V přírodě se s hlívou můžete setkat od podzimu do jara. Objevuje se často v bohatých trsech na poškozených kmenech listnatých stromů. Klobouky hlívy jsou hladké, masité, světle až tmavě hnědé či hnědošedé, zatímco lupeny a třeň barvy bělavé. Díky bohatému obsahu cenných látek hlíva posiluje imunitu lidského organismu a její pravidelná konzumace může napomáhat při léčbě některých civilizačních chorob.
Jak hlívu ústřičnou vypěstovat?
- na dřevě nebo na krátce řezané slámě, použít se dají i štěpky, piliny nebo hobliny
- za pomoci kvalitní očkovací sadby (poskytují i s návodem semenářské prodejny)
- na lehce zastíněném místě
- zajistit teplotní režim
- vytvořit mírně vlhké podmínky pro zdárný růst podhoubí
Vhodným materiálem pro hlívu jsou neodkorněné špalky listnatého dřeva (přibližně 30 až 50 cm dlouhé), silnější větve nebo pařezy s kořeny. Ze dřeva kmenů si hlíva vytáhne potřebné živiny pro svůj růst. Nejlépe se hodí především čerstvé kmeny z ořešáku, břízy, buku a topolu, sadba se dobře ujímá také na dřevě lípy, javoru nebo habru. Z ovocných druhů pak jednoznačně vedou jabloně a třešně.
Založení podhoubí hlívy
- Na dřevěných špalcích za pomoci speciálních dřevěných očkovacích kolíčků.
Vrtačkou vyvrtáme otvory po celé délce špalku, naočkujeme sadbou - zatlučeme připravené kolíčky tak, aby byly otvory zcela vyplněny. Povrch každého otvoru můžete navíc zakápnout voskem, sadba nebude vysychat a nedostane se dovnitř nežádoucí hmyz. Naočkované špalky v jarním období zakopeme polovinou své délky do země a zajistíme dostatek vláhy. Pařezy venku očkujeme nejdříve koncem dubna.
- V průběhu zimního období lze očkovat také s využitím světlého igelitového pytle, podmínkou je teplotně stabilní prostředí.
Máte-li možnost uchovat naočkované špalky dřeva delší dobu v teplé, příp. později chladné místnosti, můžete si podhoubí připravit předem již na podzim nebo v zimě. Tak získáte při pěstování hlívy významný časový náskok, hlívu budete moci sklízet již v průběhu roku, zatímco při jarním očkování si budete muset na sklizeň pravděpodobně počkat až do roku následujícího. Zimní počasí je pro založení podhoubí výhodnější.
Kromě očkovacích kolíčků se někdy používá i jednodušší způsob, kdy se speciální sadba nanese přímo na řeznou plochu špalku, přiloží se další kus a pokračuje se tak až do délky pytle. Pytel naplněný naočkovanými špalky uchováme po několik týdnů v teple kvůli růstu podhoubí, občas jej rozvážeme, vyvětráme a zkontrolujeme stav. Na jaře, kdy by mělo být podhoubí hlívy již dostatečně vyvinuto, přesuneme pytel do chladu nebo po „zmrzlých“ špalky s podhoubím z vaku vyjmeme a zakopeme venku na stinném místě do země (část kmínku musí opět vyčnívat na povrch).
- Na čerstvě řezané slámě nebo na štěpkách.
Slámu v polyetylénovém pytli upěchujeme, spaříme (přelijeme vodou cca 80°C horkou), uzavřeme na těsno provázkem a umístíme do teplé místnosti. Po vychladnutí necháme samovolně odtéct přebytečnou vodu (ustřihneme spodní roh pytle). Následující den smícháme slámu s kvalitní sadbou hlívy, naočkovaný pytel znovu převážeme, do hrdla vložíme zátku (např. smotek vaty), přes kterou se k podhoubí dostane kyslík, ale bude bránit přístupu nečistot, a ponecháme dál v teple. Jakmile se vytvoří houbový povlak, přemístíme pytel se sadbou hlívy na chladnější místo a po obvodu nařízneme otvory, jimiž by měly začít zhruba po dvou týdnech ve vrstvách prorůstat houbové plodnice. Po sklizni hlívy můžete pytel opětovně přemístit ke zdroji tepla a celý proces zopakovat. Střídáním teplotního režimu je možné docílit i více sklizní hlívy během jedné sezony. Vyplozená sláma (změkne, zežloutne a zmenší svůj obsah) se hodí ke kompostování. 
Teplotní režim ovlivňuje růst hlívy
- Pro období růstu podhoubí (fáze trvající minimálně 4 až 8 týdnů) je vhodný prostor teplý alespoň 18-20°C (kotelna, teplejší sklep apod.). Doba růstu podhoubí závisí na úrovni teploty, při nižších hodnotách podhoubí prorůstá pomaleji a bíle zbarvený povlak i typická houbová vůně se objeví později.
- Stadium narůstání plodnic hlívy vyžaduje naopak chladnější prostředí s teplotou do 10°C a mírným přístupem světla. K tomu účelu lze využít zimní zahradu, studenou chodbu nebo zasklenou lodžii.
Po celou dobu pěstování hlívy průběžně dbáme na vzdušnou vlhkost (prostor větráme, v sušším prostředí instalujeme nádoby s vodou nebo zvlhčujeme rosením, můžeme přidat rašelinu do horní vrstvy pytle). Substrát by měl zůstat stále vlhký, ale ne přemokřený.
