V případě ovoce či zeleniny jistota třistanásobného výnosu potěší. Co si ale počít s téměř nezničitelným plevelem? Pochopitelně, že ideální situace je, pokud na zahrádce žádný pýr nemáme. Nicméně šance, že k nám proroste z okolí, je hodně vysoká. Pýr plazivý (Elytrigia repens) je vytrvalá plevelná tráva, která se vyskytuje na třech čtvrtinách orné půdy České republiky. Dojde-li k jeho přemnožení, patří mezi velmi nebezpečné plevele.

Kde se pýru dobře daří?

Pýr plazivý se dobře množí na pozemcích s vlhkou půdou. Zvlášť, je-li lehká a dobře zásobená živinami (především dusíkem). Poradí si však i na suchých písčitých půdách. Tam jeho kořeny dokáží proniknout za vláhou až do hloubky 2 metrů. Dobře se mu daří na plném slunci, tedy nejen na strništích, ale také na záhonech zbavených plodin. V růstu mu však nezabrání ani slabší zastínění, pouze méně kvete.

Proč je pýr tak nezdolný?

Pýr je velmi dobře uzpůsoben k přežití. Rozmnožuje se jak semeny, tak oddenky. Kvete od června do srpna. Z jednoho stébla vypadne až 100 obilek, které klíčí při teplotě 20 až 30 °C i z hloubky 1 cm. Semena nemají výrazné období klidu, často vyklíčí již na podzim. Přibližně za měsíc od vyklíčení rostliny je oddenek připravený na vegetativní reprodukci. Z části oddenku dlouhého 10 cm dokáže rostlina v průběhu vegetace vytvořit až 30 metrů velmi houževnatých oddenků.

Konkurenční schopnost pýru je obrovská. Brzy zastíní okolní vzrostlé rostliny a svým bohatě rozprostřeným kořenovým systémem je obírá o vláhu a živiny. Při silném výskytu všechny kulturní rostliny potlačí. Pýr plazivý je agresivní nejen způsobem rozmnožování, ale také tím, že z živých i odumírajících rostlin vylučuje do půdy tzv. alelopatické látky (glykosid agropyren). Tím potlačuje růst ostatních rostlin.

Způsoby likvidace pýru v zahradě

Zaručený recept na likvidaci pýru z pozemku neexistuje. Stačí, pokud mu jeden rok nebudeme věnovat pozornost a následky nás mohou trápit několik dalších let. Proto je, zvlášť pokud zakládáme nový trávník, vhodné věnovat potlačení pýru dostatečné úsilí předem. A to i za cenu, že si na samotný trávník počkáme o něco déle.
  • pýr na pozemku, určeném pro založení trávníku: nejvhodnější je důsledná chemická ochrana. Doporučené jsou nejméně tři postřikovací cykly za použití kombinace totálních herbicidů (tedy těch, které likvidují opravdu všechny rostliny) a selektivních herbicidů (účinných přímo proti pýru, např. Attribut). Aby byl postřik dostatečně účinný, aplikuje se ve fázi nejméně 4-5 listů pýru plazivého. Po aplikaci je nutné počkat nejméně týden, aby se účinná látka přemístila i do oddenků. 
  • pýr v travnaté ploše: pýr necháme dorůst do fáze 4-5 listů. Na jednotlivé rostliny nanášíme štětečkem herbicid (totální nebo selektivní). Po aplikaci nejméně týden trávník nesekáme. Jen tak umožníme dostatečné působení herbicidu.
  • pýr na záhonech: k jeho ničení nepoužíváme motyku ani rýč (těmi bychom snadno poškodili oddenky a připravili si tak spíše zásoby nového pýru), ale kopáč nebo rycí vidle. Při vybírání zbytků rostliny musíme být velmi pečliví - i z malé části oddenku vznikne nová rostlina.
  • pýr nikdy nedáváme do kompostu.

Pýr může být i užitečný

Pýr, zvaný našimi předky také koření travní, pejr, pejř, pejřavka, pejří, pejřka, pepřavka, plazivka, polní planá pšenice, psí tráva, pýřavka, tráva, travní kořen či věchtoví, není jen záporným hrdinou našich zahrádek.

  • v minulosti se často využíval jako příležitostné krmivo pro dobytek
  • za 1. světové války se z pýru připravoval sirup
  • pražený pýr sloužil v minulosti jako náhražka kávy 
  • v dobách nouze se pýr používal k výrobě lihu a piva (obsahuje hodně cukru) 
  • pomáhá v případě potřeby rychle stabilizovat půdu (svými oddenky na ploše 1 m2 vytvoří síť dlouhou 60 metrů). V minulosti se používal např. při zpevňování hrází
  • je tradiční léčivou rostlinou. Na podzim se sbírají jeho oddenky, po omytí se rozřežou a rychle usuší. Droga (Radix graminis) se podává ve formě odvarů.