pupalka na mořském pobřežíPupalky (Oenothera) většinou patří mezi nenáročné byliny, které mají rády slunečná stanoviště s dobře propustnou zeminou. Některé druhy rostou dokonce i na pouštích. Pupalky měli v oblibě indiáni z prérijního kmene Černonožců. Listy a lodyhy vařili, kořeny sušili na zimní období.



Mezi pupalkami najdeme letničky, dvouletky i trvalky. Zatímco nejnižší druhy (nepřesahují výšku 10 cm) jsou vhodné jako skalničky (např. Oenothera acaulis z Chile), nejvyšší pupalky dorůstají úctyhodné výšky 3 metrů (Oenothera stubbei z Mexika).

Květy pupalky

Nejznámější a nejrozšířenější jsou u nás pupalky se žlutými květy. Ale existují i formy s květy bílými či růžovými. Jedním z druhů, které na našem území často zplaňují, je pupalka dvouletá (Oenothera biennis). V prvním roce vyroste pouze přízemní růžice listů a teprve v druhém roce se objeví lodyha s vrcholovými hrozny velkých vonných žlutých květů.

Využití pupalky

Kdysi se pupalka dvouletá pěstovala jako kořenová zelenina a také jako krmivo pro dobytek. Často se využívá jako léčivá rostlina. V poslední době je zájem především o její semena. Jejich lisováním se získává olej, který má řadu léčivých účinků. Využívá se pro kosmetické a léčebné účely k hojení ran, při popáleninách, různých nemocech kůže.

Uplatnění má i jeho vnitřní užití, ať už při předmenstruačních bolestech, cévních chorobách či k celkovému posílení imunity a ochraně proti stresu. Díky širokému léčivému využití získala pupalka přezdívku King´s cureall (královský všelék).

při troše trpělivosti můžete sledovat rozkvétání květu pupalky