Spiralizér (spirálový kráječ zeleniny) se nejčastěji používá na cukety. Z těch se dělají špagety, nudle či spirály nejsnadněji. Ale využít jej můžeme i při zpracování pevnějších druhů ovoce (jablka, hrušky, mango). Zpracovat tímto způsobem můžeme také brambory, cukety, mrkev, ředkvičky, řepu, lilek, batáty. Tedy vše, co je dostatečně pevné a co je možné nějakým způsobem přidržovat při krájení.
Výhodou takto upravené přílohy je i skutečnost, že z nudliček snadno naaranžujeme barevná hnízda, ze kterých si každý host může brát podle chuti.
Spiralizéry mají řadu podob. Jejich princip je založen na ostrých kruhadlech, kterými ze zeleniny krájíme úzké nudličky připomínající špagety. Šířka řezu bývá 1, 2, 4 nebo 5 mm. Abychom získali dlouhé "špagety", musíme zeleninou otáčet.
Nejjednodušší spiralizéry připomínají zubatou škrabku na zeleninu. Zaberou minimum místa, ale práce s nimi není při zpracování většího množství "špaget" příliš pohodlná. Další nevýhodou je poměrně velké množství zbytků, které se nám tímto způsobem nepodaří nakrouhat, a také skutečnost, že mají pevně danou šířku "špaget".
O něco důmyslnější jsou ruční spiralizéry (např. Tango, Veggetti). Jejich princip je podobný tomu, který známe u ořezávátek na tužky. Zeleninu vložíme do zužujícícho se otvoru a otáčíme s ní tak dlouho, dokud je co krouhat.
Pokud zpracováváme větší množství surovin, pak se hodí stolní spiralizéry. Bývají opatřené nejen úchytem zeleniny a klikou, ale také přísavkami, díky kterým pevně drží na kuchyňské desce. Většinou mívají i snadno vyměnitelné čepele, díky kterým můžeme získat různě silné "špagety". Zeleninu či ovoce napíchneme na ocelový či dřevěný hrot, popř. je přidržíme přítlačným nástavcem, a pak už jen otáčením klikou připravíme nudličky.