Březen

Nejpilnější měsíc na zahradě

  • Březen

    Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne. Víc než kdy jindy však musíme vzít na vědomí nejen aktuální stav počasí, ale také skutečnost, kde svou zahrádku máme. A tak zatímco lidé žijící v nadmořských výškách pod 200 m n.m. mohou obdivovat první květy sněženek už koncem února, v polohách nad 800 m n.m. si musí na jarní posly počkat mnohdy až o tři týdny déle.

    Majitelé skleníků či pařenišť už mohou v této době vysévat první karotku, ředkvičku, bazalku či salát. Ale zkrátka nepřijdou ani ostatní nedočkavci. Kolotoč pučení semínek lze odstartovat i za kuchyňským oknem. Mezi nejoblíbenější zdroje čerstvých vitamínů vypěstovaných v krátkém čase na malém prostoru vlastními silami jsou v tomto období klíčky cizrny, hrachu, munga a čočky. Dalším vynikajícím zdrojem jarních vitamínů je řeřicha setá. Od zasetí do sklizně nás dělí pouhý týden. Kéž by všechna práce na zahradě byla tak snadná! Ale upřímně: zahradničení, kde by rostliny dozrály za několik dní, neohrožoval by je plevel, škůdci ani záludnosti počasí, by pro mnohé ztratilo své kouzlo.

  • Stříkáme stromy a keře

    Postřik měďnatými přípravky aplikujeme těsně před rašením. Zvlášť důležité je načasování při ochraně broskvoní před kadeřavostí, kterou způsobuje houba palcatka broskvoňová (Taphrina deformans).

    Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet hodin teplejších než 7 °C od začátku ledna přesáhne 100 hodin. Proto je důležité sledovat aktuální vývoj počasí, aby bylo možné postřik aplikovat v optimální dobu. Jako orientační pomůcku pro určení vhodného času na předjarní postřik broskvoní používají někteří zahrádkáři lísku či angrešt. S postřikem začínají, když začne líska kvést či angrešt rašit.

  • Po zimě ošetříme trávník

    Když roztaje sníh, vyhrabeme z trávníku odumřelá stébla trávy a mech. Za pomoci vertikutačních hrábí provedeme důkladné provzdušnění trávníku - vertikutaci. Pokud nemáme vertikutátor či speciální hrábě, pomůže trávník provzdušnit i zapichování vidlí a mírné zakývání. 
    První sekání trávníku bychom po zimě měli provádět až tráva vyroste 8 a více centimetrů. Nůž bychom měli nastavit na nejvyšší pozici. Pokud je trávník zamechovaný, pomůže vápnění, nejlépe dolomitickým vápencem (pokud jsme tak již neučinili v minulých měsících). 

  • Dokončíme sklizeň zimní zeleniny

    V březnu sklidíme zbývající zeleninu pěstovanou pod sněhem, tedy růžičkovou kapustu, kadeřávek, pór.

    Růžičková kapusta - nejotužilejší košťálovina
    Kdy a jak sklízet zeleninu v zimě
    Kadeřávek, kadeřník či jarmuz
  • Přihnojíme rebarboru

    Důkladně přihnojíme reveň (rebarboru). Tato rostlina spotřebovává živiny intenzivně a rychle. Na každý m2 se doporučuje přidat asi 20 kg kompostu. Rebarboru důkladně zalijte, aby se živiny rychle a snadno dostaly ke kořenům.

    Reveň - ranná zelenina v roli ovoce
  • Příprava sadby velmi ranných a ranných brambor

    V méně teplých oblastech vysazujeme naklíčené brambory až tehdy, když je půda vyhřátá na minimálně 6 °C. Zakořeňování zkracuje vegetační dobu přibližně o 4 týdny. Proto sadbu zakoupíme v dostatečném předstihu.

    Při narašení sadby se vytvoří klíčky o délce kolem 5 mm. Narašování trvá přibližně 3 týdny, potřebná je teplota alespoň 8 °C a vhodný je přístup světla.

    S předklíčením začínáme asi 6 týdnů před termínem výsadby. Na světlém místě se při 10-12 °C utvoří postupně silné, rozvětvené, zelené klíče.

    K zakořeňování využijeme přepravky s pevným dnem. Předklíčenou sadbu brambor zasypeme 7-10 dní před výsadbou směsí rašeliny a kompostu, kterou udržujeme přiměřeně vlhkou. Hlízy vytvoří kořínky, s kterými je sázíme. Takto získáme sadbu pro nejranější sklizeň.

  • Jarní výsadba česneku

    Česnek nepěstujeme tam, kde bezprostředně před ním rostly brambory, rajčata, pór nebo cibule. Na stejné místo česnek nesázíme dříve než za čtyři roky. Pokud se chceme vyhnout nebezpečí napadení česneku houbomilkou česnekovou (Suillia univittata), počkáme s výsadbou na začátek března. Výsadba je na jaře možná až do května, ale zbytečně dlouho bychom pak čekali na úrodu. Při jarní výsadbě sázíme stroužky pouze do hloubky 5 cm.

  • Dokončíme střih okrasných trav

    Pokud jsme tak již neučinili v únoru, zastřihneme vysoké okrasné trávy, které u nás na zimu usychají či zatahují (např. ozdobnice čínská, třtina ostrokvětá). Při stříhání dáváme pozor na rašící pupeny. Střih provádíme přibližně 10 cm nad zemí. Z nástrojů se nejlépe hodí ruční plotové nůžky nebo ostrý srp. K zastřižení můžeme využít i běžné zahradní nůžky. Pak nám práce zabere více času a energie.

  • Počátkem vegetace přihnojíme jahody

    Počátkem vegetace, nejlépe, když začnou jahodníkům rašit středová srdéčka, aplikujeme vhodné organické hnojivo. Velmi dobře působí zkvašené slepičince (prodávají se v granulované či tekuté formě) či kravský hnůj. Na trhu jsou nejen hnojiva určená na drobné ovoce, ale i přímo pro jahody. Kromě hnojiv s čistě organických jsou na trhu i dvousložková hnojiva, která kromě organické složky obsahují také složku minerální.

  • Dokončíme řez listnatých keřů a živých plotů

    Co nejdříve dokončíme řez listnatých keřů a živých plotů. Zvýšenou pozornost věnujeme ptákům, kterým v této době začíná hnízdní období. Hloubka řezu se odvíjí od bujnosti růstu konkrétních keřů. Při řezu živých plotů udržujeme kónický tvar, tedy plot stříháme tak, aby měl širokou základnu, která se zužuje směrem vzhůru. Jedině tak získáme plot odspodu hustý.

    Střih v této době vynecháme u časně kvetoucích keřů s narašenými pupeny, jako jsou forzýtie (lidově zvaná zlatý déšť), štědřence nebo šeříky. Ty prořežeme až po odkvětu.

  • Otužilé letničky vyséváme na záhony

    Přibližně od poloviny března můžeme otužilé druhy letniček vysévat přímo na květinové záhony. Vhodné jsou tyto druhy: vlčí mák (Papaver rhoeas), koukol polní (Agrostemma githago), černucha damašská (Nigella damascena), sluncovka (Eschscholzia), šater (Gypsophila), drchnička (Anagallis), měsíček (Calendula) a chrpa (Centaurea). Aby letničky na záhonech vynikly, vyséváme je ve větších skupinách.

    Sluncovka - národní květina Kalifornie
    Měsíček lékařský - nenáročný a vděčný
    Černucha - víc než obyčejná letnička
  • Začínáme s výsadbou cibulovin kvetoucích v létě

    Za příznivého počasí můžeme v březnu sázet cibuloviny, které kvetou v létě. Do propustné půdy sázíme montbrécie, mečíky a lilie. Při poklesu teplot je vhodné cibule citlivé na mráz přikrýt.

  • Balkonové rostliny připravíme na sezónu

    Balkonové rostliny, které jsme nechali přezimovat, seřízneme, přesadíme a přihnojíme. Umístíme je na světlé místo.

  • Shrabujeme suché listí

    Je nejvyšší čas shrabat listí, pokud ještě od podzimu zůstalo ležet na trávníku.

    využití spadaného listí
  • Rozbalujeme hortenzie

    Pokud jsme na zimu zabalili hortenzie, odstraníme tuto ochranu v druhé polovině března. Nejpozději v květnu by hortenzie měly znovu obrazit.

  • Odstraníme prkna chránící kmeny stromů

    Koncem března odstraníme prkna, která jsme v ovocném sadu využili na ochranu kmenů.

  • Dokončíme zimní řez stromů

    Dokončíme zimní řez stromů, a to především průklest ovocných druhů - jádrovin. Řez provádíme v bezmrazých dnech. Nejprve vyřežeme nemocné nebo zastíněné větve. U mladých stromů formujeme korunu, starší jabloně a hrušně můžeme též zmladit.

  • Vysazujeme cibuli - šalotku

    Cibuli šalotku (též nazývanou množilka či ošlejch) vysazujeme z předpěstované sadby v březnu do řádků vzdálených 20 – 25 cm. Vzdálenost v řádcích volíme 10 – 15 cm. Sázíme tak hluboko, aby vrcholky cibulek byly těsně pod povrchem půdy. Podobně jako cibule vyžaduje i šalotka hodně slehlou půdu. Proto je vhodné záhon připravit v předstihu.

    Šalotka - rady pro snadné pěstování
  • Provádíme zmlazovací řez tisu

    Zatímco většina konifer výrazný řez těžko snáší, tis červený (Taxus baccata) představuje výjimku. Tisy dobře regenerují a snášejí, je-li nutný, i hluboký řez. Nejvhodnější termín pro takový zásah je v březnu. V této době můžeme ořezat nejen vrcholky, ale lze také výrazně zkrátit i boční větve. Vždy je důležité mít na paměti, že tis je jedovatý. Proto nikdy nenecháváme ořezané větve ležet na prostoru, kde se pohybují děti či zvířata.

    Tis červený - keř krásný i zákeřný

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň rané zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…