Med je do jisté míry zvláštní dar přírody. Opěvovali ho již staří Slované, kteří věřili v jeho výjimečné vlastnosti, a kromě zdravotních benefitů mu přisuzovali i další blahodárné účinky. Tradovalo se, že pravidelnou konzumací medu se člověk stane tělesně krásnějším a dokonalejším. V lidovém léčitelství se med používal jako podpůrný prostředek při léčbě některých nemocí nebo povrchových poranění.



Včelí med je lehce stravitelný, obsahuje vyvážený poměr bílkovin, vitaminů, minerálních látek (vápník, fosfor, železo) a rostlinných silic. Působí protizánětlivě, pozitivně ovlivňuje trávicí systém, oběhovou soustavu, pomáhá při virózách a onemocnění dýchacích cest nebo při nespavosti. Díky obsahu jednoduchých cukrů mohou med v rozumné míře a po poradě s lékařem užívat i diabetici. Med je energeticky hodnotný, celkově posiluje organismus a je proto často využíván také při výživě sportovců, jako doplněk stravy lidí v rekonvalescenci nebo při stresové zátěži, lidí těžce pracujících a někdy i při dietních omezeních.

Jak včely med vyrábějí?

Sbírají vonící nektar a další sladké šťávy, obsažené v rostlinách, obohatí je látkami z vlastního těla, pozmění ve svém trávicím ústrojí a následně odevzdají obsah svého medového váčku do úlu. Tuto činnost neúnavně opakují během dne nesčetněkrát. V úle zapracují na složení hmoty ještě další včely, přenášejí nektar mezi sebou z buňky do buňky, zahušťují ho a tím zhodnocují. Med uskladňují v plástech, kde určitou dobu zraje. Jakmile je dostatečně zralý, zkušený včelař plásty z úlu odebere a tzv. vytáčí za pomoci speciálního přístroje, nazývaného medomet. Uvolněné místo včelař nahradí novými prázdnými rámečky a včely tak dostanou nový prostor pro další sběr nektaru.

Složení medu

Med obsahuje rostlinná barviva (flavonoidy, karotenoidy, chlorofyly a další), barviva do medu vnesená činností včel, barviva vzniklá chemickými reakcemi během skladování a zpracování medu. Z chemického hlediska je v medu zastoupena:

  • sušina - z 95% je tvořena různými cukry: většinu tvoří fruktóza (ovocný cukr) a glukóza (hroznový cukr). Téměř ve všech medech převažuje fruktóza. Medovicové medy mívají relativně méně redukujících cukrů než nektarové, obsahují složitější, tzv. vyšší cukry (kolem 10%). Nektarové jen kolem 2-3%,
  • voda tvoří v medech 15-20%, nevyzrálé medy jí mají více,
  • ostatní látky - bílkoviny a peptidy, aminokyseliny, organické kyseliny, minerální látky, vitamíny, barviva, aromatické látky, látky hormonálního charakteru a další různé přírodní látky.

Jaké druhy medu včely vytvářejí

Obecně můžeme konstatovat, že ke světlým medům řadíme většinu nektarových, zatímco k tmavým většinu medovicových. V důsledku působení mnoha vlivů má však třídění medů podle barvy víceméně orientační vypovídací hodnotu. Navíc hodnocení podle barvy má význam jen u medů tekutých, barva zesvětluje krystalizací medu, naopak tmavne při znehodnocení medu (při skladování v nevhodných kovových nádobách, přehřáté medy apod.).

včela na květu ovocného stromuKvětový med nektarový nemá v čerstvém stavu příliš tuhé skupenství, je tekutější a světlejší než lesní med, většinou barvy žluté až světle hnědé. Díky rozmanitosti rostlinných šťáv rozlišujeme více druhů květových medů. Jednodruhové medy (čistého původu) získávají včelaři prakticky jen z vydatné snůšky, kterou může poskytnout ponejvíce rozšířená řepka, v dobrém roce pak akát, lípa, slunečnice, maliník a také pohanka, jetel nebo vojtěška. Pravděpodobnost, že med bude zcela ze šťáv jednoho rostlinného druhu je však poměrně malá. Většina medů je směsicí více druhů nektarů a rostlinných šťáv.

Lesní med - kromě nektaru včely sbírají také medovici, což je rostlinná, částečně již zpracovaná míza stromů. Na jejich produkci se podílejí společně se včelami i další druhy hmyzu. Většinou se jedná o lesní stromy, proto se med nazývá lesní. Medovicové medy jsou velmi hutné, tmavě zbarvené, jsou mnohem tmavší než nektarové, mohou mít odstíny od červenohnědé až po hnědozelené podle druhu stromů, na kterých včely medovici získaly. Lesní med krystalizuje pomalu, obsahuje také větší množství minerálních látek a díky výraznému aroma je velmi žádaný. K nejtmavším patří medy z dubové medovice.

Smíšené medy včely zpracovávají současně z nektaru více druhů rostlinných šťáv a z medovice.

Pastovaný med vzniká jako výsledek lidské činnosti, je to med velmi oblíbený, jemný a snadno roztíratelný na pečivo. Připravuje se cíleně speciální metodou z vhodných druhů medů. Výhodou je jeho konstantní konzistence a možnost snadné použitelnosti, navíc skladováním nemění své vlastnosti.

Prakticky téměř všechny druhy medů (kromě zmíněného pastovaného) mění po určité době svou konzistenci a přecházejí ze stavu tekutého do tuhého. Na tuhost medu mají vliv především dvě, již zmíněné, složky: glukóza a fruktóza. V květovém medu bývá více zastoupen ovocný cukr, proto krystalizuje většinou dříve než medovicový. I zde jsou ovšem patrné rozdíly podle druhů nasbíraných rostlinných šťáv. Velmi rychle začne krystalizovat med řepkový, již pár dní po vytočení, zatímco například hutný med akátový vydrží v tekutém stavu mnohem déle. Orientačně můžeme tedy předpokládat, že barva medu předurčuje rychlost jeho tuhnutí: čím tmavší med, tím déle pravděpodobně zůstane tekutý.

Krystalizace medu ovšem není nic neobvyklého, je to přirozený proces. Jestliže dáváte přednost tekutému medu, můžete si jej sami šetrným způsobem upravit. Sklenici zkrystalizovaného medu stačí vložit do vody, kterou budete zahřívat do teploty 40°C. Tuto hranici nepřekračujte, při vyšších teplotách by med ztratil zdraví prospěšné enzymy a biologicky hodnotné látky. Nádobu můžete ohřívat ve vodní lázni nebo v troubě s nastavitelnou hodnotou.

Skladování medu – nejlépe při teplotách do 15°C, v suchých místnostech s relativní vzdušnou vlhkostí kolem 60%. Je potřeba med chránit před světlem, zejména před přímým sluncem. Dlouhým skladováním med ztrácí své aroma i výraznou chuť. Ve vhodných podmínkách si však med zachová kvalitu a vlastnosti i po několik let.

Kontrola kvality medu v provozech

Nejkvalitnější med bývá většinou med zakoupený přímo od poctivého včelaře. Ale i med koupený v obchodní síti by měl splňovat všechny potřebné parametry. Dnešní medy procházejí několikerou kontrolou, v provozech se odebírají vzorky medů a posuzují se jejich fyzikální i chemické vlastnosti (barva, konzistence, viskozita, tepelné vlastnosti, krystalizace, smyslové vjemy, obsah sušiny, vody a další). Z výsledků se pak provádějí analýzy, které jsou podkladem pro určování jakosti medu.