Ideální řešení neexistuje. Roli při výběru vhodného podkladu (mulče) hrají nejen odrůdy jahod, ale i půda, ve které rostou. Mulčování nejen zamezí zašpinění jahod hlínou při zalévání či za deště, ale zároveň prospívá rostlinám prohříváním půdy, omezí vypařování vody z půdy a sníží zaplevelení.

Mulčování slámou a podobnými materiály

jahody podkládáme mulčem v době květuNa tom, kde se vzalo slovo straw (=sláma) v anglickém pojmenování jahod (strawberry), se jazykovědci nedokáží shodnout. S vysvětlením, že jde o plody pěstované na slámě příliš nesouhlasí. Slovo je údajně staršího původu než vyšlechtěné velkoplodé jahody. 

Pravdou však je, že mulčování slámou (popř. senem) se pro ochranu dozrávajících plodů jahodníku velkoplodého (Fragaria × ananassa) využívá asi nejčastěji. S oblibou jej používají nejen malopěstitelé, ale i majitelé jahodáren. Při pěstování ve velkém hrají roli nejen náklady na pořízení nastýlky, ale i pracnost její pokládky a následného odstranění.

Slámou (popřípadě jiným materiálem) jahodníky podkládáme v období květu. Tím zabráníme tomu, aby se vyvíjející plody dostaly do styku s půdou. Nejvhodnější pro mulčování jahod je sláma rozřezaná na kusy o délce 8-10 cm. Po sklizni slámu co nejdříve z jahodiště odstraníme, aby mohly dobře zakořenit odnože.

Odpůrci podkládání slámou upozorňují, že sláma drží déle vlhkost a tak umožňuje šíření chorob. Nezanedbatelná je také přitažlivost slaměného mulče pro škůdce (hrozí zvýšený výskyt hlodavců) a odebírání živin z půdy při rozkladu mulčovacího materiálu.

Z dalších přírodních materiálů se pro mulčování jahodníků používají hobliny, jemná štěpka, mulčovací kůra, jehličí a dřevovlna (dřevitá vlna). Dřevovlna se vyrábí z borového dřeva. Díky moderním technologiím výroby obsahuje minimum prachu a jiných nečistot.

Méně časté je používání plastových podložek pro ochranu plodů. Mají podobu jakéhosi vzdušného límce, který se pod rostlinou sepne a tak nedovolí plodům dotýkat se země. Pracné je i podpírání jednotlivých plodů konstrukcemi tvarovanými z drátů

Mulčovací textilie jsou vhodnější než plastové fólie

netkané textilie brání růstu plevelůOd používání černých plastových fólií se ustoupilo především kvůli jejich nepropustnosti. Sice bránily růstu plevelů, ale velmi obtížné bylo zalévání či hnojení rostlin. Po dešti se na nich navíc vytvářely kaluže, ve kterých mohly plody zahnívat.

V současné době se podobným způsobem používají černé netkané textilie (agrotextilie, geotextilie), které dokonale propouští vodu i vzduch. Na rozdíl od mulčování slámou se netkané textilie používají již při výsadbě. Ale možné, byť poměrně pracné a méně účinné, je doplnit pruhy mulčovací textilie kolem již vysazených rostlin.

Výsadba do netkaných textilií má řadu předností. Díky tomu, že absorbují více slunečního záření, zrají jahody o 3 – 4 dny dříve a obsahují i větší množství vitaminu C. Tyto materiály zabraňují růstu plevelů, půda se nemusí kypřit a přesto dobře propouští vláhu i hnojivou zálivku. Zrající jahody se nešpiní a lépe se sklízejí. Ne každá odrůda však při tomto způsobu pěstování prospívá.

K nevýhodám mulčovacích textilií patří zvýšená pracnost při výsadbě, zvlášť pokud zhotovujeme jednotlivé výseky. K dostání jsou však i černé netkané agrotextilie s již vyseklými křížovými otvory vyrobené ze 100 % polypropylenu. Výhodou tohoto materiálu je odolnost vůči slunečnímu záření (možnost opakovaného použití), napadení plísněmi, různými mikroorganismy, houbami či hmyzem.

A ještě jedno minus na straně netkaných textilií je třeba připomenout. Odnože jahod nemají kde zakořenit. Pokud si chceme namnožit nové jahodníky, musíme sazenice přichytit do menších květináčů naplněných zeminou.