Červenec
Třešňové a jiné týdny
-
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle napoví, že mezi zráním nejranější Rychlice (zvané též Májovka) a velmi pozdní Kariny může uplynout až 8 týdnů. Pro snadnější orientaci slouží pěstitelům třešní tzv. třešňový kalendář. První třešňový týden v něm začíná 24. května a poslední, osmý, 20. srpna. Třešňové týdny trvají, na rozdíl od těch klasických, 11 dní. Nejvíce odrůd dozrává v 5. a 6. třešňovém týdnu, tedy od druhé poloviny července.
Červencová zahrada není skoupá ani na květy. Letní pohodu spolehlivě zajistí bohatě kvetoucí hortenzie, ibišky, kopretiny, levandule, kosatce, lilie či slunečnice. Pokud si včas nastříháme a nasušíme vhodné rostliny (jejich předurčení leckdy prozrazují česká jména, např. slaměnky, nesmrtelky, suchokvěty), uchováme si kvetoucí krásu i pro podzimní a zimní měsíce.
Prázdninovou pohodou bychom se však neměli nechat úplně ukolébat. Záhony, ze kterých sklidíme zeleninu, by neměly osiřet. Pokud z nějakého důvodu netoužíme po další sklizni zeleniny, stačí je oset zeleným hnojením.
-
Dokončíme vyrývání cibulí tulipánů, narcisů a hyacintů
Pokud jsme zatím odkvetlé cibuloviny nevyzvedli ze záhonu, je nejvyšší čas je vyrýt. Zdravé cibule důkladně očistíme a osušíme a uskladníme pro podzimní výsadbu. Léto nejlépe přečkají v přepravkách či papírových sáčcích na vzdušném místě při teplotě kolem 20 °C. Během skladování cibulky kontrolujeme. Na uvolněné místo vysadíme letničky.
-
Přesazujeme talovín zimní
Talovín zimní (Eranthis hyemalis) patří mezi rostliny kvetoucí na přelomu zimy a jara. Nejvhodnější čas k jeho přesazení je uprostřed léta. Talovín nepřesazujeme příliš často. Nejlépe se mu daří několik let na stejném stanovišti, kde se rozmnožuje samovýsevem. Ze země opatrně vyjmeme šedohnědé hlízy, které sázíme do půdy bohaté humusem do hloubky 5 cm na vzdálenost 5 cm. Aby žluté květy talovínu vynikly, vysazujeme skupiny nejméně deseti hlíz do podrostu řídkých listnatých keřů.
Talovín zimní
-
Dokončíme výsev dvouletek
V první polovině července dokončíme výsev dvouletých rostlin: sedmikrásky (Bellis perennis), macešky (Viola x wittrockiana) či pomněnky (Myosotis). Pravidelně zaléváme - po výsevu nesmí semena zaschnout. Maceškám při klíčení škodí vysoké teploty, proto je zpočátku chráníme před sluncem.
Mráz macešku nespálí
-
Odstraňujeme odkvetlé květy leknínů
Hlavním obdobím květu leknínů je červen a červenec. Odkvetlé květy či poškozené listy odstraňujeme spíše z estetických důvodů.
-
Likvidujeme starou jahodovnu
Čtyři roky starou sadbu jahodníků po skončení úrody zlikvidujeme a půdu zryjeme na hloubku rýče.
-
Množíme jahodník
Ještě v červenci můžeme pokračovat v množení jahodníku. Pro množení vybíráme zdravé a dobře zakořeněné rostliny, které ze šlahounu uřízneme ostrým nožem. Nejvhodnější rostliny jsou uprostřed šlahounu. Rostliny se ujmou přibližně za týden. V tomto období je vydatně zaléváme a lehce zastíníme.
Příprava sadby jahodníku
-
Množíme bylinky řízkováním
V letním období můžeme množit některé bylinky řízkováním. Je vhodný čas k odběru řízků levandule, yzopu, rozmarýny lékařské (Rosmarinus officinalis) a dalších druhů k zakořenění. Pro množení odebíráme nezdřevnatělé konce výhonů o délce 8–12 cm. Ze spodní poloviny těchto výhonů odstraníme všechny lístky. Řízky svisle zapíchneme do květináčů zaplněných zeminou a půdu kolem nich přitlačíme. Úspěšnost zakořeňování zvýšíme, když před umístěním řízků do půdy použijeme stimulátor růstu.
levandule - kdy a jak množit
-
Sklízíme cibuli
Cibuli sklízíme v červenci, jakmile nať, i když je zelená, nejméně u poloviny rostlin sama polehne. Dozrálou cibuli vyjmeme z půdy a necháme ji ležet na záhoně, kde dozraje a doschne. Pak ji ve svazcích po 10 - 20 kusech dosušíme pod střechou. Očištěnou suchou cibuli skladujeme na suchém a vzdušném místě, kde teplota v zimě neklesne pod 3°C.
Kdy a jak sklízet cibuli
-
Rajčata vyvazujeme, vylamujeme, zaléváme a hnojíme
Rychle rostoucí rostliny tyčkových rajčat průběžně vyvazujeme k opěrným tyčím či přichycujeme ke spirálám. Výhony vyrůstající z paždí listů (tzv. zálistky či fazochy) u tyčkových odrůd vylamujeme. Rostlinu oslabují a tím snižují úrodu. Naopak u keříčkových odrůd všechny výhony ponecháme. Při zalévání nekropíme vodou listy a tak snižujeme riziko vzniku plísní. Hnojíme organickým hnojivem určeným pro plodovou zeleninu.
vylamujeme zálistky rajčat
-
Odstraňujeme odkvetlé květy růží
Průběžně odstřihujeme odkvetlé květy velkokvětých růží (čajohybridů) a mnohokvětých růží (floribund). Tím zamezíme zbytečnému vysilování, ke kterému dochází při tvorbě šípků.
-
Přepichujeme dvouletky
Když narostou dvouletkám z květnových a červnových výsevů 2 – 3 lístky, je čas na jejich přepíchání na zvolený záhon. Doporučená vzdálenost mezi přepichovanými rostlinami je 10 cm. Zpočátku jim věnujeme zvýšenou péči – zavlažujeme a stíníme.
-
Využíváme nádrž s dešťovou vodou
Pro zalévání zahrady využíváme co nejvíce nádrže na dešťovou vodu. Při používání odstáté vody snížíme spotřebu vody a navíc dopřejeme rostlinám mnohem příjemnější teplotu zálivky.
Šetření vodou - móda nebo nutnost?
-
Po odkvětu dělíme trvalky
Dělením můžeme příliš rozrostlé trsy trvalek zmladit a rozmnožit. Nejvhodnější pro tuto činnost je přibližně 14 dní po odkvětu. Vhodné je využít spíše podmračené počasí. Pro dělení jsou vhodné všechny trvalky s vlásečnicovými kořeny. Nejprve zastřihneme staré listí (přibližně na dlaň vysoko) a pak opatrně rostlinu obryjeme rýčem, abychom ji vyrýpli s co nejvíce kořeny.
-
Sbíráme a sušíme rostliny
Pro zimní využití sbíráme a sušíme vhodné rostliny. Slaměnky (smil listenatý - Helichrysum bracteatum) stříháme krátce před rozvitím poupat. Listy sdrhneme, připravíme malé svazečky a zavěsíme je květem dolů. Smilek růžový (Helipterum roseum), přezdívaný též nesmrtelka, sklízíme když začne otvírat květy. Slaměnku křídlatou (pískožil - Ammobium alatum) a suchokvět roční (Xeranthemum annuum) řežeme před rozkvětem. Limonky (statice) a šater latnatý (nevěstin závoj) stříháme v době květu a sušíme svázané ve stínu. Okrasné traviny střiháme po odkvětu a sušíme pomalu ve stínu.
K sušení se také velmi hodí odkvetlé tobolky černuchy damašské (Nigella damascena) nebo černuchy východní (Nigella orientalis).
Černucha - víc než obyčejná letnička
-
Sušíme levanduli
Kvetoucí stonky seřízneme hned, jak se květy začnou vybarvovat do typické modrofialové barvy. Tím předejdeme pozdějšímu opadávání. Levanduli sušíme ve svazcích na teplém, vzdušném a tmavém místě.
Levandule provoní zahradu i šatník
-
Hnojíme naposledy růže
V červenci je čas na poslední přihnojení růží. Pozdější dávka hnojiv by mohla ovlivnit správné vyzrávání výhonů. Výjimku tvoří speciální vodorozpustná hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Ta přispívají k lepšímu přezimování okrasných a ovocných dřevin včetně růží a je možné je aplikovat koncem října až začátkem listopadu.
-
Svazujeme mohutné trsy rostlin
Průběžně kontrolujeme trsy trvalek. Svázáním ochráníme mohutné trsy před následky silných dešťů – polámáním či poleháváním.
-
Podepřeme větve ovocných stromů
Pro větve stromů s bohatou násadou plodů připravíme podpěry. Podpěry opatrně umístíme pod nejvíce plodící větve.
-
Ovocné stromy za suchého počasí důkladně zaléváme
V suchém období důkladně zaléváme stromy s bohatou násadou nezralých plodů. Zaléváme nejlépe ráno či večer odstátou dešťovou vodou. Vhodnější je jedna důkladná zálivka týdně, než časté, ale povrchní kropení. Nadměrnému odpařování vody zamezíme vhodným nastýláním (mulčováním). Využít můžeme například posečenou trávu. Před nastýláním půdu mělce prokypříme.
péče o prostor pod ovocnými stromy
-
Počátkem července chráníme ovoce proti obalečům
Prostřednictvím feromonových lapačů či žlutých lepových desek chráníme budoucí úrodu ovoce před červivostí. Samičky obaleče jablečného a švestkového kladou vajíčka na vyvíjející se plody a okolní listy za teplého počasí zpravidla v červnu a počátkem července.
kdy a jak políčit na obaleče jablečné
-
Provádíme letní řez jádrovin
Od konce července do konce srpna provádíme letní řez jádrovin (jabloní a hrušní), které ukončily růst krátkých letorostů. Letní řez omezuje bujení a podporuje tvorbu květních pupenů pro příští rok. Nejprve vyřežeme zahušťující a křižující se větve. Pak zakracujeme větve, které chceme přinutit k plodnosti. Boční obrost řežeme na patku nebo na čípek, prodlužující větve zkrátíme na šest až osm pupenů.
-
Sbíráme spadané ovoce
Pravidelně sbíráme spadané a hnijící ovoce. Tím pomůžeme předcházet vzniku a šíření chorob. Pokud ovoce likvidujeme v asanační jámě, zasypáváme ho páleným vápnem.
-
Volné záhony osejeme
Na záhony uvolněné po sklizni zeleniny vyséváme mrkev (především odrůdy s kratším kořenem), ředkvičky, letní saláty i zimní zeleninu.
Triky pro úspěšné pěstování mrkve
Střídání plodin v létě
Ředkvičky sklízejte až do prvních mrazíků
Po salátu můžete zasadit opět salát
-
Sklízíme zelí
Zelí sklízíme v době, kdy jsou hlávky pevné. Konkrétní termín záleží na době výsadby a průběhu vegetace.
-
Okurky chráníme proti sviluškám
Kropení na list velmi prospívá okurkám. Působí jako prevence proti svilušce a padlí. Kropíme ráno, aby rostliny do večera stihly oschnout. Přemíra vlhkosti by přispívala k rozvoji plísně okurkové.
-
Sklízíme hrášek
Hrášek sklízíme v okamžiku, kdy semena dosáhnou konečné velikosti, ale jsou ještě šťavnatá. Pokud necháme hrášek na záhoně příliš dlouho, přezrají semena během 2 až 3 dnů.
Připravte se na bohatou a dlouhou sklizeň hrášku
-
Sklízíme zeleninu
V druhé polovině července sklízíme rajčata, tykve, okurky a fazolové lusky.
okurky - sklizeň
-
Pečujeme o kompost
Do kompostu ukládáme v malých vrstvách posečenou a lehce zaschlou trávu, kuchyňské zbytky vhodné ke kompostování a další zahradní odpad. Kompost aspoň jednou za léto přehodíme tak, aby se vnitřek hromady dostal na povrch. Pokud máme menší zahrádku, můžeme využít kompostér. Jeho výhodou je, že nemusíme hmotu přehazovat, ale pouze ze spodní části odebíráme již hotový kompost.
-
Sbíráme majoránku
Majoránku poprvé stříháme ve chvíli, kdy se začnou tvořit květní pupeny. Ostříhanou majoránku svážeme a usušíme. Potom sdrhneme listy ze stonků.
majoránka - pěstování, sklizeň
-
Podle potřeby zaléváme keře
V období sucha poskytneme vydatnou zálivku okrasným keřům a živým plotům. Proti vysychání půdy se bráníme nastýláním (mulčováním). Využít můžeme mulčovací kůru či pokosenou trávu.
-
Trávník sekáme, provzdušňujeme a hnojíme
Trávník sekáme 2-3krát týdně. V období sucha hojně zaléváme a pravidelně hnojíme. Při sekání ponecháme trávu vyšší než obvykle. Plevele odstraňujeme i s kořeny. Čas od času trávník provzdušníme. U menších ploch není potřeba používat speciální provzdušňovač trávníku (vertikutátor, často chybně označovaný jako vertikulátor). Půdu provzdušníme tak, že ji v odstupech zhruba 10 cm propichujeme vidlemi. Vertikutace omezuje i růst dvouděložných plevelů, zejména těch s listovými růžicemi.
-
Zaléváme rostliny v nádobách
Každé ráno a večer zaléváme rostliny v nádobách. Nejvhodnější je odstátá voda, kterou se snažíme nenamočit listy. Podle potřeby odstraňujeme odkvetlé části rostlin. Tím je povzbudíme pro další kvetení.
-
Sklízíme úrodu ovoce
Podle aktuální situace sklízíme třešně, rybíz, angrešt, maliny, letní odrůdy jabloní, hrušní, meruňky a letních slivoní.
meruňky - kdy a jak sklízet
-
Sklízíme okurky
Průběžně sklízíme okurky. Pokud necháme na rostlině příliš dlouho zralé plody, mohou rostliny "shodit" plody v mladém stádiu. Čím dříve jejich plody sklidíme, tím rychleji se začnou vyvíjet další.
okurky sklízíme průběžně
Měsíce na zahradě
max./min. teplota
2/-1°C
11. Prosinec, Středa
-
12. Prosinec, Čtvrtek
max./min. teplota 1/-2°C min. přízemní teplota -2.5°C množství srážek 0mm -
13. Prosinec, Pátek
max./min. teplota 1/-3°C min. přízemní teplota -3.5°C množství srážek 0mm -
14. Prosinec, Sobota
max./min. teplota 1/-2°C min. přízemní teplota -2.2°C množství srážek 0mm