Červenka obecná
Červenka obecná (Erithacus rubecula) je vcelku nenápadný pták velikosti vrabce (12,5 - 14 cm). Většinu života tráví na zemi nebo těsně nad ní, kde sbírá potravu i hnízdí. Lidé červenku nazývají celou řadou jmen: čermák, čermáček, hudačka, čerkýnka, na Moravě rážka nebo ražka.
Červenka patří mezi částečně tažné druhy. Na zimoviště, která leží v západní a jihozápadní Evropě, odlétá většina středoevropských červenek v říjnu, na hnízdiště se vrací v březnu a začátkem dubna. V zimních měsících se u nás můžeme setkat s červenkami ze severu, které se v zimě zdržují hlavně v nižších oblastech a v lidských sídlech, kde mají snazší přístup k potravě. Najdou se i jedinci, kteří od nás na zimoviště neodlétají.
Každoročně u nás hnízdí téměř milion párů červenek. Vyskytují se v lesích, parcích, zahradách, na hrázích rybníků, v křovinách okolo řek, v polních remízcích a na mnoha dalších vlhčích a stinných místech. Ačkoli nejvyšší prokázaný věk červenky je úctyhodných 19 let, kritický je pro tento druh první rok života.
Jak zpívá červenka?
Zatímco hlasy ptáků jako je kukačka, dudek nebo křepelka poznáme snadno, zpěv červenky je mezi laickou veřejností téměř neznámý. A přitom jej ornitologové řadí v ptačí říši k těm nejběžnějším a zároveň nejbohatším. Nevýhodou červenek je, že nezpívají příliš hlasitě. Hlavně v denním ruchu měst jejich poměrně vysoký zpěv zaniká.
S největší intenzitou zpívají červenky na jaře, podobně jako všichni ptáci mírného pásu. Ale jaro začíná pro červenky třeba již v lednu, kdy se začínají vytvářet páry, a trvá do prázdnin. V létě jsou červenky nejtišší. Zpěv červenky, i když méně intenzivní, můžeme slyšet během celého podzimu i zimy. Hlas červenky si můžete poslechnout v rámci projektu Českého rozhlasu – Hlas pro tento den
Přírodní zahrada – ráj nejen pro červenky
Pokud chceme nejen červenky, ale i další hmyzožravé ptáky v zahradě podpořit, pak bychom měli dát přednost přírodnímu stylu zahrady:
- vyhneme se chemicky ošetřeným trávníkům a postřikům ovocných stromů pesticidy. Všichni drobní pěvci krmí svá mláďata bezobratlými, od žížal posbíraných na zemi po housenky z listů stromů. A právě chemií otrávená potrava může být pro ptáčata smrtící.
- v hnízdní době nekácíme křoviny ani nepálíme hromady starého klestí. Nejen, že můžeme zničit dobře ukryté hnízdo červenky, ale zároveň ptáky připravíme o potravu.
- na zahradě vytvoříme podmínky pro bezpečné hnízdění. Jako vhodný úkryt pro hnízdo může posloužit hromada klestí nebo rozsáhlejší porosty křovin. I tady platí, že příliš uklizená zahrada nebývá k volně žijícím živočichům příliš přátelská. Samička staví hnízdo ze starého listí, vláken, kořínků a chlupů. S oblibou využívá nejrůznější dutiny a prohlubně (vykotlané pařezy, škvíry mezi kořeny, nepohrdne ani starou botou, zapomenutým květináčem nebo kapsou pověšeného kabátu). Jediným limitem pro stavbu hnízda je výška nad zemí – červenky nerady létají výš než dva metry.
Červenka na jaře a v létě uloví velké množství hmyzu (všech vývojových stadií) a pavoukovců. Proto je vhodné na zahradě vytvořit taková místa, kde se hmyz vyskytuje: kompost, neshrabané listí, suchý kmen či pařez, zídku z kamenů, kvetoucí rostliny.
V létě červenka ráda navštíví i pítko a koupadlo. Koncem léta a na podzim uvítá bobulonosné keře: bezy, kaliny, hloh, brslen, krušinu, ale i rybízy. V zimě potěšíme červenky otevřeným krmítkem nízko u země ("ptačím stolem"), na které jim sypeme slunečnicová semena. Mimořádnou lahůdku pro červenky představují mouční červi.
Chcete se dozvědět o červenkách víc?
Pokud vás tenhle drobný pěvec zaujal, můžete se o něm dozvědět mnoho dalších zajímavostí. Třeba to, Proč samičky červenek zpívají v zimě a samci v noci? nebo Jak si červenky vybírají partnera? Právě červenkám je věnováno letošní první číslo Ptačího světa, které v elektronické podobě najdete na webu České společnosti ornitologické
Ptákům můžete významně pomáhat nejen přikrmováním a péčí uvnitř zahrady. Velmi nebezpečné nástrahy pro ně představují prosklené plochy, včetně mnoha autobusových a jiných zastávek. Více informací, včetně rad jak dát o nebezpečné zastávce vědět, najdete na webu kampaně Bezpečné zastávky - http://zastavky.birdlife.cz/
Autoři snímků: Juan Emilio (CC BY-SA 2.0), Ernst Vikne (CC BY-SA 2.0), Diego Delso (CC BY-SA 3.0), Yerpo (CC BY-SA 3.0)