Křídla mšicím usnadňují stěhování

mšice maková navštěvuje velké množství hostitelůMšice maková (Aphis fabae) žije v koloniích. Dospělec je černozelený až černohnědý, nohy a tykadla jsou světlá, velikost 2 – 2,5 mm. Bezkřídlá nymfa je stejně zbarvená jako dospělec a je i podobně veliká. Mšice maková působí, podobně jako mšice broskvoňová, škody na téměř 200 druzích rostlin. Vedle poškození rostlin sáním (deformace listů, zpožďování vývoje) škodí mšice i přenášením viróz.

Mšice maková ve střední Evropě přezimuje výlučně ve stádiu vajíčka. Od dubna se líhnou zakladatelky, které po několik týdnů rodí další potomky. Osídlování letních hostitelů začíná od konce dubna a pokračuje do začátku června. Po přeletu mšicím poměrně rychle zakrňují létací svaly. Jejich další pohyb je pak omezen na malou plochu. Od poloviny června se znovu tvoří okřídlení jedinci, kteří vyhledávají jiné letní hostitele. Od poloviny září do přelomu října a listopadu přelétávají mšice na zimního hostitele, kde se rodí samičky. Ty se páří se samečky, kteří přilétávají z letních hostitelů. Kladením vajíček na brslen a kaliny se cyklus uzavírá.

Hostitelské rostliny mšice makové

zimní hostitelé mšice makové (2 – 4 generace)

  • brslen - především brslen evropský (Euonymus europeus), méně brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus)
  • kalina - kalina obecná (Viburnum opulus), méně kalina tušalaj (Viburnum lantata)

pustoryl věncový (Philadelphus coronarius), který byl dříve také zmiňován jako zimní hostitel, hostí podobně vypadající druh mšic (Aphis fabae cirsiiacanthoides), který nenapadá řepu ani bob.

letní hostitelé mšice makové (5 – 8 generací)

  • řepa
  • bob
  • mák - saje na listech (především spodní strana, ale i horní), přechodech listů a stonku, na stoncích, ale i na makovičkách
  • lebeda
  • lilek černý
  • bodlák
  • náprstník
  • merlík
  • špenát
  • fazol
  • jiřiny
  • slunečnice
  • rajče
  • tulipán
  • kopřiva
  • lopuch
  • vlčí mák
  • z dalších plevelů např. blín, pcháč, svízel, kokoška pastuší tobolka
  • brambor (pouze přechodně)
  • kukuřice (příležitostně)
  • hrách (příležitostně)

Kdy a jak nejvíce mšice škodí?

mravenci milují medovici a tak mšice chráníMšice maková způsobuje sáním deformace listů a lusků, případně jejich žloutnutí. U napadených rostlin dochází ke zpomalování vývoje a snižování výnosů. Následující příklad dokládá, jak silně dokáže mšice maková poškodit úrodu: Na zkušebním pozemku bobu polního (Vicia faba), měly rostliny bez mšic průměrně 56 semen na rostlině. Ty, které byly napadeny mšicemi (bez přítomnosti mravenců), vyprodukovaly jen 17 semen. Nejmenší úrodu měly rostliny, kde byly jak mšice, tak mravenci – průměrně pouze 8 semen na rostlině.

Během sání mohou mšice přenášet virové choroby rostlin. Ty mnohdy způsobují podstatnější škody než sání mšic. V místě sání mšicí makovou nebo v okolí jsou rostliny pokryté množstvím lepkavé medovice, kterou mšice vylučují. Tato sladká tekutina velmi chutná mravencům a proto mšice chrání před dalšími predátory. 

V roce 1992 bylo v Opavě zahájeno monitorování letové aktivity mšic bylo v České republice. Výsledky získané ze sacích pastí  umístěných v různých pěstitelských oblastech shrnuje každý týden Aphid bulletin. Ve většině let období 1958–1992 dosahovala mšice maková silného výskytu. V roce 1976 byl její výskyt kalamitní. V poslední době byl zaregistrován silný výskyt této mšice v roce 2012 v okresech Bruntál, Pardubice a Mladá Boleslav. Maximální početnost dosahuje mšice maková v červenci.

Jaké počasí nahrává kalamitnímu výskytu mšic?

V některých letech jsou výskyty kalamitní. Roli hraje vývoj počasí v jednotlivých etapách vývoje mšic:

  • klidný, relativně teplý podzim spojený pozdějším opadem listů na zimním hostiteli 
  • předčasné oteplení na jaře, po kterém následuje chladnější období 
  • v létě k množení mšic přispívají mírné teploty. Naopak teploty nad 28 °C způsobují zvýšenou úmrtnost

Přirození nepřátelé mšic a další způsoby likvidace těchto škůdců představuje článek S likvidací mšic neotálejte