květ jedlé chryzantémyChryzantéma maiko: zlateň, pinardie nebo žlutooko

Zmatek ve jménech, respektive jejich množství jak v češtině, tak v dalších jazycích způsobil, že nejčastěji se na tuhle rostlinu doptáte jako na jedlou, salátovou chryzantému (odrůda Maiko). Dokonce i semenářské firmy ji takto označují.



Zlateň věncovitá, bylice zlateň, žlutooko, kopretina věncová, zlatý květ, pinardie, dále shungiku, tónghao, antimonio, kikuna, mirabeles, moya nebo také latinsky Chrysanthemum coronarium, Pinardia coronaria, Xanthophthalmum coronarium a Glebionis coronarium. Anglický název zní Garland chrysanthemum, ale najdete ji také jako chrysanthemum greens, edible chrysanthemum, chop suey green, crown daisy, and Japanese-green.

Na rozdíl od naší dobře známé kopretiny jsou květy zlateně buď celé žluté a nebo mají na okvětních plátcích poblíž středu žlutý pruh.

Chcete být zdraví? Jezte chryzantémy!

Číňané věří, že právě chryzantéma dodává člověku životní sílu a také napomáhá při léčbě různých neduhů. Mladé výhonky, okvětní lístky i celé květy využívají v kuchyni a z kořenů vaří čaj proti bolesti hlavy, krku, k zotavení z chřipky, při diabetu a k posílení zraku.

Listy jedlé chryzantémy připomínají petržel, ale mají spíše celerovou příchuť. Pro kuchyňské zpracování se hodí jen mladé listy a stonky. Ty se používají jako salátová zelenina, a to buď samostatně, podobně jako hlávkový salát, nebo ve směsi s další zeleninou, nejčastěji rajčaty či naklíčenými fazolkami, sójou, mungem.

Listy těchto chryzantém se mohou také tepelně upravovat. Buď na způsob špenátu nebo jako zeleninová přísada do různých asijských jídel. Bývají například součástí tradičního sashimi ze syrových ryb či polévek. Čínští kuchaři chryzantému smaží na oleji společně s česnekem a chilli papričkami. Pikantní směs je vhodným doplňkem k masu i rýži.

Jedlou chryzantému maiko zasejte a pár týdnů počkejte

listy do salátů sbíráme ještě mladéAč je jedlá chryzantéma známá díky východní kuchyni, pochází ze západního Středozemí, odkud se rozšířila dále do jihozápadní Asie a Severní Ameriky. V zahradách ji pěstovali již ve starém Egyptě, kdy ji prý používali na obvazy mumií. Na Kypru se zas její květy používaly k barvení velikonočních vajíček nažluto. Jako ozdobná rostlina se zlateň ve střední Evropě pěstuje od 16. století. První záznam o jejím výskytu na českém území pochází z roku 1879. V současnosti má ve šlechtěné podobě více kultivarů s jednoduchými žlutými či žlutobílými květy nebo plnými květy.

Výhodou jedlé chryzantémy je její snadné pěstování a rychlý růst. U nás ji pěstujeme většinou jako letničku. Na první sklizeň se můžeme těšit za šest až osm týdnů. To rostliny dosáhnou výšky 10 – 25 cm. Na zahradě můžete tuto chryzantému pěstovat prakticky v jakékoliv vlhčí půdě. Pro svou odolnost vydrží i drsnější podmínky podhorských oblastí. Semena se vysévají přímo na záhon od dubna do listopadu. Na zimu buď rostliny přesadíte do bezmrazého skleníku nebo do květináčů, ve kterých je budete do jara pěstovat v středně teplých místnostech či mezi okny.

Jedlé chryzantémy se sklízejí podobně jako běžný salát – seříznutím celé rostliny asi pět centimetrů nad zemí. Díky tomu znovu obrostou a můžete je tak během roku sklízet opakovaně. Z květů otrháváme do jídla jen okrajové plátky – jsou chutné a na salátech a pomazánkách krásně vypadají. Naopak střed květu je velice hořký.

kvetoucí zlateň věncovitá připomíná naše kopretiny