Určení konkrétního druhu hebe (Hebe) bývá obtížné, zvlášť mimo období květu. Ke smůle pěstitelů bývají informace o pěstování těchto rostlin velmi kusé či zcela chybějící. Pokud toužíme keřík uchovávat více než jednu sezónu, potřebujeme znát zcela zásadní informaci – jak nízké teploty daný kultivar snáší.



Mají-li se rostliny hebe stát trvalou součástí naší zahrady, pak je vhodné se po nich poohlédnout u specializovaných prodejců. Ti totiž nejen uvádějí přesné názvy a nároky jednotlivých kultivarů, ale většinou před zavedením kultivaru do prodeje testují odolnost v našich klimatických podmínkách.

Původ hebe

Hebe je rod rostlin pocházejících z Nového Zélandu, Francouzské Polynésie, Falkland a Jižní Ameriky. Je známo přibližně 140 druhů tohoto rodu. Některé dorůstají výšky větších keřů (2 -3 m), jiné nepřesahují svou výškou půl metru či rostou jako plazivý přízemní keřík. Pro naše klimatické podmínky mají význam pouze druhy nízké, které pocházejí z hor jižního, chladnějšího ostrova. Mají podobu hustých, kompaktních, polštářovitě se rozrůstajících keříků s drobnými stálezelenými listy různých odstínů.


struktura listů hebe vynikne při námraze
kvetoucí hebe

Hebe a mráz

Otužilost jednotlivých rostlin hebe je různá:

  • mrazuvzdorné – snášejí pokles teplot až k -15 oC
  • zimovzdorné – snášejí pokles teplot k -5 oC
  • chladuvzdorné –snesou pokles teplot k 0 oC

V zimních měsících může problém způsobit nejen nízká teplota, ale také přílišná zimní vlhkost a střídání mrazivých a relativně teplejších dnů.

Právě na základě znalosti nároků konkrétního druhu můžeme zvolit, kde a jak hebe použijeme. Zahradnické uplatnění těchto rostlin je velmi široké. Pro venkovní výsadby do vřesovišť či skalek se hodí jen ty nejotužilejší druhy. Méně otužilé kultivary musíme před mrazivým počasím chránit, například umístěním do zimní zahrady či přezimováním v chladnějším interiéru.