vrba japonská - květVe starší zahradnické literatuře byste zmínku o tomto stromku či keři hledali marně. Většinou bývají zmiňovány klasické vrby, případně vrby smuteční (Salix alba Tristis) či pokroucené (Salix matsudana Turuosa).

Vrba celolistá (Salix integra 'Hakuro Nishiki') je kultivar, který z Japonska do Evropy poprvé přivezl v roce 1979 holandský botanik Harry van de Laar. Proto lidové označení japonská vrba. Prodává se jako keř, ale mnohem populárnější je stromková forma s korunkou v různé výšce. Roste poměrně rychle a tak je pro zachování tvaru potřeba korunu 2x ročně stříhat.

První střih (poměrně hluboký – na 4-5 oček) se provádí na jaře dřív než vyraší listy. Květy této vrby nejsou tak ozdobné jako "kočičky" známé na jiných druzích, proto tolik nevadí, že se o ně řezem připravíme. Druhé zastřížení je možné provádět kdykoli během roku (to už stačí menší zásah). Po zastřižení se objeví nové růžové výhony.

vrba japonská je zvlášť oblíbená roubovaná na kmínkuNaše podnebí by vrbám japonským mělo vyhovovat. Mrazuvzdorné jsou do přibližně -34°C. Ale... Nesmíme zapomínat na základní vlastnost většiny vrb, a to je jejich potřeba dostatečného množství vody. Vrbu japonskou sice můžete vysadit do polostínu i na slunce, ale zároveň ji nesmíte ošidit s dodávkami vláhy. A to nejen v letních měsících, ale v případě potřeby ji musíte zalít i v zimě. Doporučuje se během sezóny důkladná zálivka jednou týdně, při extrémních teplotách i častěji.