Rozhodneme-li se ve vlastní zahradě pro výsadbu nového ovocného druhu, musíme předem zvážit mnoho faktorů, které budou v dalších letech ovlivňovat nejen krásu, ale i zdraví a plodnost stromů. Měli bychom tedy přistoupit k výběru stromku nejen s ohledem na prostorové možnosti naší zahrady a možnosti zavlažování, ale také na typ a kyselost půdy a klimatické podmínky v dané oblasti. Takto předem promyšlená úvaha se každému pěstiteli určitě vyplatí, předejde případnému zklamání a vynaložené úsilí se zúročí v podobě větších výnosů i vyšší kvality ovoce.



Závlaha ovocných stromů

Ovocné stromy potřebují stálý zdroj vody, nejlépe mírně zásadité. Zvlášť v období suchého léta a během zrání plodů potřeba vody vzrůstá. Není však vhodné vysazovat stromy v zátopových oblastech, ani na plochách s přirozeně vysokou hladinou spodní vody či v terénech tzv. mrazivých kotlin (hromadění studeného vzduchu). Obecně platí, že pro správný vývoj ovocných stromů je vhodná půda s dobrou drenáží. Pokud má terén tendenci vodu spíše zadržovat, bude potřeba založit drenážní trubky, v opačném případě, v suchých půdách, promyslet systém zavlažování.

Vhodné stanoviště pro ovocné stromy

Místo pro výsadbu je klíčové. Ideální je kvalitní hlinitopísčitá půda, která je propustná a celkem rychle se zahřívá. Půda příliš vápenitá, kamenitá či znečištěná pro výsadbu ovocných stromů vhodná není. Před výsadbou se proto doporučuje provést rozbor půdy. Také větrná místa se pro většinu stromů nehodí, ovšem nemáme-li jinou možnost, je potřeba terén alespoň upravit, aby se zmírnila síla nárazů větru. Silný vítr brání v růstu, příliš vysušuje půdu a nedozrálé ovoce často předčasně opadá. Pokud tedy naše zahrada nedisponuje vhodným málo větrným místem, můžeme ochranu stromů zajistit různými zábranami, např. stěnou z rostlin (větrolam).

Výhodná dispozice pro výsadbu teplomilných odrůd se nachází na jižním a západním svahu, v místech, kde se dlouho nedrží mrazíky, jinak se musíme rozloučit s brzy kvetoucími stromy, např. meruňkami. Severní expozici snesou jen některé dřeviny, např. maliník či rakytník, o němž jsme psali na našem webu v článku „Tajemný rakytník“. Východní strana může být zase nevhodná kvůli rychlému zahřívání během slunných dnů v zimních měsících a následným nočním mrazíkům. Zasadit zde můžeme jen mrazuvzdorné druhy.

Nároky ovocných stromů jsou rozdílné, ale do určité míry lze sladit vlastní přání i s případnými nedostatky našeho pozemku a konkrétním typem půdy.  Je možné vytvořit buď lepší podmínky pro pěstování nebo zajistit plodnost stromu správným výběrem odrůdy. Důležité je, abychom si z nevědomosti nepořídili např. choulostivější teplomilnou odrůdu ve vyšších nadmořských výškách.

Co je dobré vědět o ovocných stromech

Většina ovocných stromů - třešně, višně, slivoně, meruňky a broskve, koření do hloubky okolo  100 cm (od 50-do 150 cm), větší hloubku kořenění potřebují hrušně – ideální hloubka půdy je pro ně 2m. Neméně důležitá je i znalost hodnoty kyselosti půdy, tzv. koeficient pH. Při hodnotě do pH 5,5 je půda kyselejší (čím nižší hodnota, tím více kyselá půda), za neutrální půdu považujeme pH v rozmezí 6,5-7,2.

Při vyšších hodnotách se jedná o vápenité půdy. Většina ovocných stromů potřebuje ke svému zdárnému růstu pH převážně neutrální (6,2-8,0), výjimkou jsou nenáročné višně, které snesou půdu chudší a mírně kyselejší (pH 5,5-6,5). Višně kvetou později, zvládnou většinou i štěrkovitější podklad a mírné jarní mrazíky. Naopak meruňky a broskvoně vyžadují úrodné, teplé a lehčí půdy s dostatkem vápna. Brzy kvetou a vyhovující polohou pro tyto teplomilné stromy je slunné místo na jižním a teplém svahu, chráněném před větry. Jsou choulostivé na jarní mrazy. Jabloním obecně svědčí mírné svahy, ne příliš suché, orientované na J až JV, podobně hrušně, které mohou mít i teplejší a sušší vzduch než jabloně.