Padlí

Padlí /Podosphaera/ způsobují mikroskopické houby, napadá zahradní dřeviny i rostliny a nevyhýbá se dokonce ani rostlinám pokojovým či pěstovaným ve sklenících. Může postihnout prakticky všechny zelené části rostlin i plody ovoce a zeleniny. Negativně ovlivňuje nejen estetickou hodnotu dřevin, ale i jejich růst, plodnost a následnou reprodukci. Ohrožuje i jejich přezimování, protože napadené dřeviny jsou citlivé na vymrznutí.



Faktory podporující výskyt padlí

Rozvoji nemoci silně napomáhá počasí – šíří se především v létě, kdy jsou běžné teplotní výkyvy a vlhké mikroklima. Časté dešťové přeháňky, mírný pohyb vzduchu, teploty nad 20°C a relativní vlhkost vyšší než 70% jsou přímo ideálními podmínkami pro rozvoj choroby. Naopak silný pohyb vzduchu a dlouhodobé teplé a suché počasí výskyt padlí omezuje.

Neméně příznivým aspektem pro vzestup padlí jsou i škůdci přenášející viry. Mšice, puklice, molice či svilušky se také nepřímo podílejí na potenciální zkáze. Krom toho, že vysáváním šťáv brzdí vzrůst rostlin a poškozují tvorbu květů a plodů, zanechávají své lepivé výkaly na rostlinách, na nichž se pak houby snadno usazují. 

K šíření padlí mohou přispět i další okolnosti:

  • jednostranné přehnojení dusíkem na těžších a vlhkých půdách
  • výživa a obsah minerálních látek v půdě - např. padlí révové je do značné míry podporováno nadbytkem dusíku a současně nedostatkem draslíku, příp. vápníku
  • větší vnímavost hostitele k padlí – doporučuje se pěstovat rezistentní druhy rostlin, padlí postihuje častěji také odrůdy s jemnými listy

Projevy padlí

Typickým projevem houbovitého napadení je bělošedý povlak, který rostliny dusí a postupně se šíří prakticky na všechny její části. Listy ztrácejí přirozený lesk, rolují se směrem nahoru, někdy se objeví i puchýřky. Plísňový povlak lze pozorovat nejprve na vrchní části listů, pak na spodní straně, postupně se mohou tvořit žlutohnědé skvrny s různě tvarovanými okraji. Plíseň se často přenese i na poupata. Zasažení mívá podobný průběh u většiny rostlin, v pokročilém stadiu rostliny usychají a nezřídka je nutná jejich likvidace

                                                                                                             vinice poničená houbovitým onemocněním padlí

Existuje velké množství různých druhů padlí, specifické druhy jsou pojmenovány podle rostlin, které postihují. Známe např. padlí révové, okurkové, angreštové, padlí jabloní, azalek, begonií i dalších okrasných rostlin. Velmi často se vyskytuje na růžích.

Opatření proti padlí

Preventivní opatření proti padlí úzce souvisí se znalostí nároků na životní podmínky rostlin. Důležité je zachování vzdušnosti porostu, výběr vhodného stanoviště a při výsadbě dbát na výběr odolných druhů a kultivarů. K preventivním opatřením řadíme i udržování okolního prostředí, např. hrabání a odstraňování opadaného listí.

Včasný záchyt padlí značně přispívá k ochraně stromů i rostlin. Napadené části je potřeba co nejdříve odstřihnout a bezpečně zlikvidovat. Napomoci může i přihnojení draslíkem. Vhodným prostředkem proti padlí je nejedovatý biologický postřik Bioton nebo Bioblatt. Tyto postřiky se používají především preventivně nebo co nejdříve při zjištění prvních příznaků. Aplikuje se zpočátku 1-2x/týden, později každých 14 dní. Nutné je postříkat i spodní strany listů.

Chemická ochrana proti padlí

Chemická ochrana zatěžuje přírodní prostředí, doporučuje se proto pouze v lokalitách pravidelného výskytu a při zasažení velkých ploch. Preventivně i při silném výskytu v předchozím roce. Rozhodně není nutné řešit každý výskyt padlí chemickými postřiky. V případě použití fungicidů je nezbytné přípravky střídat a dodržovat doporučené návody, aby se omezil vznik rezistentních kmenů padlí. Úspěšnost aplikace závisí na kvalitě ošetření – pokrytí postižené plochy a volbě vhodného termínu.