Ve své domovině – Austrálii - však eukalypty dorůstají výšky 80 - 100 m a tak patří mezi nejvyšší dřeviny světa. Zajímavosti o těchto pozoruhodných stromech najdete v článku Tajemství australských eukalyptů. Z téměř 700 druhů, které mají často podobu mohutných stromů, se u nás nejčastěji pěstují následující druhy.



Druhy eukalyptů

blahovičník Gunnův (Eukalyptus gunii) - rostlina je ozdobná především mladými listy zbarvenými stříbřitě až šedo-modře. Mimořádně dekorativním vzhledem vyniká kultivar Silbertropfen. Blahovičník Gunnův vytváří menší stromek s drobnými kulatými lístky. Divoce roste pouze v Tasmánii. Výhony s charakteristicky zaoblenými listy hojně využívají floristé jako atraktivní doplněk ve vazbách z živých i suchých květin. V optimálních podmínkách přirůstá tento druh zpočátku ročně až 1 metr. 

po zaštípnutí se větvičky eukalyptu dobře větvíblahovičník citronový (Eukalyptus citriodora) -  ve volné přírodě dorůstá výšky až 50 metrů. Dobře snáší tvarování, takže se nemusíme obávat jeho rozměrů. Oblíbený je především pro svou výraznou citrónovou vůni, kterou jeho listy uvolňují již při lehkém dotyku.

  • košatý tvar - bohaté větvení rostlin dosáhneme zaštípnutím vrcholků v létě.
  • ozdobné listy – eukalypty patří k rostlinám, které mají dvě podoby listů. Eucalyptus gunni vytváří v první roce nebo po dvou letech působivé, střířité modré listy. Tyto mladé (juvenilní) listy můžeme získat i v dalších letech – stačí keř pravidelně seříznout blízko kmene, nejlépe na jaře.
    hnojení - během vegetace hnojíme 1x týdně vícesložkovým hnojivem; v zimě 1x měsíčně.
  • zakořeňování ve vodě - ustřižené výhonky můžeme dát do vázy s vodou, kde pustí kořeny. Nesmíme však zapomenout odstranit všechny lístky, které by byly ponořené ve vodě. Jinak by docházelo k jejich zahnívání.
  • sušení -zavěšené větvičky eukalyptu můžeme snadno usušit a později využít jako součást suchých aranžmá.

Ideální místo pro eukalypty: světlo ano, slunce ne

Pro pěstování eukalyptů v našich podmínkách je ideální kombinace letnění pod širým nebem a zimování uvnitř. Nejčastěji jej tedy pěstujeme jako přenosnou rostlinu v květináči.

při nedostatku světla se rostliny eukalyptu nadměrně vytahujíEukalyptus můžeme pěstovat v paneláku, bytě i rodinném domě. Zvlášť dobře se mu bude dařit v zimní zahradě či na zaskleném balkónu. Tedy za předpokladu, že mu najdeme vhodné umístění.

  • světelné podmínky - eukalyptus vyžaduje co největší množství rozptýleného světla. Přímé sluneční záření mu škodí. Nejlépe prospívá u oken orientovaných východním či západním směrem. Na nedostatek denního světla reaguje rostlina vytahováním. Vznikají dlouhé, slabé a řídce olistěné výhony.
  • teplota na zimovišti by nikdy neměla klesnout pod 8 oC, ale neměla by být zas příliš vysoká. Nejlépe v rozmezí 10 - 13 oC. Na zimoviště přemístíme eukalypty počátkem října. Do zahrady je můžeme umístit až v době, kdy nehrozí mrazíky, tedy obvykle v polovině května.
  • zálivka - vydatnou zálivku musíme zajistit především v době vegetace, tedy v létě. Naopak v zimním období zálivku omezíme s ohledem na teplotu zimoviště. Zemina by nikdy neměla přeschnout. Zároveň by rostlina neměla být dlouhodobě přemokřená. Vyhnout bychom se měli stanovištím s příliš suchým vzduchem.