Duben
Raší i to, nač nejsme zvědavi
-
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně můžeme naplno začít se vším tím setím, pletím, sázením, hnojením, zaléváním, sekáním a zastřiháváním. Zahradníkův duben popsal velmi výstižně Karel Čapek: „Duben, to je ten pravý a požehnaný měsíc zahradníkův. Ať si jdou do háje milenci se svým velebením máje; v máji stromy a květiny jenom kvetou, ale v dubnu vyrážejí; vězte, že toto klíčení a rašení, ty puky, pupence a kličky jsou největším divem přírody...“
Kdyby tak vyráželo jen to, po čem toužíme. Naprosto drze se o svůj prostor hlásí též plevele. Chovají se, jakoby jim někdo dal generální pardon. Mráz je většinou nevyhubí, semena jim dozrávají tak rychle a v takovém množství, že se nestačíme divit. A ty důmyslné kořeny! Pcháč oset či přeslička rolní mají tak křehké podzemní výhony, že je přetrhnete i při nejvyšší opatrnosti. Oproti tomu podzemní výhony pýru plazivého jsou náramně houževnaté. Bohatě se větví a tak půdu svými oddenky doslova proštupují. Na jednom metru čtverečním prý dokáže pýr vyprodukovat oddenky v délce úctyhodných 350 metrů!
Pro samý plevel se nezapomeňte důkladně porozhlédnout kolem sebe. Tolik odstínů zelené snad v žádném jiném měsíci není k vidění. A do vší té zeleně se rozzáří zlatice (Forsythia), lidově zvaná zlatý déšť. Vypadá to, jakoby někdo ze dne na den vystavěl kolem našich obydlí kilometry sytě žlutých hradeb. Královsky vznešeně působí magnólie (šácholany). Pokud někde v zahradě rozkvetou, zaručeně je nepřehlédnete. Ať už se „obléknou“ do květů bílých, krémových, žlutých, růžových, fialových či purpurových.
-
Vyséváme zeleninu
Pokračujeme ve výsevech zeleniny do volné půdy, které jsme započali v březnu. Na záhony v průběhu dubna vyséváme mrkev, salát, červenou řepu, hrách dřeňový a cukrový, pór, mangold, špenát, ředkvičky.
salát můžete zasadit na stejné místo
mrkev - triky pro pěstování
mangold je vlastně řepa
hrášek - pro bohatou úrodu
-
Počátkem vegetace přihnojíme jahody
Jakmile začnou jahodníkům rašit středová srdéčka, aplikujeme vhodné organické hnojivo. Velmi dobře působí zkvašené slepičince (prodávají se v granulované či tekuté formě) či kravský hnůj. Na trhu jsou nejen hnojiva určená na drobné ovoce, ale i přímo pro jahody. Kromě hnojiv s čistě organických jsou na trhu i dvousložková hnojiva, která kromě organické složky obsahují také složku minerální.
-
Dokončíme základní řez růží
Do poloviny dubna provádíme základní řez růží. Nejprve odstraníme suché a poškozené výhony, pak zkrátíme silnější výhony na tři až pět oček. Čím slabší je výhon, tím silněji jej zkrátíme. Růžím prospěje přidání kompostu, přihnojení a zálivka. Odhrneme zeminu, kterou jsme k růžím nahrnuli jako zimní ochranu.
-
Zakládáme trávník
Jaro je ideální pro zakládání trávníků. Nejvhodnějším časem je období od poloviny dubna do konce května. Půda je v této době již teplejší, ale je stále dostatečně vlhká. S přípravami začneme v dostatečném předstihu. Pro dobrý výsledek je třeba důkladně odstranit plevel a dobře srovnat terén.
Při zakládání trávníku bychom neměli opomenout vhodný výběr a umístění chodníků, popř. i výběr obrubníků.
Dalším vhodným obdobím pro zakládání trávníků je září až říjen (podle aktuálního počasí).
Volba vhodného obrubníku
Inspirace - chodník pro vaši zahradu
-
Dokončíme výsadbu ovocných stromků
Do jam připravených na podzim vysadíme ovocné stromky. Jaro je nejvhodnější čas pro výsadbu broskvoní a jiných teplomilných dřevin (meruňky, mandloně, ořešáky). Stromky sázíme do teplejší, sluncem prohřáté půdy. Pak se mnohem lépe ujímají.
-
Zakořeníme bramborové hlízy
Předklíčenou sadbu brambor zasypeme 7-10 dní před výsadbou směsí rašeliny a kompostu, kterou udržujeme přiměřeně vlhkou. Hlízy vytvoří kořínky, s kterými je sázíme. Takto získáme sadbu pro nejranější sklizeň. Naklíčené brambory sázíme do půdy vyhřáté na minimálně 6°C.
-
Průběžně odstraňujeme plevel
Plevelné rostliny odstraňujeme průběžně. Důležité je, abychom jim neumožnili reprodukci – tedy dozrání semen. Plevelné rostliny s dlouhými a křehkými kořeny se snažíme likvidovat celé. Vytrvalé plevele nikdy nedáváme do kompostéru, protože bychom si jimi "pohnojili" záhony před další výsadbou.
svlačec rolní
sedmikráska
rozrazil perský
pýr plazivý
pcháč rolní (oset)
pěťour maloúborný
pampeliška
bršlice kozí noha
-
Vysazujeme jahodník
Pokud jsme to z nějakého důvodu nestihli vysadit jahodník v minulém roce, můžeme to ještě napravit v jarních měsících. Vysazovat můžeme klasické – čerstvé (zelené) sazenice. Musíme však počítat s tím, že s nárůstem teploty na jaře probíhá u jahodníků rychlejší vývin květů a tím se zhoršuje ujmutí sazenic.
Druhou možností je výsadba chlazené sadby, tzv. frigo. Sazenice se odebírají z pole v období pozdního podzimu (tj. až když je rostlina ve vegetačním klidu) a v tomto stavu se udržují až do výsadby. Výsadbu frigosadby můžeme provádět od počátku dubna až do konce června. Výhodou je lepší ujmutí sazenic i při vyšších teplotách a při menší potřebě závlahy (rostliny nemají listy, nevyžadují tolik vody). V roce výsadby musíme počítat s přibližně pětinovým výnosem.
výsadba jahodníku - kdy a jak
-
Vysazujeme mečíky a jiřiny
V druhé polovině dubna vysazujeme okrasné květiny, jejichž hlízy přezimovaly na bezmrazém místě.
Mečíky (Gladiolus) musíme zasadit dostatečně hluboko, aby se v době květu nevyvracely. Dostatečná hloubka pro výsadbu je 10 cm, neuškodí ani 15 cm. Pokud je budeme vysazovat postupně, déle si užijeme jejich kvetení.
Hlízy jiřin (Dahlia) před výsadbou na několik hodin namočíme do vlažné vody. Tak podpoříme rychlé rašení.
-
Pro sadbu vyséváme cukety, melouny a okurky
Pro domácí předpěstování vyséváme v druhé polovině dubna plodovou zeleninu, konkrétně cukety, vodní i cukrové melouny a okurky. Sazenice na záhon dáváme až po zmrzlých, tedy na konci května.
-
Vysazujeme plamének
V průběhu dubna a května je nejvhodnější doba pro výsadbu plaménků (Clematis). Vzhledem k prodeji v kontejnerech můžeme plaménky sázet celoročně. Sazenice vysazujeme o 10 až 15 cm hlouběji, než rostly v pěstitelské nádobě. Naroubovaná část kultivaru si pak může vytvořit vlastní kořeny a tak se stane méně závislá na původní odnoži.
Dobře si poznamenáme název zakoupené odrůdy. Díky tomu snadněji zjistíme, do které skupiny plamének patří. Jedině tak budeme moci správně určit, který druh řezu a v jakém období je pro náš kultivar vhodný.
Plamének ozdobí ploty i staré zdi
-
Jednotíme výsevy zeleniny
Jednotíme raně vysetou zeleninu (ředkvičky, saláty, kořenovou zeleninu, kedlubny). Při jednocení upravujeme vzdálenost rostlin v řádku na požadovaný spon. Ředkvičky jednotíme brzy - nejlépe, když se objeví první pár pravých lístků.
-
Pečujeme o balkonové rostliny
Pokračujeme v péči o rostliny, které jsme přes zimu uložili do prostor s nižší teplotou. Odstraníme odumřelé části a rostliny podle potřeby seřízneme. Sledujeme, zda se neobjeví škůdci. Pokud ano, co nejrychleji se je snažíme zlikvidovat. Zároveň je vhodný čas na přesazení balkonových rostlin.
-
Vysazujeme trvalky
V dubnu vysazujeme trvalky kvetoucí v létě a na podzim. Trvalky kvetoucí na jaře je vhodnější vysazovat až po odkvětu.
-
Černý rybíz chráníme před vlnovníkem
Pokud na černém rybízu objevíme kulovitě nabobtnalé pupeny, je to signál napadení drobným škůdcem - vlnovníkem rybízovým. V jediném napadeném pupenu se nachází větší množství roztočů o velikosti přibližně 0,2 mm. Nemocné pupeny ničíme současně s výhony. Při silném napadení ošetříme rostliny v krátkých intervalech vhodným postřikem.
-
Dokončíme řez ostružiníku
Pokud jsme to nestihli na podzim, odplozené dvouleté výhony ostružiníku křovitého (Rubus fruticosus) ustřihneme rovnou u země. Silné jednoleté rostliny zkracujeme o třetinu délky. Postranní výhony zkrátíme asi na 2 očka. Přízemní výhony rozdělíme a přivážeme k opoře (drátěnce). Než začneme s řezem, měli bychom vědět, zda pěstujeme odrůdu jednou nebo dvakrát plodící. Více podrobností k řezu najdete v samostatném článku.
ostružiník - řez
-
Růže chráníme před mšicemi
Krátce po té, co růžím vyraší první listy, se objevují i první škůdci. Pravidelně rostliny kontrolujeme, abychom mohli zasáhnout co nejdříve. Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce na růžích patří mšice, konkrétně kyjatka růžová (Macrosiphon rosea). Mšice se nejčastěji objevují na koncích výhonků a poupatech. Tím způsobují jejich zakrnění a zbrzdění růstu. Mšice se vyskytují především za teplého a suchého počasí.
První nálety mšic můžeme likvidovat mechanicky - setřením rukou. Abychom nezahubili přirozené nepřátele mšic (slunéčko sedmitečné, zlatoočko pestřenky), je důležité při volbě postřiku zvážit všechny jeho negativní dopady nebo rovnou zvolit takový přípravek, který nehubí užitečný hmyz.
S likvidací mšic neotálejte
-
Trávník pravidelně sekáme
Pro zpevnění povrchu půdy a pro její vyrovnání použijeme válcování. Pak trávník prohrabeme a posekáme na výšku přibližně 3 cm. Sekat stačí 2x měsíčně. Poničené kusy trávníku odstraníme a vzniklé mezery zasypeme zeminou a osejeme travním semenem.
jarní péče o trávník
-
Odstraňujeme kořenové odnože šeříku
Odstraňujeme kořenové odnože u šeříku obecného (Syringa vulgaris). Kořenové výhony (plané výhony) se objevují po celé vegetační období často až ve více než metrové vzdálenosti od mateřské rostliny. Tyto výhony odstraňujte okamžitě a co možná nejhlouběji.
-
Čistíme záhon s jahodami
Teplejší dubnové dny využijeme k odstranění starých, odumřelých a suchých listů ze záhonu jahod. Mohou být nositeli houbových chorob a škůdců. Za sucha je možné listy vyhrabat, za vlhka je lépe odstraníme nůžkami. Listy ze zdravých porostů jahodníku můžeme zkompostovat, pokud došlo k jejich napadení, raději je spálíme. Ta uhynulé rostliny doplníme náhradní sazenice. Je-li půda slehlá, opatrně ji kolem jahodníků nakypříme.
-
Jarní výsadba česneku
Výsadba česneku je na jaře možná až do května, ale zbytečně dlouho bychom pak čekali na úrodu. Při jarní výsadbě sázíme stroužky pouze do hloubky 5 cm. Pokud se chceme vyhnout nebezpečí napadení česneku houbomilkou česnekovou (Suillia univittata), nesázíme česnek na jaře dřív než počátkem března. Česnek nepěstujeme tam, kde bezprostředně před ním rostly brambory, rajčata, pór nebo cibule. Na stejné místo česnek nesázíme dříve než za čtyři roky.
-
Čistíme zahradní jezírka
Zahradní jezírka a jiné vodní hladiny bychom měli včas vyčistit, aby případní vzácní hosté v podobě žab měli v období rozmnožování klid.
Měsíce na zahradě
max./min. teplota
20/0°C
17. Září, Úterý
-
18. Září, Středa
max./min. teplota 23/11°C min. přízemní teplota 11°C množství srážek 0mm -
19. Září, Čtvrtek
max./min. teplota 21/10°C min. přízemní teplota 10°C množství srážek 0.4mm -
20. Září, Pátek
max./min. teplota 21/9°C min. přízemní teplota 9.5°C množství srážek 0mm