Zahrada centrum - vše pro vaši zahradu

Redukujeme rostliny v jezírku

V zahradním jezírku odstraníme část nadměrně rozrostlých rostlin. Při zásahu dáváme pozor na živočichy.

Vysazujeme vodní rostliny

Do konce června vysazujeme vodní rostliny. Při výsadbě nikdy nepotápíme rostliny pod hladinu celé. Listy většiny bahenních rostlin musí zůstat nad vodou.

Stříháním podpoříme opakované kvetení

Odkvetlé chrpy, ostrožky, upolíny, vlčí boby i ranné kopretiny vykvetou (budou remontovat) během léta znovu, pokud je po odkvětu seříznete. Seříznutí u zmíněných rostlin provádíme na šířku ruky nad zemí. Délku kvetení prodloužíme také odstřiháváním uschlých květů macešek a aksamitníků (afrikánů). Tam však odstřihujeme jednotlivé květy. Ponecháme dozrát jen ty, které jsou určené pro sběr semen.

Květinová louka potěší a ušetří čas věnovaný trávníku

Část zahrady proměněná v květinovou louku ušetří nemálo času a energie. Poprvé ji sekáme až po odkvětu, tedy na přelomu června a července. Zvlášť vhodné je pro tento druh porostu sečení kosou. Je šetrnější nejen k rostlinám a mnoha užitečným živočichům, ale jistě jej ocení i sousedi.

Letní řez mladých stromů

V druhé polovině června a v první polovině července provádíme u mladých stromů letní řez. Zásahem podpoříme růst hlavního výhodu i kosterních větví. Výhony směřující do středu koruny zkrátíme za třetím listem, případné konkurenční výhony odstraníme až na větevní kroužek.

Vysazujeme lilky a melouny

V teplých oblastech vysazujeme lilky a melouny.

Odstraňujeme odkvetlé květy azalek a rododendronů

Přibližně měsíc po odkvětu azalek a rododendronů (pěnišníků) vylamujeme odkvetlé části. Nejen, že pak keře lépe vypadají, ale zásahem podpoříme pravidelné rozvětvování a bohatou násadu květních pupenů pro příští rok. Keře se nebudou ani zbytečně oslabovat energií, kterou by musely vydat na tvorbu semen.

Po odkvětu zkrátíme čilimníky

Asi nejznámější z u nás rostoucích čilimníků je žlutě kvetoucí čilimník metlatý (Sarothamnus scoparius), známý také jako janovec. Po odkvětu čilimníkům zkrátíme odkvetlé výhony přibližně o třetinu až polovinu. Nikdy tyto keře neřežeme do starého dřeva.

Hnojíme růže, odkvetlé květy odstřihujeme

Koncem června je čas na další přihnojení růží. Hnojení provádíme po dešti nebo po předchozím zalití. Růže přihnojíme roztokem rychle účinkujícího plného hnojiva. Průběžně odstřihujeme odkvetlé květy, aby rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou šípků.

Podpíráme rostliny s vysokým stonkem

Šlechtěným rostlinám s vysokými lodyhami připravíme oporu, aby je déšť nepolámal. Podporu nepotřebují rostliny, které ve volné přírodě běžně dosahují vysokého vzrůstu a jsou pro to dostatečně uzpůsobeny, například divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum).

Od poloviny měsíce vyrýváme cibule tulipánů

Cibule tulipánů (kromě těch drobných, botanických) je vhodné nejméně jednou za 2 – 3 roky vyjmout z půdy. Zvlášť pečliví pěstitelé tuto činnost dělají každoročně. Cibule vyrýváme v době, kdy zatáhly listy. Opatrně odlomíme dceřiné cibulky. Zdravé cibule důkladně očistíme a osušíme a uskladníme pro podzimní výsadbu. Nejlépe léto přečkají v přepravkách či papírových sáčcích na vzdušném místě při teplotě kolem 20 °C. Během skladování cibulky kontrolujeme. Na uvolněné místo po tulipánech zasadíme letničky.

Přesazujeme drobné cibuloviny

V případě potřeby přesazujeme drobné cibuloviny (sněženky, šafrány, bledule, ladoňky, modřence). Rozdělením hustých trsů získají rostliny dostatečný prostor pro další růst.

Pokojové rostliny umístíme na vhodná místa v zahradě

Některé pokojové rostliny velmi dobře prospívají v letních měsících venku. Přemístění, ať už na zahradu, terasu či balkon, by však nemělo začít šokem. Rostliny nejprve zvykáme na zvýšený přísun světla. Ideální je využít podmračeného počasí a nevystavovat rostliny silnému slunečnímu záření. V tom mohou pomoci nejen různé kryty a zástěny, ale i koruny stromů. Pro letnění jsou vděčné druhy, kterým nevadí průvan ani rozdílné teploty v noci a během dne.

Množíme trvalky kvetoucí na jaře

Do poloviny června je vhodný čas na přesazování trvalek kvetoucích na jaře. Právě v této době je můžeme snadno množit – dělením trsů. Do podzimu budou mít rostliny dost času dobře zakořenit a rozrůst se. Dokud se neujmou, chráníme je před prudkým sluncem a dostatečně je zaléváme.

Vyséváme dvouletky pro příští jaro

Některé dvouletky (například pomněnky) se rády na zahrádce vysemení samy. V červnu vyséváme např. macešky (Viola x wittrockiana), sedmikrásky (Bellis perennis), hvozdík bradatý (Dianthus barbatus), chejr vonný známý jako zimní fiala (Cheiranthus chejri), měsíčnici roční (Lunaria annua). Pro výsevy je důležitá pravidelná zálivka – semena nesmí zaschnout. Maceškám při klíčení škodí vysoké teploty, proto je zpočátku chráníme před sluncem.

Dokončíme tvarování živých plotů

Pokud jsme to nestihli koncem května, pak ještě počátkem června provádíme tvarující řez (stříhání) živých plotů. Pravidelné zastřihávání výhonů zajistí pevný růst listnatým i jehličnatým živým plotům. Tvarování a zhušťování korun zakrslých borovic provádíme zaštipováním měkkých výhonů. U volně rostoucích (tzv. přírodních) živých plotů se řez provádí obvykle po odkvětu. Pokud v živém plotu zahnízdili ptáci, počkáme s prvním řezem na jejich vylétnutí.

Rostliny v nádobách otáčíme

Rostliny umístěné v nádobách jednou za dva týdny otočíme. Zajistíme jim tak rovnoměrný přístup ke světlu.

Plejeme a zavlažujeme skalku

Skalku podle potřeby mírně zavlažujeme. Průběžně odstraňujeme plevel. Rostliny s bujnějším růstem hlídáme a pokud se rozšířily příliš, pak je ze skalky odstraníme. Nemusí vždy končit na kompostu, třeba potěší někoho v sousedství nebo oživí dosud málo využívané plochy.

Připravíme ptačím hostům napajedlo

Červnová zahrada nabízí první dozrávající plody. Aby vám ptáci nesklidili příliš mnoho úrody, nabídněte jim osvěžení v podobě malé tůňky nebo nádrže s vodou. Uvítají ji nejen na pití, ale i na osvěžení v podobě koupele.

Množíme jahodník

Jahodník na zahradě nejčastěji rozmnožujeme z rostlin, které se tvoří na šlahounech. Šlahouny se objevují v době květu, zvlášť silně se vyvíjejí po sklizni plodů. Pro množení vybíráme zdravé a dobře zakořeněné rostliny, které ze šlahounu uřízneme ostrým nožem. Nejvhodnější rostliny jsou uprostřed šlahounu. Rostliny se ujmou přibližně za týden. V tomto období je vydatně zaléváme a lehce zastíníme.

Hnojíme ovocné stromy a révu vinnou

V průběhu měsíce přihnojujeme ovocné stromy, včetně révy vinné. Dusíkatá hnojiva používáme pouze do poloviny měsíce. Vhodná jsou organická hnojiva a to jak ve formě granulí, nebo z vlastních zdrojů.

Uklízíme opadané plody

Na přelomu jara a léta opadává z ovocných stromů množství nedozrálých plodů. Průběžně je likvidujeme, aby se v zahradě nešířili škůdci a choroby.

Ruční probírka plodů

U jabloní a hrušní, které mají příliš vysokou násadu plodů, provádíme ruční probírku. Mezi plody ponecháme rozestup přibližně 10 cm, u velkoplodých odrůd raději 12 cm.

Pokračujeme ve sklizni rebarbory

V olamování řapíků rebarbory pokračujeme postupně až do svátku sv. Jana (24. června). Později rostlina obsahuje příliš velké množství kyseliny šťavelové. Stonky při sklizni neodstřihujeme, ale pouze mírně natočíme a pak snadno vytrhneme. Průběžně odstraňujeme květní stvoly, aby nedocházelo k vysilování rostliny. Rebarboru konzumujeme vždy tepelně zpracovanou.

Sklízíme nové brambory

Pokud jsme vysazovali předklíčené hlízy brambor, můžeme sklízet za 10 – 12 týdnů po výsadbě. Vhodný čas poznáme především podle žloutnoucí natě. V té době lze hlízy snadno odtrhnout od podzemních výhonků - stolonů. Při pěstování na zahrádce nemusíme sklízet celou úrodu najednou. První hlízy získáme opatrným poddloubnutím hrůbků ze strany. Tím umožníme menším hlízám další růst.

Přihrnujeme brambory

Podruhé přihrnujeme (hrobkujeme) při výšce kolem 15 - 20 cm. Hrůbky podporují lepší zakořenění rostlin a tedy i lepší tvorbu hlíz. Přílišné sucho brzdí vývoj hlíz. Proto v suchém období zaléváme, nejlépe do brázd. Při napadení porostu plísní bramborovou (šedočerné skvrny na natích) ošetřujeme rostliny měďnatým fungicidem. Mandelinku bramborovou z malých ploch sbíráme ručně a likvidujeme.

Průběžně vyséváme saláty, košťáloviny a pór

Pro průběžnou sklizeň stále vyséváme saláty. Vysévat či vysazovat můžete také zelí, růžičkovou kapustu či pór.

Záhony po sklizni využíváme k dalšímu výsevu

Na záhony uvolněné sklizní vyséváme další rostliny: keříčkové fazole, ledový salát, ozimý pór, pozdní mrkve, cukrovou kukuřici, čekanku a dřeňový hrách.

Kontrolujeme výskyt chorob a škůdců

Průběžně kontrolujeme výskyt chorob a škůdců, zejména slimáků.

Trávník sekáme, zaléváme a hnojíme

Trávník sekáme 2-3krát týdně. V období sucha hojně zaléváme a pravidelně hnojíme. Při sekání ponecháme trávu vyšší než obvykle. Plevele odstraňujeme i s kořeny.

Průběžně likvidujeme plevele

Průběžně sledujeme vývoj plevelů. Pokud je důkladně zlikvidujeme dřív, než jim dozrají semena, tím méně nepříjemné práce nás v budoucnu čeká.

Zaléváme a hnojíme rostliny v nádobách

Mnohé rostliny v nádobách začínají kvést. Ať už zdobí terasy, balkony či jen okna, potřebují v tomto období nejen pravidelnou zálivku, ale také hnojení. Hnojíme nejméně každých 14 dní.

Sklízíme rané odrůdy ovoce

Průběžně sklízíme první rané odrůdy třešní, zahradních i lesních jahod, maliny, rybízy i angrešt. Třešně trháme se stopkou, déle vydrží při skladování. Višně je vhodnější česat bez stopky. Při trhání višní i se stopkou často dochází k poškození základu budoucí úrody, tzv. plodonošů. Jahody sbíráme průběžně, nejlépe každé dva až tři dny. Pečlivě z porostu odstraňujeme plesnivějící či jinak poškozené plody.

Zastřihujeme letorosty révy vinné

V období kvetení révy vinné zastřihujeme konce letorostů přibližně 2 – 3 listy nad budoucími plody.

Rajčata vyvazujeme, vylamujeme, zaléváme a hnojíme

Pokud nemáme u tyčkových rajčat spirálovité kovové tyče, kolem kterých se rostliny otáčejí jen s malou pomocí, vyvazujeme rychle rostoucí rostliny k rovným tyčím. Plody rajčat u tyčkových odrůd pěstujeme obvykle jen na jeden výhon, pouze v nejteplejších oblastech ponecháme dva hlavní výhony.

Další výhony vyrůstající z paždí listů (tzv. zálistky či fazochy) vylamujeme. Rostlinu oslabují a tím snižují úrodu. Naopak u keříčkových odrůd všechny výhony ponecháme. Při zalévání nekropíme vodou listy a tak snižujeme riziko vzniku plísní. Hnojíme organickým hnojivem určeným pro plodovou zeleninu.

Sklízíme rané odrůdy zeleniny

Sklízíme rané odrůdy mrkve – karotky. Průběžně sklízíme saláty, ředkve, vodnici, hrášek, kedlubny, loňský pór a kadeřávek. Koncem měsíce sklízíme rané odrůdy hlávkového zelí.