Pryšec skočcový
Pryšec skočcový (Euphorbia lathyris) je v našich podmínkách dvouletá bylina, která v druhém roce dorůstá výšky až 150 cm. Tenhle pryšec znají hlavně starší generace zahrádkářů – v minulém století se v zahradách často vysazovala jako odpuzovač krtků. Rostlina má vzpřímený růst, až v horní části se bohatě větví. Kvete poměrně nenápadně od května do září.
V současných botanických příručkách tuto rostlinu najdete pod označením pryšec skočcový. Lidé jej hodně znají také jako pryšec křížmolistý nebo křížmostojný, toto pojmenování vychází z charakteristického rozmístění listů do kříže. Pryšec skočcový pochází z jižní Evropy (Francie, Itálie, Řecko), ale díky pěstování v zahradách se rozšířil i do mnoha dalších částí světa.
Pryšce, zdatní vrhači semen
Pryšec skočcový si své české jméno vysloužil kvůli chování semen, která v době zralosti z tobolek vyskakují do dálky. Pryšce patří mezi rostliny, které se rozšiřují vlastními silami (tzv. autochorie), konkrétně do skupiny vrhačů. Vymrštění semen je způsobeno rozdílným napětím nestejně vysychajících odlišných vrstev buněk ve stěnách plodů. Tento pryšec dokáže semena vymrštit až do vzdálenosti 3 metry. Proto se v zahradách objevují i na místech, kam jste je určitě nesázeli.
Slovenský název - mliečnik preháňavý - zdůrazňuje bílou latexovou šťávu a skutečnost, že rostlina se v lidovém léčitelství používala jako projímadlo. Bílá šťáva je obsažena ve specializovaných rostlinných buňkách – mléčnicích.
V angličtině můžete tento pryšec najít pod názvy Mole Plant nebo Gopher Plant. Zdá se, že i jinde ve světě lidé věří, že tahle "krtčí" rostlina dokáže ze zahrady nevítané hosty vypudit. Bohužel informace, které by zázračné vyhánění krtků pryšci potvrzovaly, se nám vypátrat nepodařilo.
Pryšec je jedovatý: pozor na čertí mléko!
Všechny části pryšce skočcového, včetně semen a kořenů, jsou jedovaté jak pro lidi, tak pro většinu zvířat. Odtud nejspíš pochází některá pojmenování v němčině: čarodějnické, čertí či jedovaté mléko (Hexenmilch, Teufelsmilch, Giftmilch).
Proto bychom měli při kontaktu s pryšci dávat opravdu velký pozor na "prýštící bílou tekutinu", podle které získaly své jméno. Je jedovatá nejen při požití, ale silně dráždivá je i při dotyku s pokožkou – způsobuje kožní dermatitidy. Zvlášť opatrní bychom měli být při manipulaci se zlomenými stonky a listy - mléčná šťáva poškozuje oči. V minulosti zmíněných účinků šťávy zneužívali žebráci, kteří si s ní "vyráběli" boláky na kůži tak, aby vyvolali více soucitu a měli šanci získat víc peněz.