Zahrada centrum - vše pro vaši zahradu

Péče o trávník před zimou

V době listopadových mlh a vlhka udržujeme trávník co nejčistší. Průběžně z něj odstraňujeme listí a rozhrneme před zimou krtiny. Pokud bychom ponechali na trávníku ležet vrstvy napadaného mokrého listí, objeví se na něm nehezké skvrny. Trávník by měl být před zimou posekaný na 3 - 4 cm. Tím snížíme nebezpečí výskytu plísně sněžné.

Před zimou vydezinfikujeme skleník

Skleník vydezinfikujeme po poslední sklizni. Záhony zryjeme, odstraníme zbytky kořenů a půdu vydezinfikujeme. Půl kg dusíkatého vápna postačí na dezinfekci 10 m². Vápno zapravíme do půdy a zalijeme, aby došlo k jeho rozkladu. Na 2 – 3 týdny záhon zakryjeme plastovou fólií. Nejméně 1x za 5 let je vhodné půdu ve skleníku zcela vyměnit.

Vápník doplňujeme podle potřeby

Na základě aktuálního půdního rozboru vápníme půdu. Vápník pomáhá zlepšovat drobivou strukturu a schopnost provzdušnění půdy a využívá se jako prostředek proti kyselé půdní reakci. Vápníme zpravidla 1x za 3 roky. Vápnění je vhodné pro většinu listové a kořenové zeleniny, k ovocným a okrasným dřevinám, které rostou nejlépe ve slabě kyselé půdě. Nikdy však nevápníme půdu ke kyselomilným rostlinám. Vápnění není vhodné ani těsně před pěstováním brambor, celeru, jahod, hrachu, rajčat a kukuřice. Současně s vápnem nikdy nepoužíváme chlévský hnůj. Dusík by z něj vyprchal ve formě čpavku.

Dokončíme výsadbu ovocných stromů

Výsadbu ovocných stromků, kterou jsme nestihli v říjnu můžeme dokončit do poloviny listopadu. Výjimku tvoří broskvoně, meruňky a ve vyšších nadmořských výškách také ořešáky, které je vhodné vysazovat dříve. Stromky vysazujeme tak, aby měly v budoucnu dostatečný prostor do šířky i do výšky. Doporučená vzdálenost od plotu je 5 metrů. Tím se do budoucna vyvarujeme případných sporů se sousedy o spadané plody či listí.

Zahradní techniku připravíme na zimu

Všechny stroje důkladně očistíme. Motorové pily, křovinořezy a další dvoutaktní stroje ukládáme bez paliva. Čtyřtaktům uskladnění s benzinem nevadí.

Nože a nůžky naostříme. Rezavé nářadí očistíme smirkovým papírem a drátěným kartáčem. Pak jej ještě naleštíme olejem na šicí stroje.

Příprava růží na zimu

Růže zazimujeme s příchodem chladných listopadových dní, nejpozději do konce listopadu. Růže snesou velký mráz, ale je důležité ochránit jejich nejcitlivější bod - místo štěpování. Proto je správná zimní ochrana růží pěstovaných v zahradě tak důležitá.

Nejprve ostříháme odkvetlé květy a šípky. Stonky zkrátíme přibližně na polovinu. Ze záhonu odstraníme spadané zbytky listí (zvlášť, pokud byly listy napadené některou chorobou je důležité je nenechat ležet na záhoně). Pokud jsme používali mulčovací kůru, tak odhrneme i tu. K tradičním způsobům ochrany růží před zimou patří v našich podmínkách přihrnutí zeminy a zakrytí chvojím. Zeminu navršíme přibližně do výše 15 – 20 cm, tedy tak aby zakryla první očka. Není-li na záhonu dostatek zeminy, použijeme k přihrnutí kompost. Vzácné a choulostivé růže zakryjte prodyšnou geotextilií. Podobný postup platí i pro stromkové růže. Pokud se dají ohnout, odvážeme je od kůlu a opatrně přikloníme k zemi. Korunu přiháčkujeme k zemi, přihodíme zeminou tak, aby na základně koruny a v místě štěpování byla vrstva vysoká nejméně 10 cm. Před silným slunečním zářením překryjeme ohrožená místa chvojím.

Začneme s přikrmováním ptáků

Počátkem listopadu začneme se zimním přikrmováním ptáků. Zpočátku stačí menší dávky, důležitá je pravidelnost. Dávky zvyšujeme za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce. Přikrmovat můžeme až do konce března. Ptákům podáváme pouze kvalitní a nezkaženou potravu. Nikdy na krmítko nedáváme těstoviny, slané, kořeněné a uzené výrobky ani přepálený lůj. 

Kontrolujeme uskladněné ovoce

Uskladněné ovoce ve sklepě kontrolujeme jednou týdně. Jedině tak včas odhalíme nakažené plody. Nahnilé nebo scvrklé plody odstraníme a tím zamezíme dalšímu šíření infekce. Konzumujeme odrůdy podle toho, jak dozrávají. Jablka při zrání uvolňují látku plyn ethylen, který urychluje zrání některých dalších skladovaných plodů. Proto neskladujte jablka blízko brambor, jinak rychle naklíčí.

Zimní ochrana jahodníku

Abychom předešli namrzání jahodníků, přihrneme před příchodem mrazů krčky rostlin zeminou či kompostem. Rostliny můžeme překrýt chvojím nebo přes celý záhon natáhnout netkanou bílou textilii. Převislé jahody přesadíme z květináčů na záhony a ošetříme podobně, jako ostatní jahody.

Sklízíme mišpule

Plody mišpule obecné (Mespilus germanica) je nejvhodnější sklízet až po prvních mrazících, tedy nejlépe až v prosinci. Sklizeň je však možné provést i během listopadu. Jen musíme po sklizni počítat s několikatýdenním skladováním. Teprve pak plody lehce změknou a ztratí trpkou chuť.

Zmlazení starých jabloní a hrušní

Zmlazení je možné, pokud stárnutí nepokročilo příliš daleko. Jabloně zpravidla snesou zmlazování do 40 let, hrušně do 50 let. Při zmlazení se provádí silnější hluboký řez koruny, především vrchních a vnějších partií. Pozdní podzimní řez povzbuzuje stromky k silné obnově výhonů. Se zmlazením můžeme počkat na únor, aby narostlo nové dřevo, které bude plodit. Čím bujněji strom roste, tím je vhodné řezat později.

Příliš staré stromy mají křehké a lámavé větve. V takovém případě nemusí být zmlazení výhodné. Pokud se však jedná o nějakou starší chutnou odrůdu, pak můžeme situaci řešit naroubováním. Zmlazení je proces nevratný. Dřív, než se pro něj rozhodneme, je důležité zvážit další přínosy stromu (stín, součást zahrady, na kterou jsme zvyklí).

Chráníme hortenzie před mrazy

Pro venkovní hortenzie (Hydrangea) nejsou naše zimy ideální. Proto je chráníme před mrazem. Nejlépe je zabezpečíme, kdy je do výšky 40 cm zasypeme listím. Nestačí listí nahrnout okolo, ale celý keř s ním prosypat. Nejvíce se pro tento účel osvědčilo bukové listí – nesaje tolik vlhkost a tudíž nezahnívá. To vše pak ještě pokryjeme chvojím.

Chráníme mladé stromky

Ovocné dřeviny, zvlášť mladé stromky, chráníme před promrznutím a okusem zvěře. Kmeny můžeme obalit slámou, rákosem, papírem nebo plastovou manžetou.

Vysazujeme česnek

Česnek sázíme na konci podzimu (listopad až prosinec) nebo časně na jaře. Česnek nesázíme tam, kde už minulou sezónu rostl nebo kde jsme pěstovali cibuli či pór. Stroužky bychom neměli sázet dřív, než se teplota půdy ustálí pod 9 °C. Jen tak účinně předejdeme napadení nebezpečnou houbovou chorobou – fusariem, způsobujícím hnilobu česneku. Proti této chorobě neexistuje žádné mořidlo a tak je pozdní výsadba česneku jedinou účinnou obranou.