Údržba trávníku před zimou

V listopadu obvykle již trávu nesečeme, jen v případě zvlášť příznivých klimatických podmínek (pokud neprší ani nesněží a půda je dost pevná) můžeme sekačku ještě naposledy použít. Kosení by však mělo proběhnout s nastavenými noži sekačky do nejvyšší polohy. Pak už ji ale definitivně vyčistíme a na pár měsíců uložíme k odpočinku. Shrabeme spadané listí a uložíme ke kompostování nebo s ním pokryjeme záhony. Je-li trávník porostlý mechem či příliš udusaný, je vhodné provést vertikutaci.



Keře a dřeviny před zimou

Až do zamrznutí půdy lze sázet opadavé stromy a keře na živé ploty. Po zasazení stromek dobře zalijeme, vytvoříme kolem kmínku nevelký val a namulčujeme plochu pod korunou stromku. Ovocné stromy a keře (rybíz, angrešt) můžeme také do příchodu prvních mrazíků ještě upravovat řezem a následně ošetřit ochrannými prostředky na rány.

Věnujeme se především mladým stromkům, zajistíme je před hlodavci a promrznutím, ovineme je slámou, rákosem nebo papírem, a překontrolujeme jejich připevnění ke kůlu. Kolem kmene dobře udusáme půdu a přikryjeme přírodní nastýlkou. V průběhu zimy a jara dojde k jejímu rozpadu a humusovité látky pak dodají do půdy živiny a zlepší její strukturu.

Stromy ještě v listopadu důkladně zalijeme, abychom dosahovali dobrých výnosů. Ne každý pěstitel si totiž uvědomí, že v zimním období potřebují ovocné stromy více než polovinu roční potřeby vody. Pod keři a korunami stromů ponecháme spadané listí jako přírodní půdní kryt, chránící kořeny před promrznutím a přílišným vypařováním vody. Jen u listí z ovocných stromů bychom měli být opatrnější z důvodu možného přenosu různých houbových chorob. Jejich spory by mohly přečkat zimu a v dalším roce infikovat mladé výhony. 

Každé cca 3 roky je vhodné také kontrolovat potřebu vápníku – stromy nejlépe prospívají při slabě kyselém složení půdy. Pouze při dostatečném obsahu vápníku mohou být využity i ostatní živiny. V případě potřeby je vhodné půdu pohnojit uhličitanem vápenatým.

Podle umístění ovocných stromů, zejména jabloní a hrušní, vytváříme také jejich ochranu proti studeným zimním větrům a mrazům (v rovinaté krajině se doporučuje ochranná výsadba živého plotu). Větrné zábrany ocení i kanadské borůvky, jejich kořeny zajistíme nejlépe vyšším balem a mulčem z jehličnanů (k růstu potřebují kyselé prostředí).

Zelenina a ovoce v listopadu

Upravíme záhony, půdu nakypříme, příp. překryjeme vrstvou kompostu.  Postupně sklidíme i zimní zeleninu – kapustu, červenou řepu, zelí, pórek, topinambury aj. a záhonky nahrubo uhrabeme. Těsně před příchodem mrazů (pomoci může i dlouhodobá předpověď) sázíme stroužky česneku.

Bylinkové záhony chráníme před mrazem např. tím, že kolem nich zapícháme větve a prostor vyplníme listím. Další možností je přesadit je do květináčů a přenést domů nebo do zimní zahrady, kde nás budou bylinky zásobovat i v zimě.

Jahodníky můžeme ještě opatřit organicko-minerálním pohnojením a mladé sazenice zakrýt chvojím. Dobře zakořeněné jahodníky by však měly přečkat zimu bez zvláštní ochrany.

Počátkem listopadu sklízíme kiwi a poté keř dobře též obalíme papírem proti zimě. Tato subtropická dřevina promrzá již při menším mrazu a je nutné ji od listopadu do března chránit.

Pravidelně kontrolujeme uskladněné ovoce, prohlížíme je min. 1x za 2 týdny a odstraňujeme nahnilé plody, abychom zabránili dalším ztrátám.

Nádobové choulostivé rostliny přeneseme do domu nebo zimní zahrady, mrazuvzdorné lze zakopat do země i s nádobou a zabalit je do izolačního materiálu.

Na co před zimou nezapomenout

Nezapomeneme ani na technické práce jako je zakonzervování vodních zdrojů a údržba a úklid všech zahradních nástrojů, nářadí a pomocníků. Neméně důležitá je také kontrola, příp. oprava plotů, abychom ochránili zahradu před zajíci.

A pamatujme i na ptactvo - přichystáme pro ně budky a s prvními mrazíky je krmíme. Za naši starost se nám na jaře bohatě odmění.