Biologická ochrana rostlin (bioagens)

Termín vyjadřuje výraznou možnost omezit poškozování rostlin škůdci přirozeným způsobem, a to využitím přirozených nepřátel škůdců. Za přísných kontrolních podmínek jsou cíleně pěstovány a množeny užitečné živé organismy, které se aplikují k rostlinám nebo do půdy (co nejdříve po jejich opatření), kde plní ochrannou funkci pěstovaných rostlin. Tyto živé organismy - paraziti, mikroskopické hlístice (nematody) nebo drobní predátoři ze skupiny hmyzu a roztočů – napadají škůdce a současně neškodné druhy nechávají bez povšimnutí. Požírají svého hostitele nebo ničí původce choroby v určitém vývojovém stadiu. Mohou také vyvolat a rozšířit infekci v populaci hostitele.



Přírodní způsob likvidace škůdců se jeví velmi nadějně a určitě bychom rádi tímto způsobem ochránili celou naši vegetaci, ale musíme prozatím přijmout skutečnost, že biologicky účinné organismy nejsou všemocné a nejsou ani použitelné na všechny nepřátele, kteří páchají rozsáhlé škody. Úspěšně působí zatím jen na některé z nich.

biologická ochrana: slunéčko likviduje mšice

Příklady účinné biologické ochrany

Slimáci – patogenní nematod Phasmarhabditis hermaphrodita, živý organismus, který napadá a zahubí slimáky v půdě tím, že je infikuje bakteriální chorobou. Je možné jej použít, pokud je půda vlhká a její teplota dostatečně vysoká.

Mšice - larvy predátorské bejlomorky Aphidoletes aphidimyza.

Molice – parazitická vosička Encarsia formosa, napadá molice, parazituje v nich a ty pak zčernají a hynou.

Sviluška chmelová – predátorský roztoč Phytoseiulus persimilis, požírá vajíčka, nymfy a dospělce svilušky.

Červci – slunéčko Cryptolaemus montrouzieri, používá se v zimních zahradách, sklenících a atriích.

Larvy lalokonosce rýhovaného – patogenní nematod Steinernema kraussei, ve vodní suspenzi se zalévá do hrnkového substrátu nebo do půdy obsahující larvy lalokonosce, které jsou pak nakaženy smrtelnou chorobou.

Faktory omezující použití biologické ochrany

  • při použití živých biologických organismů je nutné mít jistotu přesně identifikovaného škůdce a také znát poměr škůdců a jejich přirozených nepřátel, aby byl použit správný ochranný postup a zachována úspěšnost ochrany rostlin
  • biologická ochrana má omezené použití – hodí se především do uzavřených prostor (nejlépe do vytápěných skleníků), neboť v zahradě nemůžeme mít situaci tak snadno pod kontrolou, výjimku tvoří za vhodných podmínek patogenní nematod proti slimákům nebo lalokonosci rýhovanému
  • většina organismů využívaných k biologické ochraně rostlin vyžaduje zajištění určitých světelných a tepelných podmínek (dobrá intenzita světla a denní teplota nad 20°C), aby se množily rychleji než škůdci
  • ochranné organismy se nasazují co nejdříve po zjištění škůdce, účinky mohou nastat až po několika týdnech a pro těžké napadení rostlin se proto biologická ochrana již nehodí
  • při použití biologické ochrany se nedoporučuje používat současně pesticidy, poškodily by i prvky biologické ochrany

Při cíleném vysazování uměle namnožených živých organismů je nutné užívat pouze registrované a kvalitní biologické prostředky. V kvalitních zahradnických střediscích Vám poskytnou odborné rady o dostupných prostředcích a jejich použití. Rozhodně nedoporučujeme v této problematice experimentovat, naopak i zkušený zahrádkář nebude váhat při sebemenší nejistotě vyhledat odbornou pomoc.

Biologická ochrana rostlin je ekologická

Biologická ochrana je považována odborníky za vhodnou metodu z hlediska ekologického i ekonomického. Působí dlouhodobě, aniž by vyžadovala vysoké náklady, a při správném použití je velmi účinná, neohrožuje užitečné organismy a nezatěžuje životní prostředí. Náročná je hlavně pro pěstitele, protože na ně klade nároky ve formě zodpovědnosti, důslednosti a trpělivosti. Výsledný efekt nenastane většinou hned, ale až po delší době, má však trvalejší charakter.

Prozatím biologickou ochranou nelze čelit všem škůdcům a chorobám rostlin, vývoj v této oblasti se však stále posouvá vpřed. Již mnoho let probíhá ekologický výzkum patogenů a škůdců a postupně se zvyšuje naděje na zjištění dalších účinných organismů, které by mohly v budoucnu vést k významným změnám v ochranných metodách.