Které višně vyholují nejvíce?
Višně mají sklon k vytváření přehoustlých převislých korun. S tím je spojené jejich předčasné stárnutí a "vyholování" starších větví. K vyholování mají zvlášť silný sklon málovzrůstné odrůdy (např. Morela pozdní, Morellenfeuer). Ty totiž plodí většinou na jednoletých výhonech, které mají růstový pupen obvykle jen na konci. Dvouleté a starší dřevo "vyholuje" a vzniká tzv. vlasatost. Vyholené větve poznáte snadno - nejsou na nich na dlouhém úseku žádné listy.
K poškození budoucích pupenů často dochází při sklizni, když sklízíme plody se stopkami a pastopkami, na kterých je zárodek květního i listového pupenu. Tomu můžeme částečně předcházet šetrnější sklizní. Pokud je to možné, sklízíme višně odstřiháváním stopek, nebo pro bezprostřední spotřebu i bez stopek.
Řez višní jako prevence vyholování
Mnozí řez stromů odkládají z obavy, zda by jej udělali správně. Letního řezu višní se však opravdu nemusíte bát. Pro peckoviny, mezi které višně patří, platí pravidlo, že se řežou právě v době vegetace. Tehdy se u nich snáze hojí rány a lépe se předchází vzniku klejotoku.
kdy - nejvhodnější doba pro tento řez je každoročně po sklizni, tedy v červenci až srpnu. Řez můžeme provádět i během sklizně. Díky ustřižení výhonů i s plody se nám budou snadněji sklízet plody zvlášť z vyšších částí koruny. Pokud z nějakého důvodu tento řez po sklizni nestihneme, můžeme jej udělat po přejití hlavních mrazů v předjaří.
jak – odplozené větve zkracujeme až ke kratšímu rozvětvení. Jestliže mladé výhony chybí, řežeme za dobrým pupenem (převisle rostoucí větve na vnitřní pupen). Mladé výhony pak můžeme zkrátit až o polovinu. Při řezu zároveň odstraňujeme vlky (letorosty rostoucí kolmo vzhůru) a zaschlé letorosty. Odříznout můžeme také letorosty, které korunu příliš zahušťují nebo se kříží.