Co budete k pěstování žampionů potřebovat

Především vhodné místo. Žampiony se dají pěstovat jak venku na zahradě, tak v interiéru - v čistém sklepě, skleníku, ve stodole i v zimní zahradě nebo také na balkoně/lodžii bytu. Limitujícím faktorem při pěstování žampionů je pouze to, zda budete mít možnost docílit ve vybraném prostoru žádoucích podmínek pro růst hub. Jde především o relativně konstantní vzdušnou vlhkost a určitou výši teplot (viz dále). Významnou výhodou žampionů je jejich nenáročnost na světelné podmínky, rostou při světle i ve tmě.



  • Žampionový substrát – předem připravené balení lze opatřit ve specializovaných zahradnických prodejnách. Jedná se o naočkované podhoubí, nejčastěji slisované do tvaru kostky či kvádru, s vyváženým obsahem všech potřebných živin pro růst žampionových plodnic. Další možností je příprava vlastního substrátu.
  • Krycí zeminu při pěstování žampionů v interiéru – většinou bude součástí praktického balení spolu s naočkovaným substrátem. Nákupem obou komponent současně (většinou pod názvem "žampionová zahrádka") ušetříte čas na přípravu substrátu.

Postup při pěstování žampionů ve vnitřním prostoru

Zakoupené balení se substrátem je potřeba umístit do teplejší místnosti (ideálně 20-25°C), pro růst podhoubí žampionů je optimální běžná bytová teplota. Teplo by nemělo klesnout pod 15°C, protože růst žampionů by se tak mohl výrazně omezit. Obal balení podle návodu částečně nařízněte a vyčkejte, až začne substrát prorůstat podhoubím, což by mělo nastat přibližně po dvou týdnech (poznáte podle houbové vůně a vizuálně podle bílošedého povlaku s myceliem). V této fázi substrát lehce nakypřete a zakryjte zeminou, která je součástí žampionové sady. Průběžně udržujte mírnou vlhkost kropením, aby substrát nevyschl, a podobně je potřeba hlídat i přiměřenou vlhkost vzduchu. Je-li příliš nízká, můžete nad balením provizorně vytvořit jakousi igelitovou střechu, která však musí umožnit současně i snadný přístup vzduchu.

Po dalších dvou týdnech, kdy by mělo podhoubí postupně prorůstat krycí zeminou, ji můžete opět zlehka prohrábnout, usnadní se tím rovnoměrnější růst budoucích žampionů. Jakmile podhoubí dostatečně proroste, přeneste celé balení na chladnější stanoviště - ochlazení substrátu o 5-10°C podpoří růst žampionových plodnic. Současně pozastavíme zvlhčování zeminy na dobu, než se objeví menší hlavičky žampionů.

Poslední fází je samotná sklizeň žampionů – plodnice i s nožičkou zlehka vykroutíme. Následují další růstové vlny, u nichž postupujeme výše popsaným způsobem. Jeden substrát může plodit po dobu ještě dalších 2 měsíců.

Po celkovém odplození pak můžete žampionový substrát použít jako hnojivo nebo zeminu pro pěstování některých základních druhů zeleniny (papriky, rajčata apod.). Odplozený substrát dobře poslouží i jako přísada pro zlepšení struktury půdy, podobně jako kompost, uleželý hnůj nebo rašelinová hnojiva. Je potřeba zohlednit pouze skutečnost, že zvyšuje zásaditost půdy a je proto použitelný výhradně pro rostliny, které nevyžadují kyselé prostředí.

Pěstování žampionů na zahradě

Pěstování žampionů venku je o něco jednodušší, stačí najít stinné, vlhčí místo a zakoupit naočkovaný substrát. Na vybraném stanovišti odhrneme část trávníku a do otvorů, hlubokých asi 5 cm, vložíme kousky žampionového podhoubí. Následně otvory opět zahrneme zeminou nebo vyjmutými trávníkovými drny a dobře prolijeme vodou. Další postup je obdobný jako při pěstování žampionů v interiéru, jen se při venkovním pěstování žampionová sklizeň může o něco prodloužit v závislosti na venkovních teplotních podmínkách. Vhodným obdobím pro pěstování žampionů na zahradě je většinou konec jara až začátek podzimu, záleží na aktuálním vývoji počasí i konkrétní lokalitě.

Vlastní příprava substrátu

Pokud se rozhodnete pro vlastní přípravu substrátu, budete potřebovat kvalitní kompost nebo ideálně dobře uleželý koňský hnůj, který bude nutno navrstvit a upravit tak, aby se dobře zapařoval. Přitom se doporučuje každý týden jej dvakrát přeložit a pravidelně sledovat jeho vlhkost a rostoucí teplotu (směs nesmí vyschnout ani příliš nasáknout). Následně se kompost/hnůj přemístí do připravených bedýnek, dobře přimáčkne a vyčkáme na vhodné tepelné podmínky pro výsadbu žampionů, tedy na pokles teploty směsi na úroveň cca 25°C. Bedýnky stále kontrolujte a udržujte mírnou vlhkost kropením.

Teprve ve fázi snížení teploty substrátu můžete zahájit samotné vysazování navlhčených zárodků žampionů. Po výsadbě (do hloubky 5 cm) zeminu udusejte, zakryjte vhodným materiálem a umístěte na určené stanoviště. Další postup bude již podobný (jak bylo popsáno výše). Teprve po nárůstu mycelia přeneste bedýnky na chladnější místo pro rychlejší tvorbu plodnic. Předpokládanou první úrodu žampionů za těchto podmínek můžete očekávat nejdříve po deseti týdnech.

Na co si dát při pěstování žampionů pozor

  • hlídat tepelné podmínky substrátu, zpočátku vyšší teplota (max.30°C), později zajistit výrazné snížení teploty, min. však 12-15°C
  • sledovat optimální vlhkost krycí zeminy, při kropení by neměla voda pronikat až do substrátu
  • zamezit přístup hmyzu k substrátu v průběhu celého období pěstování žampionů
  • zajistit „čistotu“ substrátu, neměl by být vystaven žádné kontaminaci plísněmi z okolního prostředí

Příznivý vliv žampionů na naše zdraví

Žampiony v sobě ukrývají vysokou nutriční hodnotu vitamínů a minerálních látek, jsou bohaté na výživové látky a stopové prvky. Zastoupeny jsou především vitamíny A, komplex B vitamínů, v malém množství také C, D, E i K. Obsahují též poměrně vysoké množství draslíku, sodíku, fosforu a hořčíku, v menším množství pak i další druhy minerálních látek.

Žampiony jsou zdrojem také biologicky aktivních látek, které příznivě ovlivňují lidský organismus proti škodlivému působení volných radikálů, podporují nervový systém, zdraví srdce a imunitní systém. Preventivně působí proti vzniku rakoviny, pročišťují organismus a napomáhají při léčbě některých alergií. V nemalé míře potlačují množení vybraných druhů bakterií a mohou se podílet i na úpravě hladiny krevního cukru.

Patří k nízkokalorickým jídlům, přesto vykazují žampiony (díky nezanedbatelnému obsahu prospěšné vlákniny) schopnost tělo dostatečně zasytit. Při vhodné kuchařské úpravě tak mohou žampiony, vlivem nižšího příjmu kalorií, přispívat nemalou měrou ke snižování hmotnosti. Naopak nevýhodou žampionů bývá pro některé jedince jejich obtížnější stravitelnost, podobně jako u všech ostatních hub mohou působit u citlivějších osob zdravotní potíže v oblasti trávicí soustavy.