Máta peprná: balšám, fefrminc i větrná bylina
Máta peprná (Mentha piperita) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých. S největší pravděpodobností vznikla v Anglii náhodným křížením máty vodní a máty klasnaté (Mentha aquatica × Mentha spicata). Obvykle dorůstá výšky 40 - 60 cm. Listy má vejčité, na rubu často načervenalé. Kvete od července do září světle nachovými kvítky. Rozmnožuje se oddenky a výběžky, nikoli semenem.
Oblibu máty mezi našimi předky dokládá množství lidových názvů: balšám (balšán), bylina matky Boží, fefrminc, fefrmincka, fefrmint, máří list, máta pepřová, máta římská, máta saracénská, máta větrová, máta zahradní, minta, náma, nána, nátkové koření, peprnej balšám, promincel, větrná bylina, větrová bylina, větrová zelina, větrové koření, ženská máta.
Hojné pěstování máty v zahradách a její využívání našimi předky na přelomu 19. a 20. století zmiňuje Ottův slovník naučný: "Máta peprná vyniká zápachem pronikavým, u větším množství oči dráždícím, a chutí kořennou, zahřívající, posléze chladící, pocházející (jako u máty lesní a vodní) od mentholu, jenž obsažen jest v jejím étherickém oleji. Pročež se v zahradách hojně pěstuje, a užívá se jí pro chladící povahu k zmírnění bolesti buď v podobě cukrovin („pokroutek“) nebo listů, vody, oleje, syrupu, líhu, náplastí aj."
Máta jako čaj, koření i přírodní repelent
Na přípravu mátového čaje se používají jak sušené, tak i čerstvé listy. V letním období je zvlášť osvěžující v podobě ledového čaje. Čerstvá máta se používá pro přípravu oblíbeného míchaného nápoje mojito. V kuchyni se máta přidává nejen k masům (jehněčí, skopové), do smetanových sýrů, tvarohových pomazánek, ale také k dušené zelenině.
Součástí mátových silic je mentol. Jeho spotřeba je tak veliká, že se vyrábí jako organická sloučenina (menthol). Mentol se využívá v kosmetice (zubní pasty, ústní vody, balzámy na rty, masážní gely, parfémy, mýdla, šampóny), v likérnictví či při výrobě cukrovinek (žvýkačky, "větrové" bonbóny, zmrzliny).
Zajímavou historii mají červenobílé sladké tyčinky zahnuté do tvaru písmene J, známé jako candy cane nebo peppermint stick. Podle legendy vznikly v 17. století v Německu. Sbormistr katedrály v Kolíně nad Rýnem chtěl odstranit šum, který v kostele způsobovaly děti během bohoslužby.
Požádal místního cukráře o výrobu sladkostí, které by děti ztišily. Tak prý vznikly legendární červenobíle pruhované candy cane, připomínající svým tvarem mikulášskou berlu. Do Ameriky se dostaly díky německým přistěhovalcům, kterým připomínaly jejich tradiční vánoční zvyky. Právě candy cane si zavěšovali na vánoční stromeček. V některých zemích dodnes patří k tradičním součástem Mikulášské nadílky a vánočním cukrovinkám.
V zahradách můžeme pěstovat celou řadu dalších kultivarů máty peprné, které zaujmou rozdílnou vůní. K nejznámějším patří pomerančová, citronová, grepová, mandarinková, bergamotová nebo čokoládová. Mezi ty, kterým máta zrovna "nevoní", patří hlodavci. Toho se v minulosti využívalo při ochraně sýpek s obilím, kam se máta přidávala jako přírodní repelent.