Princip je jednoduchý: sázej, sklízej, sdílej
Když chcete zkusit pěstovat nějakou konkrétní odrůdu, která zrovna není hitem semenářských společností, budete mít problém ji získat. Nejen ve velkých městech, ale často i na vesnicích o sobě lidé příliš nevědí. Aby k sobě lidé s podobným zájmem snáze našli cestu, vznikl projekt semínkoven, který své fungování charakterizuje třemi slovy: sázej, sklízej, sdílej.
Klára Hrdá, iniciátorka projektu Semínkovna, se inspirovala v zahraničí, kde podobné občanské iniciativy na podporu domácího semenaření a přírodního zahradničení již fungují. Kromě toho, že semínkovny obohatí znalosti a dovednosti pěstitelů, pomáhají tyto projekty k záchraně biodiverzity. Nejen rozmanitost v divoké přírodě, ale i odrůdy zahradních plodin jsou ve vážném ohrožení. Během posledního století zmizelo až 75% odrůd zahradních plodin!
Semínkovna je jako knihovna, kde si půjčíte osivo
"Semínkovna funguje v podstatě jako knihovna, kde si ale místo knih půjčíte osivo. Každý si může vybrat osivo, které se mu líbí, a po sklizni jej přinést zpět do semínkovny a nabídnout ostatním," vysvětluje Klára Hrdá a dodává: "Semínkovny jsou svobodným, ekonomickým i ekologickým gestem a zároveň návratem k praktikám našich předků."
Semínkovny vznikají podle místních možností. Někde jsou součástí knihoven, jinde našly své místo v informačním centru či jiném veřejném prostoru. Více se dozvíte na webových stránkách Semínkoven - seminkovny.wordpress.com. Kromě informací o projektu zde najdete aktuální informace o jednotlivých semínkovnách.
První semínkovnu v České republice založil student gymnázia Jan Novotný ve spolupráci s místním okrašlovacím spolkem v Libenicích u Kolína. O své zkušenosti se dělí na blogu www.semenareni.webnode.cz
Další semínkovny najdete v těchto městech:
- Příbor
- Praha 2
- Praha 4
- Pardubice – Čívice
- Pardubice – Svítkov
- Habrovany u Vyškova
- Zeleneč (severovýchodně od cenra Prahy)
- Plzeň
- Znojmo
Na otevření se chystají semínkovny v Havířově-Bludovicích, Třebíči, Humpolci a Semilech.
Která semínka nelze sdílet?
Sdílení osiva funguje na základě vzájemné důvěry. Osivo vkládané do semínkovny musí být zdravé, reprodukovatelné a řádně označené. Sdílet by se nemělo osivo hybridní (označení jako F1), osivo rostlin invazivních či chráněných autorskými právy (např. GMO). "Další podmínkou je pěstování rostlin bez použití chemických hnojiv a postřiků, tedy v podstatě v bio kvalitě," vysvětluje iniciátorka projektu a dodává: "Cílem projektu je i motivace k přírodnímu zahradničení, které je trvale udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí."
Semínkovna čili grenotéka
Semínkovny existují v USA, ale také v Holandsku, Belgii či Francii. Myšlenku svobodného sdílení osiva v rámci semínkoven (francouzsky Les Grainotheques) prosazuje ve Francii Sébastien Wittevert, zakladatel francouzské neziskové asociace Graines de troc.
"Nápad se zrodil z touhy mít možnost sdílet osivo s ostatními zahradníky a aktivně se podílet na ochraně diverzity, která se ocitla v ohrožení," vysvětluje Sebastien Wittevert důvody vzniku francouzských semínkoven a pokračuje: "Každé semínko, každé variety, si naši předkové předávali z generace na generaci po tisíce let. Je třeba si uvědomit, co se s tímto dědictvím dnes děje a zejména jakým způsobem jej můžeme uchovat pro naše potomky." Webová stránka asociace Graines de troc eviduje téměř 150 veřejných semenných bank na území Francie a stále přibývají další.