Starší exempláře liliovníků se díky mohutnému vzrůstu zvlášť pěkně vyjímají v zámeckých či botanických zahradách. Poprvé poutají pozornost počátkem léta. To se na koncích větviček objeví mohutné květy podobném tulipánům. Pozornost tyto stromy přitahují i na podzim, kdy se zvláštně tvarované listy zbarví dožluta.



Domovinou liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera) je Severní Amerika a Kanada, kde se dožívá stáří 300 – 400 let. Proto příliš nespěchá ani s kvetením – na první květy si musíte počkat 10 – 15 let.

list liliovníku tulipánokvětéhoLiliovník tulipánokvětý se stal národním stromem hned tří amerických států: Indiana, Kentucky a Tennessee. Pro jeho vysoký vzrůst a žluté podzimní zbarvení listů jej v Americe také někdy nazývají žlutý topol (yellow poplar). Přezdívku "strom svobody" získal proto, že v období války za nezávislost byl vysazován jako symbol úsilí o nezávislost.

Na evropském kontinentě se liliovník poprvé ocitl kolem roku 1663. Připutoval sem s rostlinami, které přivezli evropští osadníci z Ameriky. U nás byl první exemplář vysazen v roce 1865 v Hluboké nad Vltavou.

V Severní Americe se liliovník používá také jako užitkový strom k výrobě nábytku, varhan či jako obkladové dřevo. Předností jeho dřeva je lehkost a měkkost. Mladé stromy mají bílé dřevo, starší žluté s hnědým jádrem (stárnutím tmavne). Domorodí Američané dřevo tulipánovníku používali k výrobě kánoí.

Obdivnými slovy na adresu liliovníku nešetřili ani autoři hesla v Ottově slovníku naučném. V XVI. svazku, vydaném roku 1900, se píše: "Liliovníkra užívá se v Americe pro hořkou kůru (cortex Liriodendri) místo chininu proti zimnicím; v Evropě však a i po Čechách jest z nejnádhernějších sadových stromů, v různých, barvou a tvarem lupenů od sebe se rozlišujících odrůdách tu pěstovaných."

Pokud byste si zatoužili vysadit tento pozoruhodný strom ve vlastní zahradě, doporučujeme nejprve obhlédnout liliovník v nějakém parku. V domovině dosahuje výšek až 58 metrů (u nás do 40 m), obvykle dorůstá do výšky 20–30 m. Jeho růst však můžete omezit pravidelným řezem, případně se můžete poohlédnout po některém méně vzrůstném kultivaru.