Moruše: ovoce, které můžete sklízet celé léto

větvička s dozrávajícími morušemiMoruše u nás v minulosti patřily k velmi oblíbeným druhům ovoce. Správný název pro stromy, na kterých rostou moruše, je morušovník. Ale většina lidí i stromům říká krátce: moruše. Morušovníky mají tzv. nepravé plody – vznikají zdužnatěním lístků okvětí, které obalí jednotlivé plody nažky.



Plody moruší vyrůstají na větvičkách ve skupinách a mají válcovitý tvar, který asi nejvíc připomíná ostružiny. Pro konzumaci se nejčastěji pěstují morušovníky bílé (Morus alba), černé (Morus nigra) nebo červené (Morus rubra).

Podle odrůdy mohou mít plody barvu od bílé přes růžovou, červenou, karmínovou, fialovou až po téměř černou. Velké jsou až 2,5, v případě morušovníku černého až 3 cm. Největší plody má moruše trnavská (Morus x trnaviensis), která je křížencem morušovníku černého a červeného. Její plody dosahují délky 3 – 4 cm a šířky 2,2 - 2,5cm.

Plody dozrávají na stromě od poloviny června až do srpna. Nejpozději, až začátkem července, dozrává morušovník trnavský. Zralé plody tmavých moruší bývají postrachem majitelů aut. Barvivo působí víc než "důkladně". Proto je vhodné před výsadbou těchto stromů pečlivě zvážit volbu místa tak, aby opadávající plody neznečišťovaly místa, která se obtížně čistí. Jinak se záhy oblíbený strom může změnit v nenáviděný.

Jak chutnají moruše?

sušené morušePlody moruší můžeme konzumovat jak syrové, tak sušené či tepelně upravené. Uchovat je můžeme také mražením. Mají nasládlou až sladkokyselou chuť. Dříve se používaly jako sladidlo při pečení nebo do různých kaší. Nejčastěji se z nich připravují kompoty, marmelády, šťávy, sirupy či vína.

Na tržištích či v prodejných zdravé výživy není problém koupit sušené plody morušovníku. Naopak čerstvé se neprodávají, protože je není možné skladovat. Pokud byste rádi nejdříve toto ovoce ochutnali, než se rozhodnete jej vysadit do zahrady, zkuste se ve svém okolí poohlédnout. Některé vzrostlé exempláře moruší rostou v parcích a většina lidí je míjí.

Morušovník jako ovocný, okrasný i užitkový strom

bourec morušovýNa světě roste přes 15 různých druhů morušovníku. Některé druhy se pěstují jako okrasné a je možné je použít jako efektní solitér. Svého času bývalo hedvábnictví rozšířené i v Praze. Tisíce moruší rostly v hradebních příkopech, ale i na dalších místech. Chov housenek bource morušového (Bombyx mori) byl velmi úspěšný. Koncem 18. století však obchod s hedvábím postihla krize a většina morušových sadů byla vykácena.

Jedním z míst, která připomínají historii pěstování moruší u nás, je Vršovický zámeček. Vznikl novorenesanční přestavbou továrny na hedvábí. Vše začalo v roce 1842, kdy syn italského obchodníka s hedvábím Enrico Rangheri zakoupil zdejší pozemky. V těsném sousedství továrny vysadil morušový sad (morušovnu), ve kterém pěstoval 200 morušovníků.

Tato první vršovická manufaktura se stala dominantou obce, nazývanou podle majitele Rangherka. Měla však velmi krátkého trvání. Éra vršovického hedvábnictví skončila Rangheriho smrtí v roce 1857. Budova bývalé továrny se v roce 1882 stala i s pozemky majetkem vršovické obce. Ta morušový sad vykácela a na jeho místě založila veřejný park, známý dnes jako Heroldovy sady.


statný exemplář morušovníku černého

Kde u nás rostou moruše?

Morušový sad sice v pražských Vršovicích už dávno zanikl, ale dodnes tu moruši jako svědka zajímavé historie můžete najít. Možná, že i někde ve vašem blízkém okolí rostou letité morušovníky. Jen jste jim možná dosud nevěnovali pozornost. Vzrostlý exemplář najdete např. na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad.

V České republice se první morušovníky vysazovaly po roce 1627. Ještě v polovině 20. století u nás rostlo přes milion těchto stromů. Z velké části se vysazovaly za účelem sběru listů pro bource morušové.

Mapa výskytu morušovníku je průběžně doplňovaná o stromy, které jsou veřejně dostupné.