujeme zvýšenou pozornost

Kvetoucí ovocné stromy v případě potřeby zaléváme, prokypřujeme pod nimi zeminu a vytrháváme kolem nich plevele. Případně pro udržení vláhy a zamezení růstu plevelů využijeme mulčování (nastýlání).

Provádíme probírku plodů peckovin

Provádíme probírku plodů peckovin

Zavěšujeme feromonové lapače na ochranu proti škůdcům

Týden po odkvětu jabloní zavěšujeme do korun stromů feromonové lapače. Pomohou nám signalizovat četnost výskytu obaleče jablečného (Cydia pomonella), který způsobuje červivost jablek a hrušní.

Vyséváme fazoly keříčkové i tyčkové

Fazol je teplomilná rostlina, které nejlépe vyhovuje teplota v rozmezí 20-30 ^oC. Proto jej vyséváme až v polovině května, aby malé rostliny unikly jarním mrazíkům. Pokud toužíme po ranější sklizni, volíme fazoly keříčkové. Tyčkové odrůdy mají delší vegetační dobu a ke svému růstu potřebují vhodnou oporu.

Okopáváme a přihrnujeme rané brambory

Jakmile u brambor vyrazí výhony, mělce okopeme půdu. Tím zničíme plevel dřív, než se rozroste. Při výšce 8 - 10 cm poprvé přihrnujeme zeminu k rostlinám (hrobkujeme). Podruhé hrobkujeme při výšce kolem 15 - 20 cm. Hrůbky podporují lepší zakořenění rostlin a tedy i lepší tvorbu hlíz. Přílišné sucho brzdí vývoj hlíz. Proto v suchém období zaléváme, nejlépe do brázd.

Sklízíme rebarboru

K nejrannějším zeleninám patří reveň (rebarbora). Se sklizní začínáme ve třetím roce po výsadbě. Z jedné rostliny můžeme sklízet od dubna do června každých 14 dní přibližně třetinu stonků. Řapíky dosahují délky 30 – 50 cm. Odlamujeme je postupně až do svátku sv. Jana (24. června), později už příliš narůstá množství kyseliny šťavelové. Stonky neodstřihujeme, ale pouze mírně natočíme a pak snadno vytrhneme. Průběžně odstraňujeme květní stvoly, aby nedocházelo k vysilování rostliny. Ačkoli patří rebarbora mezi zeleniny, je v kuchyni oblíbená jako ovoce (náplně do knedlíků, koláčů). Vždy ji konzumujeme tepelně zpracovanou.

Růžice raného květáku chráníme před sluncem

Před přímým slunečním světlem chráníme růžice raného květáku tak, že nad ní zalomíme jeden dva listy. Růžice pak zůstanou pevné a bílé.

Sklízíme první rannou zeleninu

V květnu sklízíme první ranou zeleninu, především mrkev, kopr, cukety a špenát.

Vysazujeme jahodník

Velmi dobrou možností pro výsadbu jahod v teplejším období je výsadba chlazené sadby, tzv. frigo. Sazenice se odebírají z pole v období pozdního podzimu (tj. až když je rostlina ve vegetačním klidu) a v tomto stavu se udržují až do výsadby. Výsadbu frigosadby můžeme provádět od počátku dubna až do konce června. Výhodou je lepší ujmutí sazenic i při vyšších teplotách a při menší potřebě závlahy (rostliny nemají listy, nevyžadují tolik vody). V roce výsadby musíme počítat s přibližně pětinovým výnosem.

Vysazovat můžeme také klasické – čerstvé (zelené) sazenice. Musíme však počítat s tím, že s nárůstem teploty na jaře probíhá u jahodníků rychlejší vývin květů a tím se zhoršuje ujmutí sazenic.

Pravidelně sekáme a plejeme trávník

Trávník sekáme nejméně dvakrát měsíčně. Aby nedocházelo k zežloutnutí trávníku, zkracujeme jej vždy maximálně o třetinu výšky. Průběžně odstraňujeme plevel. Zvláštní péči věnujeme trávníku, v kterém jsou drobné cibuloviny. Sečeme jej až koncem měsíce a čepele sekačky nastavíme na vysoko. To proto, abychom rostlinám co nejdéle zůstaly listy – zdroj živin pro příští rok. Trávníku velmi prospějeme pravidelným sekáním a okamžitým odstraněním posekané hmoty. Po sekání můžeme trávník přihnojit a zalít.

Po ledových mužích vysazujeme letničky a jiřiny

Pomine-li nebezpečí přízemních mrazíků, vysazujeme předpěstované choulostivější letničky (např. afrikány, ostálky). Ve stejném období je také čas na vysazení hlíz jiřin.

Okopáváním šetříme vláhu

Při okopávání nejen provzdušňujeme půdu, ale také šetříme vláhu. Zároveň z půdy odstraňujeme plevele.

Koncem měsíce tvarujeme živé ploty

Koncem května provádíme tvarující řez (stříhání) živých plotů. Pravidelné zastřihávání výhonů zajistí pevný růst listnatým i jehličnatým živým plotům. Tvarování a zhušťování korun zakrslých borovic provádíme zaštipováním měkkých výhonů. U volně rostoucích (tzv. přírodních) živých plotů se řez provádí obvykle po odkvětu.

Vysazujeme macešky a další dvouletky

Pokud nemáme vlastní rostliny předpěstované ze semen, můžeme využít bohaté nabídky zahradních center či pěstitelských trhů. Při výsadbě dvouletek volíme takové umístění, aby záhon barevně ladil a postupně nakvétal. Macešky a sedmikrásky můžeme vysazovat i jako kvetoucí rostliny.

Chráníme květy ovocných stromů před ohlášenými mrazíky

Pankrác, Servác a Bonifác mají v kalendáři svátek ve dnech 12. – 14. května. Nebezpečné mrazy, lidově označované ledoví muži, se mohou objevit už od 9. do 17. května. V případě potřeby chráníme květy ovocných stromů a keřů před mrazíky. Kvetoucí stromy po nočním mrazu časně ráno důkladně zalijeme a rozprašovačem jemně zamlžíme.

Kvetoucí jahodníky chráníme před mrazem

Pokud se v době kvetení jahodníku objeví mrazivé noci, pak se snažíme rostlinám poskytnout dodatečnou ochranu. Dobře poslouží nejen fóliové tunely, ale také netkaná textilie. Důležité je tuto ochranu ve dne odstranit, aby mohlo dojít k opylení květů.

Vysazujeme předpěstovanou zeleninu

Předpěstované sazenice zeleniny (tzv. sadbu) vysazujeme do volné půdy (hlávkový salát, kedluben, růžičková kapusta, pór, řepa červená). S výsadbou počkáme po tzv. zmrzlých či ledových mužích, tedy po svátku Pankráce, Serváce a Bonifáce. Jejich svátky připadají na období 12. – 14. května, termín výsadby volíme s ohledem na aktuálního počasí. Teploty nižší než 0 ^oC zeleninové sadbě škodí. V případě poklesu teplot již vysazenou zeleninu chráníme na noc fólií či netkanou textilií.

Připravujeme záhony pro okurky, cukety, rajčata a papriky

Připravíme záhony pro okurky, cukety, rajčata a papriky. Všechny tyto rostliny patří mezi rostliny 1. trati, tedy vyžadují půdu bohatou na živiny a humózní složky. Před výsadbou půdu důkladně zryjeme, odplevelíme a obohatíme kompostem nebo dobře rozloženým hnojem. S výsadbou těchto plodin počkáme na druhou polovinu května, záhony však můžeme připravit v předstihu.

Vysazujeme zeleninu choulostivou na mráz

Teprve ve 2. polovině května můžeme do volné půdy vysazovat zeleniny choulostivé na mráz (paprika, lilek, celer, okurky, rajčata).

Vyséváme zeleninu

Pokračujeme ve výsevu dalších druhů zeleniny (letní ředkvičky, letní ředkev, letní špenát, celer listový, kukuřici cukrovou, čekanka salátová k rychlení na puky). U druhů choulostivých na mráz vyséváme tak, aby vzešly až po ledových mužích.

Jednotíme kořenovou zeleninu

Kořenovou zeleninu, kterou jsme dříve vyseli do volné půdy, vyjednotíme tak, abychom ponechali v odpovídající vzdálenosti ty nejsilnější rostliny. Pokud jsme využili semena předem nalepená na výsevné pásce, pak jednotit nemusíme. Výsevné pásky zajišťují ideální vzdálenost osiva.

Pravidelně odstraňujeme plevel

Výraznou část své činnosti na zahradě věnujeme likvidaci plevelných rostlin. Nejen, že odebírají z půdy vláhu kulturním rostlinám, ale připravují je také o živiny a světlo. V účinném boji proti plevelům pomůže nejen jejich pravidelné a rychlé odstraňování, ale také znalost způsobu rozmnožování a půdních nároků jednotlivých druhů a vhodné střídání rostlin na záhoně. Některé druhy dobře poslouží jako bioindikátory. Prozradí vám, kde půdě něco výrazně chybí nebo naopak přebývá.