divizna velkokvětá působí majestátněNení divu, že rostlina byla vyšší než drobní lesní skřítci. Vždyť největší z našich divizen, žlutě kvetoucí divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) běžně dosahuje výšky 1,5 – 2 metry. Právě díky svému majestátnému vzhledu si vysloužila řadu lidových pojmenování: císařská svíce, kuželice, Petrova hůl, sluneční hůl, svíce královská, svícen. Další názvy upozorňují na její chlupaté listy: fousáč, psí ocas, vlněná květina, volový chvost, volský chvost. Obdobně na podobu s látkou odkazují i anglická pojmenování, která listy divizen přirovnávají k flanelu (Adam's flannel, Our Lady's flannel) či k dece (Blanket leaf, Beggar's blanket).

Pojmenování pochodňová květina získala díky tomu, že se její měkké stonky a usušené a srolované listy používaly jako knoty do čarodějných luceren (odtud anglické označení hag taper – čarodějnický kužel). Zvyk namáčet diviznové stonky do loje a vytvářet takto pochodně se datuje nejméně do římských dob. Variant lidových pojmenování bylo opravdu hodně. Některé jsou pouze obměnou slova divizna: děvina, devizna, děvizna, divizna obecná, divozel; původ dalších dnes příliš netušíme: kruželice, křiželice, kuželice, oranka, oraňka. Oběračka, obranka by mohla mít souvislost se skutečností, že odedávna byly diviznové květy považovány za léčivé a musely se denně sbírat.

v zahradách pěkně vypadají barevné kultivary divizen brunátnýchVelké oblibě se u našich předků těšila také divizna malokvětá (Verbascum thapsus) a divizna knotovitá (knotovkovitá) (Verbascum lychnitis). S použitím stvolu divizny knotovité jako vrtáku můžete na olšovém prkénku rozdělat oheň (fire hand drill). Diviznu malokvětou s oblibou využívali také indiáni. Kouř z listů používali k probuzení z mdloby. V lidovém léčitelství se olejem ze semen hojily omrzliny a popraskaná pokožka, vlnité listy v případě nutnosti sloužily jako obvaz. Aristoteles se zmiňuje o podivném chytání ryb pomocí diviznových semen: rybáři naházeli semena divizny do vody, ryby se omámily nebo uhynuly a vyplavaly na hladinu, kde je rybáři už jenom posbírali.

Žluté barvivo z květů prý používaly Římské ženy k zesvětlování vlasů. Květy se využívaly také jako barvivo při výrobě alkoholických nápojů. S diviznovými květy je možné barvit látky a vlnu (na žlutou, oranžovou nebo hnědou barvu). Dnes nejčastěji používáme sušené květy divizny velkokvěté, které se prodávají jako droga pod označením diviznový květ (Verbasci flos). Bývají součástí čajových směsí proti kašli.