Mrkev obecná (Daucus carota) je dvouletá rostlina, kterou však sklízíme již v prvním roce. Vše začíná výběrem vhodné odrůdy. Podcenit byste však neměli ani správné střídání plodin. V neposlední řadě hraje významnou roli vhodná půda a její příprava.

Která je ta pravá?

nejchutnější je čerstvě sklizená mrkevJedním z velmi důležitých kroků pro úspěšné pěstování je volba vhodné odrůdy mrkve. Ve Státní odrůdové knize jich najdete 55! Vybírat můžete nejen podle barvy, tvaru a velikosti kořene, ale také podle ranosti (délky vegetační doby), skladovatelnosti či odolnosti vůči chorobám a škůdcům.

délka vegetační doby mrkve

  • velmi rané odrůdy – 90 dní
  • rané odrůdy - 112 – 125 dní
  • polorané - 100 – 120 dní
  • pozdní - 160 – 180 dní

skladovatelnost

  • přímý konzum
  • skladování krátkodobé
  • skladování dlouhodobé

Kam s ní?

Mrkev patří mezi rostliny 2. trati, tedy takové, které mají rády půdu dobře zásobenou humusem a živinami, ale nesnášejí čerstvé hnojení chlévským hnojem. Naopak jí prospívá přihnojení menší dávkou kvalitního kompostu. Nezávisle na odrůdě potřebuje mrkev především důkladně zpracovanou půdu s dostatkem živin a vláhy. Mrkev vyséváme zpravidla v březnu, za mimořádně příznivých podmínek je výsev možný již v únoru. Pokud pěstujeme mrkev na přímý konzum, je vhodné rozložit výsev do více termínů. Nejpozději vyséváme mrkev v červnu či počátkem července.

Mrkev patří do čeledi miříkovitých rostlin. K jejím blízkým příbuzným patří z pěstovaných zelenin petržel, pastiňák, celer, kopr, fenykl či kerblík Určitě bychom neměli mrkev ani jí blízké plodiny pěstovat na stejné ploše dříve než za tři až čtyři roky. Jinak hrozí nebezpečí skvrnitosti listů, černé hniloby kořenů, pochmurnatky mrkvové a háďátka.

Hrůbky, aneb jak vyzrát na těžké půdy

mrkev musíme včas vyjednotitKamenité a přemokřené půdy nejsou pro pěstování kořenových zelenin, mezi které mrkev patří, ideální. Kořen se v nich často deformuje a snadněji jej postihuje hniloba. Nejlepším místem pro pěstování mrkve jsou záhony se středně těžkou půdou umístěné na slunečném stanovišti. Velkou péči věnujte úpravě půdy před setím. Neměla by obsahovat hroudy a kameny.

Pokud máte na zahradě spíše těžší půdu, může vám při pěstování mrkve pomoci tzv. hrůbkování. Trochu připomíná přihrnování (nakopčení) zeminy k bramborám. Rozdíl je v tom, že hrůbky pro pěstování mrkve se připravují před výsevem, nejlépe 2–3 týdny předem, aby půda dostatečně slehla.

Půdu nejdříve dobře zryjeme a obohatíme dobře uleželou organickou hmotou (kompostem). Pak hráběmi vytvoříme hrůbky vysoké přibližně 10 cm a široké maximálně 40 – 50 cm. Tedy tak, abychom je mohli obsluhovat, aniž bychom na nich stáli. Horní část hrůbků nebude špičatá, ale rovná. Do takto připraveného hrůbku vyséváme dva (maximálně tři) řádky mrkve nebo petržele.

Práce s přípravou hrůbků se vyplatí i tam, kde máte vhodnou půdu. Hrůbkování totiž přináší nejen snadnější sklizeň, ale tento způsob pěstování zlepšuje mikroklimatické podmínky v blízkosti rostlin. Lépe proudí vzduch a rostliny a tak se i snižuje výskyt houbových chorob. Zároveň dochází k rychlejšímu prohřívání půdy a tedy i k ranější sklizni. Energii, kterou musíme zpočátku věnovat do přípravy hrůbků ušetříme později, kdy se takto upravené záhony snadněji udržují.