Srpen
Téměř ničeho není třeba
-
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro kohokoli s duší zahradníka ten „jeho“ zamilovaný kout opustit. Nejprve musí ve svém okolí najít člověka ochotného o zahrádku dočasně pečovat a přesvědčit ho, že vlastně o nic nejde: „Teď beztoho není na zahrádce vůbec žádná práce; stačí, když se tam jednou za tři dny jen tak podíváte, a kdyby snad něco tento, nebylo v pořádku, tak mně napište kartku a já přijedu...”
Jenže sotva zahradník odjede, vzpomíná, co všechno by se mohlo či mělo udělat. I posílá domů další a další dopisy začínající slovy „Zapomněl jsem vám říci, že...“. Dnes by takový starostlivý majitel zahrady zjišťoval aktuální situaci mobilním telefonem, ne-li prostřednictvím webové kamery. Ó ano, není třeba nic, než zalévat (je-li sucho), sekat trávník (prší-li často), kypřit půdu, ničit mšice, přivázat trvalky, sbírat semínka, hubit škvory, řezat vlky na růžích, sázet květiny, které majitel zahrádky posílá z dovolené, vyplet cestičky a pro jistotu v noci procházet zahrádku s lampičkou a hubit šneky...
Že vám v tom výčtu úkolů chybí zmínka o zelenině či ovoci? Inu to bude tím, že se Čapek cítil být spíše „zahradník zahradní“ než „sadař či košťálník“.
-
Do poloviny měsíce stříháme živé ploty
Do poloviny srpna zastřihujeme živé ploty z jehličnanů i listnáčů. Mladé výhonky ještě stihnou dozrát a nezničí je první mrazíky. Plot zastřihujeme vždy kónicky tak, aby byl dole rozšířený. Tím zabráníme nehezkému vyholování dřevin. Naposledy můžeme ploty i přihnojit, ale pouze hnojivy bez vysokého obsahu dusíku. Stříháme večer nebo ráno za chladnějšího počasí.
Triky pro tvarování buxusu
Topiary aneb sochy z keřů
-
Množíme okrasné jehličnany
Koncem léta můžeme zkusit rozmnožovat okrasné jehličnany řízkováním. Tímto způsobem můžeme získat např. vlastní túje, jalovce či tisy. Ostrým nožem odebereme koncové větvičky i s patkou. Přibližně 2 cm nad řezem odstraníme z větvičky jehličí. Řeznou plochu zasypeme práškem z dřevěného uhlí, případně speciálním stimulátorem růstu, který podporuje zakořenění. Řízek umístíme do substrátu ze směsi rašeliny a písku, který udržujeme mírně vlhký. Vhodné je také vytvoření vlhkého mikroklima. Stačí překrýt nádobu s řízky fólií nebo průsvitným kelímkem, který jsme opatřili otvory.
-
Sbíráme semena letniček a dvouletek
Většinu kvetoucích rostlin se snažíme po odkvětu ostříhat, abychom je přiměli k dalšímu kvetení. Část oblíbených květů však můžeme nechat dozrát. Velmi snadno se ze sesbíraných semen množí měsíčky, macešky, lichořeřišnice, černuchy či všelichy. Když semena rostlin dozrají, nechte je na vzduchu doschnout a pak uložte do označených papírových sáčků na suché a chladné místo. Pouze u kříženců (hybridů) rostlin, označených jako F1, nebudete úspěšní. Takto označené rostliny většinou semena nevytvoří.
Sklízíme semena pro další výsevy
Měsíček lékařský - nenáročný a vděčný
Černucha - víc než obyčejná letnička
-
Příprava na podzimní sklizeň
Předpokladem dlouhého uchování ovoce je čistota skladovacích prostor. Proto před podzimní sklizní vše důkladně vyčistíme a vydesinfikujeme. Ideálním způsobem dezinfekce je vysíření. Sirné knoty koupíte v drogerii. Na 1 metr krychlový prostoru se doporučuje 8 – 10 g síry. Při síření by neměla teplota ve sklepě klesnout pod dvanáct stupňů, proces trvá dvě hodiny.
-
Pečujeme o velkokvěté chryzantémy
Velkokvěté chryzantémy (listopadky) vyžadují koncem léta naši zvýšenou péči. Kromě pravidelné zálivky a přihnojování průběžně vyštipujeme zálistky (postranní výhonky) v paždí listů na výhonech. Když se v paždí vrcholových lístků objeví shluk poupat, všechna až na střední velmi opatrně vyštípneme. Zmíněnými zásahy umožníme rostlině aby věnovala maximum sil tvorbě velkého květu.
-
Vyséváme zelené hnojení
Tzv. zelené hnojení pomůže tam, kde nemáme k dispozici klasický hnůj. Na záhony, kde nebudeme vysévat košťáloviny vyséváme řepku nebo hořčici. Použít můžeme také směs hrachu, ovsa a pelušky. Těsně po rozkvětu rostliny posekáme a zapravíme do půdy. Pro obohacení půdy, na které chceme pěstovat košťáloviny, je vhodný výsev svazenky vratičolisté (Phacelia tanacetifolia). Ta v pozdním létě poslouží i jako potrava včelám a motýlům. Ze semen zasetých v srpnu získáte zelené hnojení přibližně za dva měsíce. Pro zelené hnojení je také možné využít měsíček lékařský nebo afrikán.
Zelené hnojení hnůj nenahradí, ale...
Měsíček lékařský - nenáročný a vděčný
Afrikán v roli léčitele půdy
-
Sklízíme cibuli a česnek
Pokud ještě nemáme sklizeno, je začátkem srpna čas sklidit česnek a cibuli. Vhodný čas poznáme podle toho, že cibulovinám žloutnou a poléhají natě. Dozrálé cibuloviny vyjmeme z půdy a necháme ji ležet na záhoně, kde dozraje a doschne. Pak ji ve svazcích po 10 - 20 kusech dosušíme pod střechou. U cibule zaschlou nať ukroutíme, u česneku odstřihneme.
Kdy a jak sklízet česnek
Kdy a jak sklízet cibuli
copy z česneku a cibule
-
Seřízneme vrchol růžičkové kapusty
Pokud u růžičkové kapusty seřízneme (zaštípneme) koncem srpna terminální vrchol, podpoříme tvorbu vedlejších vrcholů - růžiček. Vylomené vrcholy můžeme použít v kuchyni.
-
Chráníme rostliny proti plžům
Proti plžům chráním rostliny ničením jejich vajíček, návnadami a sběrem dospělých jedinců. Ke svému životu potřebují vlhké prostředí. Vajíčka kladou do půdy nebo pod rostlinný odpad. V průběhu jednoho roku proběhnou většinou 2 generace, pokud je léto vlhké, i více. Plzák španělský má pouze jednu generaci do roka. Dospívá v červenci a srpnu, kdy se páří a v srpnu až září klade maximum vajíček. Nejúčinnější zbraní proti slimákům je tedy správná údržba zahrádek.
Zaručené recepty na hubení slimáků a plzáků
Nejčastější chyby při hubení
Čím hubit slimáky a plzáky
-
Bylinkám seřízneme natě
Bylinky (např. tymián, šalvěj, levanduli) povzbudíme k růstu seříznutím natě.
Levandule provoní zahradu i šatník
-
Kontrolujeme vláhu na záhonech
Prudké bouřkové deště bývají krátké a voda rychle steče po vyschlém povrchu. Rostliny příliš nezavlaží. Průběžně kontrolujeme vláhu na záhonech tak, že zjistíme jejich vlhkost přibližně v hloubce 10 cm. Je-li v těchto místech půda suchá, je třeba zalévat.
Šetření vodou - móda nebo nutnost?
-
Přihrnujeme pór
Pór z přímého výsevu po vyjednocení postupně nahrnujeme, abychom získali delší vybělené spodní části.
-
Rozdělíme a přesadíme kosatce
Po odkvětu procházejí kosatce obdobím vegetačního klidu. Proto je tento čas nejvhodnější dobou pro jejich množení. K množení jsou nevhodnější starší, alespoň tříleté rostliny. Nejprve kosatcům zkrátíme přibližně na 1/3 listy. Pak je šetrně vyryjeme za pomoci rycích vidlí. Tím předejdeme poškození dužnaté podzemní části (oddenek, rhizom). Srostlé kosatce oddělíme nožem a zasadíme na vzdálenost 30 cm do vlhké půdy. Zelená část rostliny k výsadbě by měla mít dvou až tříčlánkový oddenek. Oddenek zahrnujeme pouze ze 2/3.
kosatce - přesazování
-
Péče o hrnkové rostliny v době dovolené
Zvláštní režim pro letněné rostliny zvolíme v době velkého sucha či našeho odjezdu na dovolenou. Pokud nemáme ochotného souseda, který na rostliny dohlédne a v případě potřeby zalije, pak zapustíme pokojové či balkónové rostliny i s květináči do záhonu, kde je i jejich okolí důkladně prolijeme vodou.
-
Pokojové rostliny chráníme před nízkými teplotami
Pokud letníme pokojové rostliny, měli bychom zvlášť v druhé polovině srpna sledovat vývoj ranních teplot. V případě jejich poklesu je vhodné květiny dostatečně chránit.
letněné pokojovky - citlivost na chlad
-
Odstraňujeme řasy z vodních nádrží
Zelená nebo neprůhledná voda, kterou způsobují jednobuněčné řasy, na kráse vodním plochám nepřidá. Vhodným opatřením proti jejich nadměrné tvorbě je zastínění vodní hladiny plovoucími listy, průběžné odstraňování rozkládající se organických zbytků a vysazování rostlin produkujících kyslík.
Ekologická likvidace řas
-
Vysazujeme předpěstované sazenice dvouletek
Vysazujeme předpěstované sazenice dvouletek - topolovky, hvozdík bradatý, zimní fialu, macešky, pomněnky a sedmikrásky.
-
Přesazujeme drobné cibuloviny
V případě potřeby přesazujeme nebo vysazujeme drobné cibuloviny (sněženky, šafrány, bledule, ladoňky, modřence). Rozdělením hustých trsů získají rostliny dostatečný prostor pro další růst. Vysadit můžeme také na podzim kvetoucí šafrány, ocúny a bramboříky. Sázíme nejen na záhony, ale také do trávníků.
Ocún - jedovatá podzimní krása
Modřencová řeka - inspirace z Nizozemí
-
Podzimní květiny chráníme před větrem
Jiřiny, hvězdnice a další vysoké podzimní květiny přivazujeme tak, aby nedošlo k jejich poškození (polehávání či polámání stonků) působením větru či deště.
-
Pečujeme o lilie, denivky, mečíky a jiřiny
Po odkvětu odstřihneme květy lilií, ale listy na rostlinách ponecháme až do zaschnutí. Teprve pak cibule vyjmeme a připravíme k přezimování. Denivkám pravidelně odstraňujeme odkvétající květy. Oporu poskytneme vysokým mečíkům a jiřinám.
Denivky, ideální rostliny pro vášnivé sběratele
Denivky - krasavice z Asie
-
Vysazujeme bílé lilie a narcisy
V srpnu je vhodný čas na nákup cibulovin pro další rok. Vysazujeme či množíme bílé lilie (lilie bělostná - Lilium candidum). Začít můžeme také s výsadbou narcisů. Pro zakořenění potřebují delší období a větší teplo, než cibule tulipánů.
-
Pečujeme o balkonové rostliny
Podle potřeby zaštipujeme balkonové rostliny (např. převislé palargonie, bakopu, dvojzubec). Více můžeme seříznout vytáhlé petúnie.
-
Po sklizni odstraňujeme výhony odplozených maliníků
Po sklizni odstraňujeme až u země výhony odplozených maliníků. To platí pro odrůdy plodící pouze jedenkrát. Vrcholové konce výhonů u opakovaně plodících (remontantních) malin nezkracujeme - výrazně bychom zásahem snížili plodnost.
-
Provádíme řez ovocných stromů
Po sklizni můžeme prořezat ovocné stromy a keře jako jsou broskvoně, meruňky, třešně, višně či angrešty a rybízy. Přednostně odstraníme všechny poškozené větve, a pak ty, které příliš zahušťují korunu. Řezné rány ošetříme stromovým balzámem nebo štěpařským voskem. Řezy vedeme svisle – na vodorovných plochách by se držela voda.
višně - letní řez
-
Po sklizni ošetříme angrešt
Mnoho nepříjemností působí americké padlí angreštové (hnědé padlí angreštové). Po sklizni nejprve řezem prosvětlíme příliš hustou korunu. Pak angrešt ošetříme některým z vhodných chemických přípravků (např. Beaton) či přípravků na biologické bázi (Bioton nebo Bioan).
-
Podepřeme větve ovocných stromů s bohatou úrodou
Předcházíme zlomení větví stromů s bohatou násadou plodů umístěním podpěr. Abychom předešli odření větví, vložíme mezi větev a podpěru gumovou podložku.
-
Při dozrávání chráníme hrozny révy vinné
Hrozny révy vinné chráníme v době dozrávání síťovinou nebo papírovými sáčky proti ptákům a vosám. Osvědčily se také sáčky ušité ze starých záclon. Hrozny sklízíme postupně jak vyzrávají a barví se. Jednotlivé hrozny opatrně odstřihujeme nůžkami nebo odřezáváme ostrým nožem.
ochrana dozrávajících hroznů
-
Srpnová péče o révu vinnou
U révy vinné provádíme tzv. zelené práce. Jejich cílem je, aby listová stěna nebyla příliš hustá a hrozny byly dobře osluněné. Při osečkování zkrátíme všechny výhony za 6. listem od posledního nasazeného hroznu. Výhony bez hroznů můžeme odstranit úplně. Na zahrádce provádíme osečkování zahradnickými nůžkami nebo srpem. Dalším vhodným zákrokem je vylamování zálistků (fazochů) – menších výhonů vyrůstajících v paždí listů. Zálistky se odstraňují v zóně hroznů, nad nejvýše postaveným hroznem se však ponechají. Zálistky nejčastěji vylamujeme ručně. Na závěr prosvětlíme zónu hroznů, respektive provedeme její odlistění tak, že odstraníme 1 až 3 listy na letorostu v zóně hroznů.
-
Vysazujeme jahodníky
Srpen je nejvhodnějším měsícem pro výsadbu jahodníku. Sazenice je třeba obnovit jednou za čtyři roky. Pro výsadbu jsou vhodné plochy uvolněné po raném salátu či kedlubnech. Pozornost věnujeme přípravě půdy. Dva až tři týdny před výsadbou záhon zryjeme a pohnojíme dobře uleželým kompostem nebo hnojem. Zvýšenou pozornost věnujeme také výběru rostlin. Měly by být dobře zakořeněné. Než se jahodníky ujmou, pravidelně a dostatečně je zaléváme.
zakládáme jahodovnu
Příprava vlastní sadby jahodníku
Měsíční jahody netradičně
-
Vyséváme salát, ředkve, kapustu i špenát
Na záhony uvolněné po sklizni vyséváme salát, především kozlíček polníček (Valerianella locusta), který můžeme sklízet do prvních mrazíků. Vyséváme také odrůdy zimního salátu, např. Humil a Altenburský, které spolehlivě přezimují a sklízí se na jaře příštího roku. Vysévat můžeme také ředkve a ředkvičky (volíme odrůdy, které nevybíhají rychle do květu, např. Lada, Lidka, Tercie, Viola). Vyséváme ozimou cibuli a kapustu pro sklizeň v příštím roce. Špenát vysetý v polovině srpna stihnete sklidit ještě na podzim.
Ředkvičky sklízejte až do prvních mrazíků
Po salátu můžete zasadit opět salát
-
Seřízneme vrcholky rostlin rajčat
V srpnu seřízneme vrcholky kvetoucích rostlin rajčat. Tím přesměrujeme energii rostlin z růstu na dozrávání plodů. V chladnějších oblastech toto opatření provádíme již začátkem srpna, v teplejších v průběhu či na konci.
-
Sbíráme semena kopru
Sbíráme a sušíme semena kopru, abychom měli dostatek vhodného osiva pro příští rok.
Čerstvý kopr po celé léto
-
Zimní pór chráníme před larvami škůdců
Preventivní ochranou před napadením póru larvami škůdců (např. vrtalky pórové) je včasné zakrytí záhonů bílou netkanou textilií. Zvlášť nebezpečná je druhá generace vrtalky, která nalétá na porost koncem srpna a začátkem září. Nevelká moucha klade do pórku vajíčka, ze kterých se vylíhnou bělaví červíci, kteří vyžírají chodbičky v jeho podzemní části. Porost chráníme v období náletu po dobu 4 - 6 týdnů netkanou textilií. Její okraje zapustíme do půdy a položíme ji přímo na rostliny. Textilii nenapínáme, aby rostliny měly prostor pro další růst.
Vrtalka pórová - postrach pórku i cibule
-
Trávník sekáme, zavlažujeme, hnojení omezujeme
V horkých a suchých srpnových dnech trávník důkladně zavlažujeme. Postupně snižujeme dávky hnojení. Naposledy jej hnojíme v polovině měsíce. Čím více hnojíme, tím více vlhkosti trávník potřebuje. Pokud předpověď počasí slibuje velká vedra, ponecháme při sekání trávník vyšší než obvykle. Plevele odstraňujeme i s kořeny.
-
Sklízíme peckoviny, letní jablka a hrušky
Podle dozrávání průběžně sklízíme peckoviny, letní jablka a hrušky. Pro sklizeň volíme suché počasí. Při sklizni postupujeme co nejopatrněji, aby nedocházelo k poškození ovoce otlaky či nehty. Především u hrušek dochází snadno k poškození nešetrným zacházením a tím ke snížení jejich životnosti.
sklizeň meruněk
-
Rajčata, okurky a papriky chráníme před plísněmi
Rajčata za vlhkého počasí a za nízkých nebo kolísavých teplot ohrožuje plíseň bramborová. Pokud ji včas nezastavíme, může způsobit úhyn celé rostliny. Plíseň okurková napadá kromě všech druhů a typů okurek i cukrové melouny. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny hynou. Za většího vlhka a tepla způsobuje velké škody plíseň papriková. Po aplikaci postřiku proti plísním dbáme na dodržení ochranné lhůty, která je u každého přípravku jinak dlouhá.
Měsíce na zahradě
max./min. teplota
10/0°C
5. Říjen, Sobota
-
6. Říjen, Neděle
max./min. teplota 16/5°C min. přízemní teplota 5°C množství srážek 0mm -
7. Říjen, Pondělí
max./min. teplota 16/2°C min. přízemní teplota 2.5°C množství srážek 0mm -
8. Říjen, Úterý
max./min. teplota 15/6°C min. přízemní teplota 6°C množství srážek 0mm
