Jaterník podléška

Správný název květiny je Jaterník podléška (Hepatica nobilis). Patří k rodu sasanek (Anemone) a můžete ji zahlédnout většinou ve světlých listnatých lesích a křovinách, velmi často v blízkosti lísek. Právě díky svému výskytu se začal jaterník dříve lidově nazývat jako podlíška nebo také podlíska. Teprve později se v lidové mluvě ujalo označení podléška.



Nápadné trojlaločné listy, ne příliš vysoké rostliny, mívají tmavě zelenou barvu, mladé mohou mít nádech až purpurového odstínu. Zajímavostí je, že hvězdicovité květy podléšky obvykle rozkvétají dříve, než se rozvinou listy. Kvete v březnu a dubnu. Květy jsou, podobně jako u ostatních příbuzných trvalek, výrazně barevné, nejčastěji modré až modrofialové, vzácně i bílé nebo růžové.

Podléška: vhodné stanoviště

Podléšce se daří ve stinných/polostinných místech, mírně vlhkých, ne však přemokřených. Vysadit ji můžete na nepříiš osluněnou skalku, k listnatým stromům nebo pod keře. Má ráda stanoviště s neutrální až mírně alkalickou půdou, a přestože je celkem odolná, na podzim ji můžete raději zakrýt listím.

Pro vysazení je nejvhodnější propustný substrát obohacený humusem. Co opravdu jaterník nepotěší, je přesazování.

Množení jaterníku podléška

Množení dělením je sice možné, rostlině však příliš neprospívá. Může jí trvat delší dobu, než se po takovém zásahu opět vzpamatuje. Pokud si budete chtít podléšku rozmnožit, lepší variantou je výsev ze semen, i když v tomto případě je zase nutné počítat i s několika roky, než vyroste. Zvlášť v místech s chudší půdou. Jakmile semena uzrají, zasaďte je co nejdříve. Jestli máte k dispozici chladné pařeniště, tím lépe. Mladé rostlinky velmi chutnají slimákům a jsou tak ve svém raném stadiu růstu ve větším ohrožení.

Léčivé účinky podléšky

Kožovité listy mohou svým tvarem vzdáleně připomínat játra a možná proto se jejich léčivých účinků v přírodním léčitelství hojně využívalo. Svědčí o tom záznamy v různých herbářích a vzhled listů pravděpodobně přispěl také k tomu, že bylinka získala vědecký název Hepatica (hepar=játra). Listy podléšky se opatrně sbírají a suší pro přípravu čajových směsí, které slouží jako podpůrná léčba při nemocech jaterních, žlučníkových nebo močového ústrojí. Mohou se zevně přikládat i na kožní rány.

Krom mnoha léčebných účinků jaterníku, narůstá i jeho ekologický význam. Přispívá k obohacení přírodního půdního prostoru a před několika lety se díky tomu dočkal německého ocenění Rostlina roku.

Herbář jako hudební inspirace podléškou

Atraktivita bylinky dokonce zaujala i v hudebních kruzích. Ve druhé polovině minulého století podléška inspirovala hudebního skladatele Jana Málka (nar.1938) a stala se tak součástí jeho sborníku Miniherbář. Jsou to drobné skladbičky pro zobcové flétny, kytaru a bicí nástroje. A jistě udělají radost všem, kdo hudbu nejen rádi poslouchají, ale i aktivně provozují.