Pokud máte na zahradě dostatek prostoru, zkuste se inspirovat nápadem, který již řadu let provozují v Německu a Rakousku pod názvem Barfußweg. Bosé stezky jsou tam připraveny jako turistická atrakce, kde si můžete podle libosti šlapat bosky v různém povrchu. Je libo procházka po kůře, šiškách, písku, kamenech, štěrku, rašelině a nebo v pěkném bahýnku?
Od května 2013 je podobná atrakce otevřena i nedaleko jihomoravských Valtic. Výhodou Bosých stezek je, že jsou doplněné ještě o další "bosonohé" atrakce. Můžete balancovat na vratkém mostě z dřevěných trámů, využít přírodní skluzavku, obří bludiště nebo houpačku.
Bosé stezky na zahradě
Ale i v nevelké zahradě, zvlášť pokud je její součástí kout pro děti, se nějaké místo pro bosonohé aktivity najde. Klidně může být v blízkosti pískoviště prostor, jehož část pokryjete mulčovací kůrou, jiná bude patřit zaobleným kamínkům, další třeba šiškám.Popustíte-li uzdu fantazii, nejspíš v okolí objevíte i řadu dalších zajímavých materiálů, z kterých by bylo možné udělat zajímavý podklad pro bosou chůzi. Janka Tóthová, propagátorka bosé chůze, na svém webu nohynaboso.cz líčí, jak si za humny vyhlédla kukuřičné strniště. Pod názvem smyslový chodník se prvky vhodné pro bosé nohy objevují stále častěji v zahradách mateřských a základních škol.
Pokud by se vám do zahrady "bosonohé záhony" nevešly, můžete připravit různé materiály do bedýnek, ve kterých bude možné udělat pár přešlapů. Zvlášť pro děti to bude zábavnější, než našlapování na speciální reflexní podložce.
Proč je bosá chůze tak důležitá?
Tím, že se holá chodidla při chůzi dotýkají povrchových nerovností, stimulujeme jednotlivé akupresurní body, které zodpovídají za funkci tělesných orgánů. Zároveň dochází k dráždění nervových receptorů. Ty aktivují do činnosti i ty svaly, které bývají při chůzi v obuvi nečinné. Čím členitější povrch pro bosou chůzi zvolíme, tím lépe.