ostružiny patří mezi oblíbené ovocePro péči o ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) je důležité vědět, jakou odrůdu pěstujeme. Pokud už je to keř letitý a o odrůdě nic netušíme, pak nám volbu správného způsobu a načasování řezu napoví skutečnost, zda plodí jednou nebo dvakrát. Rozdíl je také ve způsobu řezu trnitých a beztrnných odrůd.

Kromě poléhavých druhů, které nutně potřebují oporu, existují také vzpřímeně rostoucí odrůdy ostružiníku. Ty řežeme podobně jako jednou plodící maliník. Tedy boční obrost v předjaří zkrátíme na dva až čtyři pupeny a vrcholy výhonů asi o jednu pětinu. Kratší obrost ve střední až horní třetině výhonu nezkracujeme.

Při výsadbě nových odrůd je nejvhodnější pečlivě zapsat jejich název do plánu zahrady, případně jej umístit k ostružiníku, např. na oporu, ke které je vypínáme.

Proč řezat ostružiník?

Ostružiníky potřebují důkladný a pravidelný řez nejen proto, aby dobře plodily, ale také aby snáze čelily chorobám. V neposlední řadě by nám krocení bujného keře přidělávalo v budoucnu příliš mnoho práce. Vhodně ošetřované výsadby na zahrádkách plodí 15 – 18 let.

Kdy řezat?

Nejvhodnějším obdobím je brzké jaro, kdy již nehrozí silné mrazy. Pokud bychom ořezali ostružiník již před zimou, připravíme se o listí, které působí v mrazech jako částečná ochrana.

Řez po výsadbě a v prvním roce

U ostružiníků dáváme přednost jarní výsadbě. Mladé sazenice jsou citlivé na mráz a takto dostanou možnost do zimy dostatečně zakořenit. Hrnkované sazenice (v kontejnerech) po výsadbě nemusíme žádným způsobem upravovat. Pokud vysazujeme prostokořenný keřík, výhony zakrátíme přibližně na půl metru.

V prvním a ve druhém roce po výsadbě necháváme na každém keři tři výhony. Po dosažení plné plodnosti ponecháváme u poléhavých ostružiníků šest nejkvalitnějších výhonů. Všechny ostatní (slabší a přebytečné) výhony u země uřežeme.

Odplozené výhony odstraňujeme každoročně

Ostružiník plodí na jednoletých výhonech, tedy na těch které narostly v předchozím roce. Nové výhony vyrůstají každoročně z adventivních pupenů na kořenovém krčku. Naopak dvouleté odplozené výhony po sklizni odumírají a řežeme je těsně u země. Někdo je řeže již na podzim. Pokud je ponecháme ještě přes zimu, poskytují částečnou ochranu před mrazem zbývající části rostliny.

Kromě odrůd jednou plodících existují ještě odrůdy dvakrát plodící (remontantní). Ty plodí poprvé na podzim a podruhé v červnu následujícího roku. U těch po odplození podzimních plodů, které jsou na vrcholku prut uřízneme pod místem, kde byly plody (řežeme tedy do zeleného dřeva). V následujícím roce se výhony na tomto prutu rozvětví a plody budou zde. Teprve pak prut odstraníme.

Zkrocení bujných odrůd usnadní sklizeň

Některé ostružiníky rostou velmi bujně a jejich výhony mohou dorůstat délky 4 – 5 metrů. Abychom jejich plody mohli pohodlně sklízet, je vhodné zkracovat konce hlavních výhonů (prýtů) v pro nás dostupné výšce, tedy obvykle na 2 – 2,5 metru. Jakmile letorosty dosáhnou délky 30 cm, zkrátíme je (nejlépe v červnu) na čtyři až pět listů. Tak se nebudou rostliny nadměrně zahušťovat. Snadněji můžeme usměrňovat jejich růst a i práce s vyvazováním keřů bude příjemnější. Množství oček na postranním výhonu má vliv na příští úrodu. Čím jich ponecháme více, tím bude úroda v příštím roce bohatší, ale na úkor velikosti plodů, které budou drobné. Letní řez se provádíme každoročně od července do srpna.  

Řez postranních výhonů

Těsně před rašením zkrátíme postranní výhony na dva až tři pupeny. Z nich vyrostou letorosty, které kvetou a plodí. V oblastech s mírnějším klimatem je možné postranní výhony zkrátit již na přelomu srpna a září, kdy bazální část začíná dřevnatět a ponechaná očka už neproraší.