Rod dosna (Canna) původně rostl v podmáčených oblastech tropické a subtropické části Severní Ameriky. Odtud se postupně jednotlivé druhy rozšířily i do dalších částí světa. Asi nejznámější je dosna indická, ale i ta má svůj původ v Americe. Díky šlechtění se podařilo, je možné dosny pěstovat i v mírných klimatických podmínkách ve většině zemí světa. Podmínkou však je, aby rostliny v létě měly alespoň 6 – 8 hodin slunečního záření denně. Důležitá je také jejich ochrana před mrazy. Proto se v našich podmínkách na zimu vyrývají a uskladňují.
Květy divokých druhů jsou bohatým zdrojem nektaru a tak lákají celou řadu opylovačů. Ve své domovině kromě hmyzu přitahují také ptáky, hlavně kolibříky a strdimily. V neposlední řadě je opylují také netopýři.
Dosna: hudební nástroje, šperky, střelivo i barvivo
Z amerického kontinentu se dosny postupně rozšířily i do dalších částí světa. Tam, kde pro svůj růst našly vhodné podmínky, zdomácněly. A tak není divu, že nezůstalo pouze u jejich okrasné funkce. Brzy si využití našly i lusky a semena. Využívají se nejen k výrobě šperků, ale také ke zhotovování hudebních nástrojů. Domorodci z ostrova Réunion semena dosen používají při výrobě hudebního nástroje kayamb. V Zimbabwe jsou zas součástí jakéhosi tykvového chrastítka zvaného hosko.
Semena svou velikostí připomínají hrách, ale mají velmi tvrdou slupku. Proto s nimi prý karibští indiáni při nedostatku střeliva nabíjeli muškety. Jiná legenda praví, že jako náboje se semena používala při indickém povstání v roce 1857 ve chvíli, když došla originální munice. Využití si semena našla také jako přírodní fialové barvivo.
Dosna jako škrob na nudle i na prádlo
Oddenky dosen jsou velmi bohaté na škrob. Proto se některé druhy, označované jako Canna edulis, případně Achira či Indian shot, úspěšně využívají v zemědělství. Ze škrobu této rostliny se ve Vietnamu vyrábějí nudle, zvané pro svou průhlednost při vaření celofánové (Cellophane noodles), křišťálové nebo skleněné. Stonky a listy nacházejí uplatnění také jako zvířecí krmivo. Mladé výhonky se v některých oblastech konzumují jako zelenina a mladá semena se přidávají do tortilly.
Mezi klasické přadné rostliny dosna nepatří. Ale i z jejích stvolů je možné získat vlákna, která dovedou nahradit jutu. Okrajové je i využití vláken z listů na výrobu světle hnědého papíru.