Netýkavka: ze svahů Himálaje do středu Evropy
Netýkavka žláznatá (Impatiens noli-tangere) je někdy uváděná také jako netýkavka Royleova podle svého objevitele. Tím byl britský botanik John Forbes Royle (1798 – 1858). Právě díky němu se v roce 1839 tahle květina dostala do Evropy, konkrétně do Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně. Následovalo její šíření v zámeckých zahradách. V roce 1846 ji pěstují v zámecké zahradě v Červeném Hrádku u Jirkova. Jako zplanělá je v naší volné přírodě poprvé pozorována až o padesát let později, v roce 1896.
Netýkavka žláznatá je jednoletá bylina z čeledi netýkavkovitých. Na rozdíl od netýkavky nedůtklivé však u nás není původní. Netýkavka žláznatá pochází z Asie, kde roste v řídkých vlhkých lesích na úpatí Západního Himálaje. Je jednou z nejvyšších bylin (letniček) ve střední Evropě. V příhodných podmínkách mohou být její dužnaté lodyhy až tří metry vysoké. Květy jsou velké 2,5 – 4,5 cm, purpurové, světle až tmavě červenofialové, růžové nebo téměř bílé a mají příjemnou ovocnou vůni.
Pohyb netýkavky žláznaté krajinou
Životnost semen netýkavky žláznaté je relativně krátká (6 let). O svou budoucnost se však rostlina dokáže postarat nebývale důkladně. Vše začíná tím, že období kvetení a dozrávání semen je poměrně dlouhé. První květy rozkvétají v červenci, poslední se objevují ještě v říjnu. Semena dozrávají v tobolkách, které pukají při sebemenším dotyku. Jediná rostlina dokáže za rok vyprodukovat dva a půl až pět tisíc kulatých tmavých semen, která dokáže katapultovat až do vzdálenosti 4 metrů.
Netýkavky se velmi intenzivně šíří v okolích vodních toků. Jejich semena sice neplavou, ale jsou unášena vodním proudem po dně. Šíření rostlin na méně obvyklá místa napomáhají zvířata (ptáci, hlodavci). Netýkavka se tak dokáže za jediný rok posunout až o 38 km! Zvlášť silné rozšíření dále po toku bývá pozorováno po povodních.
Netýkavka může škodit i zahrádkářům
V současné době se zahrádkách jako okrasné pěstují dva druhy netýkavek - netýkavka turecká (Impatiens walleriana) a netýkavka balzamína (Impatiens balzamina). Tyto druhy jsou teplomilné a tak (zatím) s jejich šířením do volné přírody nejsou problémy.
Naopak netýkavka žláznatá se ocitla na seznamu 100 nejnebezpečnějších (invazních) druhů. Netýkavky žláznaté se ve volné přírodě obávají především její ochránci. Velmi dobře vědí, že tam, kde se rozroste, ve velkém mizí prostor pro původní druhy rostlin a dochází k erozi půdy.
Netýkavky žláznaté by se však měli vyvarovat i zahrádkáři. Díky množství voňavých květů je doslova magnetem pro včely. A ty, jak známo, dávají přednost těm místům, kde mají připravenu největší pylovou hostinu. A tak, zatímco včelaři se radují z množství medu, zahrádkáři si zoufají proč jiné rostliny nenašly svého opylovače.
Zvláštní význam netýkavce přisoudil anglický lékař a homeopat Edward Bach (1886 - 1936). Netýkavka žláznatá se totiž stala jednou z prvních květin, které začal používat pro své květové terapie, známé jako Bachovy květové esence či Bachovy kapky. Esence z netýkavky žláznaté doporučoval těm, kteří jsou popudliví, netrpěliví a reagují velmi prudce.
