Hluboké rytí škodí kořenům

Než se pustíme do péče o prostor pod ovocnými stromy, měli bychom si připomenout, že velké množství kořenů ovocných stromů je rozloženo při povrchu půdy. Proto není vhodná hluboká kultivace půdy. K rytí pod stromy jsou nejvhodnější rycí vidle, které málo poškozují kořeny. Hluboké rytí rýčem kolmo na směr kořenů je nevhodné. V případě větších sadů se používají okopávací rotační plečky poháněné čtyřdobým spalovacím motorem.

  • maximální hloubka kultivace v ovocných sadech je 40 - 60 mm
  • hlubší kultivace (do 100 mm) má opodstatnění pouze při zapravování rostlin pro zelené hnojení, tedy v čase po sklizni.

příliš vysoká tráva a plevel konkurují kořenům jabloní

Bez práce bude méně ovoce

Správný není ani druhý extrém, tedy ponechání prostoru pod stromy bez jakékoli péče. Trávy a plevele kořenům stromů silně konkurují a tak dochází k nadměrnému odčerpávají vláhy a živin. Pro odstranění plevelů je vhodnější mechanický způsob (v odborné literatuře se takto ošetřené pásy pod ovocnými stromy označují jako černý únor), než využití totálních herbicidů (tzv. herbicidní úhor).
Úkolem správné kultivace půdy je:

  • ničení plevelů
  • zapravování rostlin pro zelené hnojení
  • rozbíjení půdního škraloupu v době, kdy půdu porost nepokrývá

tráva – pod slabě vzrůstnými odrůdami (intenzivní výsadby), které koření mělce pod povrchem, je vhodné udržovat nezatravněnou plochu. Jedině tak zabráníme konkurování stromu a trávy. Zatravnit můžeme plochu pod vzrůstnými odrůdami. Je však důležité zvolit kvalitní travní směs, pravidelně hnojit a nejméně 10x ročně sekat. Posekanou trávu můžeme nechat ležet nastlanou pod stromy (mulč).

mísy – tak se nejčastěji označuje prostor, který kolem kmene stromu udržujeme v bezplevelném stavu. U mladých stromů by tento prostor měl být široký po okraj koruny, u starších stromů je vhodné pečovat o mísu širokou 3 metry. Aby mísa pod ovocným stromem dobře plnila svou funkci, nesmí zatvrdnout (půda by hůře přijímala vláhu), vyschnout ani zarůst plevelem. Proto tento prostor v průběhu roku několikrát mělce prokypříme, ideální interval je nejméně 1x za 14 dní. Zvlášť vhodné je prokypření půdy po vydatných deštích či silné zálivce. Kvůli nebezpečí eroze půdy tento způsob kultivace není vhodný do sadů se svažitým terénem.

mulč – můžeme pod ovocnými stromy využít od dubna. Mulčovat můžeme dostupnou organickou hmotu, např. nadrobno posečenou trávu, slámu nebo mulčovací kůru. Bohatě stačí 1 cm vysoká vrstva. Mulč udržuje půdu déle kyprou a stejnoměrně vlhkou. Nevýhodou mulčování je skutečnost, že kořeny stromů mají tendenci se rozrůstat blíže k povrchu půdy. Pak může v zimě strom snadněji namrznout. Další nevýhodou vyšší vrstvy mulče je skutečnost, že přitahují škůdce, především myši a plzáky. Proto je vhodné při podzimním obrývání stromů nastýlku zarýt.

svazenka vratičolistákrycí plodiny – pomohou ochránit půdu před plevelnými rostlinami. Předností krycích plodin je krátké vegetační údobí a produkce velkého množství rostlinné hmoty. Z plodin používaných na zelené hnojení se hodí zvlášť vikev, pohanka, svazenka, hořčice. Velmi dobrou volbu představuje aksamitník (rod Tagetes). Kvete i v přistíněných místech a navíc skvěle chrání půdu před háďátky. Další možností je výsev lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Ta působí odpudivě především na plzáky. Při jejím pěstování na mísách pravidelně kontrolujte možnou přítomnost mšic.