Rez hrušňová: houba, která se stále stěhuje
Rez hrušňová nebo též rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) si získala i velmi poetické pojmenování: obnaženka hrušňová. Je to houba, kterou označujeme jako dvoubytnou. To znamená, že ke svému úspěšnému množení potřebuje hned dva hostitele. Svůj vývoj začne na jaře na jalovcích, odkud se za pomoci větru "stěhuje" na hrušně.
- jalovec - hlavní (primární) hostitel. Především jalovec klášterský, známý také jako chvojka klášterská (Juniperus sabina) a jalovec čínský (Juniperus chinensis) ale i některé další druhy jalovců. V dubnu až květnu vyrůstají na kůře jalovců z telií rosolovité oranžovožluté útvary. Velikost ložisek na jalovcích kolísá od několika mm do několika desítek cm (70 - 80 cm!). Z ložisek se uvolňují teliospory, které se za pomoci větru dostávají na hrušně. Napadené části jsou mírně vřetenovitě zduřelé. Dochází k omezení růstu, žloutnutí a opadu jehličí, výjimečně i k odumírání větévek a větví.
hrušeň - mezihostitel (sekundární hostitel), především hrušeň obecná (Pyrus communis) a hrušeň planá (Pyrus pyraster), zvaná též hrušeň polní či polnička. K rozvoji infekce listů hrušní dochází za deště a teplého počasí. Na horní straně čepelí se v druhé polovině května a v červnu, tedy asi 3 - 4 týdny po infikování, objevují žlutooranžové, později oranžové, oválné, drobné a postupně se zvětšující skvrny o velikosti nejčastěji 10-15 mm. Počet skvrn na listě kolísá od jedné do několika desítek (35). Skvrny mají výrazné červené lemování, později červená i střed skvrny.
Silně napadené listy mohou začít předčasně opadávat již koncem léta. Koncem vegetačního období může dojít i k odumírání (nekrotizaci) okrajových částí napadených listů.
Je nutné se rzí bojovat?
Pokud chcete sklízet hrušky v dobré kvalitě i kvantitě, pak určitě. Při silném napadení listů totiž dochází k redukci listové plochy (až 80%) a s tím je úzce spojené snížení asimilace. V následujících letech dochází k omezení růstu hrušní (tvorba kratších letorostů, růst menších listů), snížení množství nebo kvality plodů (menší velikost, zhoršení chuti, případně i přímé poškození plodů). Opakované silnější výskyty nebo předčasný opad listů mohou vést během extrémních zim k úhynu oslabených stromů.
U jalovců dochází k oslabení růstu napadených rostlin, výjimečně zasychání větévek a větví. Napadené části jsou trvalým zdrojem infekce pro hrušně.
Ideální čas pro likvidaci rzi hrušňové
Boj s touto stále se častěji vyskytující chorobou bychom neměli podceňovat. Ideální je na ni pamatovat ve chvíli, kdy budeme plánovat výsadbu hrušní nebo jalovců. Šíření choroby je závislé na poloze výsadeb. Důležitou roli hraje nejen tvar terénu, ale také směry převládajících větrů a mikroklimatické podmínky. Jako spolehlivá vzdálenost se doporučuje 500 metrů a více. Problém může vzniknout ale také tak, že hrušeň či jalovec pěstuje soused. V takovém případě je vhodné se domluvit na společném postupu.
nepřímá ochrana před rzí
- dostatečná vzdálenost hrušní a jalovců. Jako bezpečná vzdálenost se uvádí 200 metrů, ale výrazně pomůže i minimální izolační vzdálenost 100 – 150 metrů.
- výběr odolnějších odrůd a kultivarů hrušní. Obecně odolnější jsou ranější odrůdy. Mezi odrůdy, které jsou vůči rzi odolnější, patří např. Červencová pestrá, Boscova lahvice, Hardyho, Alice, Charneuská, Konference, Astra, Amfora, Bohemica, David, Dicolor, Erika, Dita, Jana, Madame Verté, Nela.
- pěstování odolnějších kultivarů hostitelských druhů a kříženců. Mezi ně patří jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata) či jalovec poléhavý (Juniperus horizontalis).
přímá ochrana před rzí
- u jalovců před začátkem vegetace (v předjaří) odstraňujeme napadené rostliny či jejich částí
- jalovce obalíme v době výskytu (duben až květen) bílou netkanou textilií
- výskyty rzi utlumí převážná část fungicidních přípravků, které jsou určeny proti strupovitosti hrušní. V napadených výsadbách se postřik hrušní doporučuje před kvetením, další v době kvetení či krátce po odkvětu.
- napadené listí hrušní nenecháváme volně ležet na zemi, jinak bude cyklus choroby pokračovat opět na jalovci. Listy nemusíme pálit, můžeme je zkompostovat. Důležité je, abychom je umístili dovnitř kompostové hromady, popř. překryli dostatečně vysokou vrstvou posekané trávy či jiným materiálem.
Zajímá vás tematika rzi hrušňové hlouběji?
O tom, jak vážné nebezpečí pro pěstitele hrušní tato choroba představuje, svědčí materiál, který vydalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou v roce 2006. Pod názvem Rzivost hrušně – stále významnější choroba hrušní Gymnosporangium sabinae (Dicks.) Wint. 1881 je tento materiál volně dostupný na webu ministerstva. Najdete v něm nejen detailní popis životního cyklu této houby, ale také názvy přípravků vhodných k postřiku.
