Rozrazil jako okrasa i plevel
Rozrazil perský (Veronica persica) patří mezi jednoleté ozimé plevele. Proto mu stačí velmi krátký čas, aby rozkvetl už v prvních teplejších dnech. Ačkoli mnoho druhů rozrazilu se v okrasných zahradách pěstuje, rozrazil perský je vnímán jako plevel. Jeho drobné modré kvítky se objevují od března do října v zahradách, městských trávnících, v polích, na rumištích i podél komunikací. Vyhýbá se pouze čistě písčitým půdám, obecně extrémně suchým či naopak trvale vlhkým stanovištím.
Rozrazil perský pochází z pohoří Střední Asie, kde rostl v oblasti od severního Íránu po Himálaj. Pravděpodobně vznikl křížením druhů rozrazil lesklý (Veronica polita) a Veronica ceratocarpa. Tím, že druh zkombinoval ekologické vlastnosti svých rodičů, je schopný osidlovat velmi širokou škálu stanovišť a rychle se šířit.
Jak se rozrazil dostal do našich polí a zahrádek?
Do Evropy rozrazilu perskému nejspíš pomohli lidé při dovozu atraktivních rostlin do botanických zahrad někdy počátkem 19. století. První záznamy pocházejí z Velké Británie (1825). Rostlina se velice rychle rozšířila a v současnosti roste prakticky v celém mírném klimatickém pásmu severní i jižní polokoule. V České republice patří k nejběžnějším plevelům nižších až podhorských poloh. Asi nejvýše byl pozorován v Krkonoších na Výrovce (1 360 m n.m.)
Lze rozrazil vyhubit?
Rozrazil perský patří mezi méně nebezpečné plevele. Může růst a vyvíjet se i za nízkých teplot. Je však světlomilný a nesnáší zastínění – proto při dostatečné konkurenci pěstované plodiny z porostu ustupuje. I v tomto případě platí, že pokud nedáte plevelu prostor (obnaženou půdu), můžete jeho výskyt výrazně potlačit. Komplikovanější je situace v zemědělství, kde se pro jeho hubení využívají herbicidy. Rozrazil nejvíce škodí v přezimujících plodinách, zvláště ozimých obilovinách, ozimé řepce, víceletých pícninách, ale i jařinách, okopaninách a zeleninách.
Rozrazil perský se rozmnožuje vysemeněním na stanovišti. Na jedné rostlině dozrává průměrně 50 –100 semen, která postupně vypadávají z tobolek. Semena jsou nepravidelně klíčivá. Proto rostliny vzchází z povrchových vrstev půdy během celé vegetace a snadno přezimují. V půdě vydrží poměrně dlouho životné.
Dalším plevelným druhem rozrazilu u nás je rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia). V trávnících se nejčastěji šíří rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis). Ten se množí se poléhavými lodyhami, které snadno zakořeňují.