Trubač neboli křivouš
Trubač nebo též křivouš (Campsis) se nejčastěji pěstuje jako pnoucí rostlina. Ať už je přichycený k treláži u domu, k pergole či nějakému sloupu, dokáže zaplnit prostor bujnou zelení.
Než se pustíme do řezu okrasných stromů a keřů, měli bychom vědět kdy a na jak starých výhonech kvetou. U trubače se květy tvoří koncem léta na jednoletých výhonech (letorostech).
- bohaté kvetení - pokud toužíme po co největším množství květů, pak bychom měli kromě výsadby na chráněné a dobře osluněné místo, věnovat každoročně pozornost správnému řezu.
- bujný růst - pokud rostlinu pěstujeme především za účelem co nejrychlejšího maskování určité části zahrady, pak každoroční řez není nutný. Musíme však počítat s méně bohatým kvetením.
- stromková varianta – pěstujeme-li trubač jako stromek, nesmíme zapomenout, že byť se jedná původně o liánu, jeho kmen potřebuje trvale silnou oporu. I v tomto případě je vhodný každoroční silný řez.
Řez trubače
Trubač řežeme v období vegetačního klidu, nejlépe na přelomu zimy a jara. Po výsadbě může trvat dvě až tři sezóny, než se vytvoří základní kostra keře. V tomto období přivazujeme výhony k opoře a pomáháme tak vytvarovat kostru.
Starší keře nejprve zbavíme proschlých a poškozených částí, vystříháme také příliš tenké či zahušťující výhony. Pruty, které vyrostly a kvetly v předchozím roce, radikálně zkrátíme - nejvýše na tři očka. V tužších zimách může trubač namrznout. Většinou však dobře znovu obráží od kořenů.
Vzrostlý trubač bez větších potíží snáší i hluboký řez. Zmlazování provádíme řezem všech prutů na výšku 30 cm od země. Tak podpoříme nový růst od báze rostliny.
Více zajímavostí o této atraktivní liáně, včetně představení nejčastěji pěstovaných druhů, si můžete přečíst v článku Trubač neboli křivouš
