Když se chameleonka vybarví
Ještěr chameleon si za svou proměnlivou barevnost vysloužil přezdívku mistr převleků. Zatímco ještěr mění barvu podle emocí, tak chameleon z rostlinné říše mění barvu svých listů v závislosti na ročním období a také podle toho, kam jej zasadíme. Zvlášť velkolepou přehlídku barev předvádí na přelomu léta a podzimu.
Domovinou této oddenkaté vytrvalé byliny jsou vlhčí polostinná místa v lesích, křovinách a bažinatých oblastech východní Asie. V Himaláji byste ji potkali až ve výškách kolem 2 400 m.n.m. Rostliny se rychle rozrůstají plazivými oddenky, a tak působí ve vlhkých oblastech jako plevel. V zahradách se nejčastěji uplatňují kultivary s ozdobnými listy, které se rozrůstají méně agresivně než původní druh. Využívají se jako půdní pokryv na vlhčích místech (břehy potůčků a zahradních jezírek) nebo jako součást kombinovaných trvalkových záhonů. Vysadit je můžeme také do nádob.
Nejznámější kultivar se jmenuje Chameleon, ale po chvíli pátrání narazíte v nabídkách zahradních center i na další:
- Chameleon (syn. Tricolor)– srdčité zelené listy se zbarvují karmínově červeně a žlutě
- Joker's Gold – zelené listy přecházejí do zlato-oranžové barvy s červeným tónem
- Pied piper – zelené listy se zbarvují do oranžové, červené a smetanové barvy
- Fantasy – malé, zelenobíle panašované listy jsou zakončeny červeným okrajem
- Plena (syn. Pleno) - zelené listy zdobí jemné červeně fialové okraje, kultivar je atraktivní drobnými květy, které jsou obklopené 8 a více čistě bílými listeny, a tak působí dojmem poloplných květů.
Jak jen se chameleonka správně jmenuje?
Touleň se chová chameleonsky také v názvosloví. Na webu či v zahradnické literatuře se skrývá pod řadou velmi podobných názvů. V mnoha případech to ani nejsou synonyma, ale spíš chyby při přepisu vědeckého jména. Při hledání tedy zkoušejte zadat chameleon, chameleonka, Houttuynia cordata, Houtonia, Hotonya, touleň srdčitá, srdčitolistá či srdcolistá.
Správný název rostliny je Houttuynia Cordata. První část názvu připomíná nizozemského lékaře a přírodovědce jménem Maarten Houttuyn (1720 – 1798). Ve svém díle přímo navázal na práce slavného švédského přírodovědce Carla Linného (1707 – 1778). Houttuyn vydal sedmatřicetisvazkové dílo, ze kterého je 14 svazků věnováno rostlinám. Druhá část vědeckého názvu rostliny odkazuje na srdčitý tvar listů.
Rybí máta
Jako listová zelenina se touleň ve své divoké podobě pěstuje zejména ve Vietnamu. V kuchyni se používají nejen listy, ale také dužnaté oddenky. Nejčastěji se přidává jako koření do zeleninových salátů, příloha či ozdoba jídel. Pro konzumaci se listy a mladé výhonky sklízí na jaře, když dorostou délky přibližně 8 cm. Na jaře a v létě má touleň velmi přijatelnou chuť, ale později získávají listy hořkost. Listy touleně po rozemnutí vydávají neobvyklou, poměrně nepříjemnou vůni. Silné aroma někomu vadí a připomíná pach shnilé ryby. Odtud tedy nejspíš pochází přezdívka rybí máta.
