Angínovník a jeho jména

Původně patřila belamkanda čínská (Belamcanda chinensis), rostlina lidově zvaná angínovník, do samostatného rodu Belamcanda. Na základě výzkumu DNA však byla v roce 2005 přeřazena do rodu Iris (Iris domestica). Proto se vám může stát, že na jednu a tutéž rostlinu narazíte pod různými jmény. Lidé jí však říkají, bez ohledu na vědecké výzkumy, nejčastěji angínovník. V angličtině si podle strakatého květu vysloužila pojmenování leopard flower nebo leopard lily (leopardí květina či lilie).



angínovník má velmi atraktivní květyJak dřívější název rostliny napovídá, belamkanda čínská pochází z asijského dálného východu. Do Evropy se poprvé dostala koncem 17. století. Ve své domovině roste na loukách a pastvinách, na kamenitých stráních i skalách, v křovinách a lesních lemech, většinou na vápenci. V horách stoupá až do nadmořské výšky okolo 2300 m.

S léčbou angínovníkem to nepřežeňte

Angínovník patří mezi rostliny používané v čínské medicíně. Využívají se jak jeho sušené oddenky, tak i čerstvé listy. Zvlášť ceněné jsou jeho protizánětlivé účinky. Ale... Pokud se rozhodnete rostlinu použít jako pomocníka při léčbě, buďte velmi obezřetní. Každý reaguje na obsažené látky jinak. Většina těch, kteří zkusili žvýkat malý kousek listu potvrzuje jeho dlouhodobý pálivý účinek. A jsou i tací, u kterých se objevily alergické reakce a léčba skončila nateklým krkem.

Vhodné místo pro angínovník

Belamkanda je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, která u nás může přežít venku i mírnější zimy. Nejlépe, pokud ji vysadíme do dobře propustné zeminy a na zimu ji dobře zamulčujeme. Přezimovat může také při omezení zálivky v nádobě v chladné místnosti.

Angínovník můžeme vysadit také do větší skalky nebo na záhon. Musíme však počítat s jeho velikostí - přímá lodyha obvykle dorůstá 60 – 100 cm, mečovité listy bývají vysoké kolem 20 cm a trs zabírá nejméně 20 cm do šířky.

V létě postupně angínovník rozkvétá atraktivními květy. Bývá jich až 12 o šířce až 4 cm. Nejčastěji mají oranžovočervenou barvu s kaštanově hnědými skvrnami, objevují se i žluté květy. Po odkvětu dozrávají velká černá semena, z kterých můžeme na jaře vypěstovat další rostliny. Shluk černých semen po otevření semeníku nápadně připomíná plody ostružiny. Odtud název blackberry lily (ostružinová lilie).