brambory v řádcích okopáváme a přihrnujemePokud nechcete ověřovat platnost známého přísloví "Čím hloupější sedlák, tím větší brambory," nezbývá vám nic jiného, než ve správný čas popadnout motyku nebo konev a věnovat chvíli času a energie bramborám. Nemusíte se bát, není to žádná "věda" a na zahrádce vše snadno zvládne i začátečník.



Péče o brambory po výsadbě

Brambory vysazujeme do brázd tak, abychom později mohli k jednotlivým trsům přihrnovat zeminu. Při pěstování v zahradě stačí vzdálenost mezi brázdami 65 - 70 cm a mezi jednotlivými rostlinami 30 cm.
Jak důležitá je pro brambory kultivace půdy napovídá jejich zařazení mezi okopaniny. Půdu udržujeme v kyprém stavu hlavně z těchto důvodů:

  • lépe přijímá vláhu
  • ničíme plevele, které by bramborám ubíraly živiny

Okopávání a hrůbkování zvýší úrodu brambor

  • práci si ulehčíme vhodným výběrem motykyprvní okopávka - provedeme ji když začnou brambory vzcházet. Tak zničíme vzcházející plevele. Pro okopávání brambor se zvlášť dobře hodí motyka se širokou pracovní částí srdcovitého tvaru (tzv. srdcovka).
  • okopáváme a hrůbkujeme - trsy okopáváme a přihrnujeme přibližně 2-3 krát (podle toho, jak vzcházejí plevele, přibližně v intervalu 7 – 10 dnů) až do doby, než porost zakryje řádky (dojde k jeho zapojení). Nahrnování hrůbků (hrůbkování) podporuje ve vlhké půdě tvorbu dalších kořenů a podzemních oddenků, na nichž se tvoří nové hlízy (stolonů). Tak můžeme podpořit nasazení většího počtu hlíz.
  • poslední okopávka - nejpozději na začátku tvorby poupat. V té době začínají rostliny nasazovat hlízy a nešetrným okopáním bychom je mohli poškodit. 
  • výška hrůbku - hrůbek by měl být po posledním přihrnutí vysoký nejméně 20, ale lépe 30 cm. Při nízkém nahrnutí se zvětšující hlízy vytlačují směrem k povrchu, zelenají a bývají snadněji napadány plísní bramborovou.

Co bramborům nesvědčí a čeho se při pěstování brambor vyvarovat

  • zálivkou podpoříme tvorbu hlízzálivka po výsadbě - pokud není nadměrné sucho, není bezprostředně po výsadbě zálivka nutná.
  • tvorba poupat jako výzva k zálivce - s první zálivkou můžeme vyčkat až na začátek nasazování hlíz (ve stejné době se začnou tvořit poupata). Zálivkou podpoříme založení většího počtu hlíz. V oblasti s častým výskytem strupovitosti působí zálivka také jako prevence proti této chorobě.
  • jak často zalévat - stačí zalévat vydatně 1x týdně (15 – 25 l/m2). Zálivku uzpůsobíme typu půdy – na lehčích půdách zaléváme častěji menším množstvím vody, na těžších půdách naopak.
  • kdy zalévat - ideální čas pro zálivku je v průběhu dne tak, aby nať mohla do večera oschnout (vyhneme se však největšímu úpalu). Optimální je zalévat do brázdy mezi řádky (brázdový podmok).
  • teplota vody - dbát bychom měli také na teplotu zálivkové vody. Zcela nevhodná je studená voda ze studní nebo vodovodů. Pokud nemáme dostatečné množství dešťovky, používáme aspoň dostatečně odstátou vodu.