při řezu nesmíme zapomenout na bezpečnostVrba (Salix) je poměrně obsáhlý rod dřevin z čeledi vrbovitých. Podle některých pramenů jej tvoří 300, podle jiných až 450 druhů. V našich krajích roste v přírodě více než dvacet druhů vrb a nejméně okolo třiceti kultivarů se pěstuje v okrasných zahradách.



Druhy vrb

  • Některé druhy mají podobu stromů, např. vrba babylónská (Salix babylonica), vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), vrba Matsudova (Salix matsudana), vrba pětimužná (Salix pentandra) či vrba trojmužná (Salix triandra).
  • Další skupina vrb má podobu keřů nebo nepříliš statných stromů. Asi k nejznámějším patří vrba jíva (Salix caprea), vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), vrba bílá (Salix alba) a vrba lýkovcová (Salix daphnoides).
  • Nejmenší skupinu tvoří vrby, které mají podobu drobných plazivých keříčků. To jsou vlastně poslové z doby ledové, glaciální relikty arktického původu - vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides) a vrba bylinná (Salix herbacea).

Řez podle druhu vrby

vrby obrazí i po důkladném řezuPokud bychom měli zmínit vrby podle obliby jejich pěstování v zahradách, tak prvním příčkám pomyslného žebříčku kralují vrby, známé spíše pod přezdívkou. Pro pořádek tedy uvádíme nejen časký a vědecký název, ale také základní rozpoznávací znaky pro naprosté laiky:

Řez vrb s kroucenými větvemi:

vrba MatsudovaSalix matsudana Tortuosa – tento druh je známý svými pokroucenými větvemi, které se s oblibou používají při tvorbě dekorací. Větve jsou zelené a převážně vystoupavé.

Salix x erythroflexuosa – tato vrba má také pokroucené větve. Vznikla křížením Salix alba 'Tristis' a Salix matsudana 'Tortuosa' kolem roku 1971 v Argentině. Větve má zbarvené do žlutooranžova a více převislé než vrba Matsudova.

U obou zmíněných vrb můžeme přistupovat k řezu dvěma způsoby podle záměru, který se stromem máme. Potřebujeme-li nižší tvar, pak je vždy na jaře stříháme na "hlavu". Tedy všechny větve ostříháme přibližně 3 - 5 cm od "hlavy". Hlavy vytvoříme včasným seříznutím kosterních větví. Ideálně, když ještě tloušťka kosterních větví nepřesáhne 2 cm. Dáme-li přednost vyššímu tvaru, pak na jaře odstraníme pouze prosychající a zahušťující výhony a vyřízneme přestárlé větve.

japonská vrba - vrba celolistá (Salix integra Hakuro Nishiki), pestrolistý kultivar, který se velmi často pěstuje jako stromková forma s kulatou korunkou, ale existují i keřové formy. Tato vrba rychle přirůstá. Její hlavní okrasou jsou mladé listy. Ze začátku jsou zelené s bílým melírováním, později se zabarvují dorůžova. Květy má velmi nenápadné. Nemusíme tedy čekat na kvetení a seřízneme ji až na korunku. Pro zachování tvaru koruny je vhodné stříhat tuto vrbu 2x ročně. První řez provádíme na jaře před rašením, druhý kdykoli během roku, když toužíme po nových výhonech, které budou opět růžové.

vrbu japonskou řežeme ještě před rašením

vrba jíva – velké "kočičky" - Salix caprea Kilmarnock (Pendula) – oblíbený kultivar pěstovaný na kmínku. Výška stromku je pevně dána výškou roubování. Roční přírůstek větví je 40 -50 cm. V intervalu 1-2 let zastřihujeme převisající větve, ale vždy až po odkvětu. Jinak bychom se připravili o největší chloubu tohoto stromku – samičí jehnědy až 5 cm dlouhé, známé jako "kočičky". Řez provádíme tak, aby z každé větve zůstalo vždy nejméně 3-5 oček.