Do salátů či jako ozdoba slaných chuťovek (jednohubky, kanapky) se kromě květů lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) hodí také sedmikrásky, okrajové plátky chryzantémy (jemná celerová příchuť), květy měsíčku lékařského a dalších brukvovitých rostlin jako řepka, brutnák lékařský, hořčice, rukola. Jedlé květy (např. levanduli, pažitku) můžete využít i k přizdobení bylinkového másla.
Kdy a jaké jedlé květy sbírat?
- K jídlu lze užít všechny květy, které nejsou jedovaté, hořké nebo jinak nepoživatelné. Zdrojem jedlých květů mohou být desítky rostlin, byť je třeba pokládáme za plevel. Konzumovat lze například květy pelyňku, bodláku, pcháče, merlíku, chrpy, hluchavky, kopretiny, kostivalu, mateřídoušky či jetele.
Pro konzumaci používáme jen květy neošetřené pesticidy.- Květy sbíráme těsně před rozvinutím. Tehdy mají nejvyšší obsah silic.
Než položíte jedlé květy na talíř
Před podáváním v čerstvém stavu oddělte květní lístky nebo jedlé části květů. Pak je opláchněte vodou a odstraňte nečistoty, které zůstaly na povrchu. Můžete je krátce ponořit do ledem chlazené osolené lázně. Před podáváním nebo zpracováním květy osušte.
Jedlé květy, které na talíř nepatří
Pokud se rozhodnete zkrášlit své kulinářské výtvory květy, měli byste dobře znát i rostliny, které určitě na talíř nepatří. Požití některých květů způsobuje zvracení a bolesti žaludku.
Mezi květy, které nejsou vhodné ke konzumaci, patří např. květy šalvěje, verben, hrachorů, lobelek, narcisů, oleandrů, kvetoucího tabáku, máku setého, azalek, rododendronů, kaly. Některé ze zmíněných květin sice mají jedlé plody (mák) nebo se využívají jejich listy (šalvěj), zde se věnujeme pouze květům.
