Nahřívací polštářky zahřejí i ochladí
Princip nahřívacích (termo) polštářků je velmi jednoduchý. Je založený na schopnosti pohltit a pak zase vydávat teplo, případně chlad. Mezi oblíbené náplně termo polštářů patří pohankové či špaldové slupky a také třešňové nebo višňové pecky.
Skutečnosti, že třešňové pecky dlouho drží teplo, si prý jako první všimli dělníci ve švýcarské likérce. Přes den pecky, které do té doby končily v odpadu, nahřívali na kamnech. Večer pecky nasypali do pytle a nahřívali si s nimi bolavé svaly.
Samozřejmě, že polštář naplněný třešňovými peckami nemůže nahradit klasický polštář na spaní. Nejen proto, že by spáče třešňové pecky tlačily, ale také proto, že při sebemenším pohybu chřestí. Ale jako zdroj tepla fungují pecky výborně.
Kolik třešní, tolik višní
Populární úsloví "Kolik třešní, tolik višní," proslavil film Jáchyme, hoď ho do stroje. S trochou nadsázky ho můžeme rozšířit o tvrzení "tolik pecek". Pokud si zkusíte třešně vypeckovat, brzy pochopíte, proč jsou několikanásobně dražší, než ostatní náplně do nahřívacích polštářků. Zatímco kilogram pohankových či špaldových slupek stojí kolem 55 Kč, třešňové pecky se prodávají za 130, ale častěji až za 260 Kč za kilogram.
Jak velký a jak naplněný polštář si zhotovíme, to záleží jen a jen na nás. Nejčastěji se šije v rozměrech 15 x 15 cm či 30 x 20 cm. Náplň nejčastěji nepřesahuje jeden kilogram.
Cesta pecky z třešně do nahřívacího polštáře
Způsob vypeckování třešní se většinou odvíjí od jejich množství. Nejméně pohodlné je vypeckování nožem, o něco lepší je práce s ručním odpeckovačem. Nejrychleji se pracuje s odpeckovači opatřenými nádobkou.
Pecky musíme co nejlépe zbavit dužnatých zbytků. "Zaručených" receptů koluje po internetu řada. Někdo je povaří a pak z nich drhne zbytky ve staré froté ponožce. Jiní zkoušejí "praní" v myčce (pecky zavřou mezi dva větší cedníky) nebo pračce (i tady se hodí nějaký obal, který chrání buben pračky před nárazy, dobře poslouží starý povlak od polštáře či starý ručník).
Ať už se rozhodnete pro ten či onen způsob očištění pecek, po praní by mělo následovat jejich důkladné vysušení. Teprve pak jsou pecky připraveny stát se náplní polštářku. Ideální je, pokud pecky nasypeme do obalu, u kterého zašijeme otvor. Tak zabráníme nechtěným ztrátám. Pak už můžeme použít některý z povlaků, které máme, případně ušít jej z látky, která se nám pro daný účel nejvíce hodí. Děti potěší nejrůznější textilní aplikace či veselé motivy. Vrchní povlak snadno přepereme, ale v případě potřeby není problém vyprat i vnitřní polštář naplněný peckami.
Nahřívání polštáře je snadné a rychlé
Kdybychom chtěli zůstat u maximálně ekologického použití, pak budeme polštář s peckami nahřívat zásadně na slunci. Ale to není vždy proveditelné... Velmi snadno polštář nahřejeme v mikrovlnné troubě (maximálně 3 minuty při výkonu 700 W) či v klasické troubě (15 minut při teplotě maximálně 150 oC).
Nikdy bychom při nahřívání polštář nechávat bez dozoru, aby nedošlo k jeho vzplanutí. Také při přikládání musíme být opatrní – i méně rozehřátý polštář působící na tělo delší čas může způsobit popáleniny. Zvlášť pozorní bychom v tomto případě měli být pokud polštář dáváme dětem.
Polštáře s nahřátými třešňovými peckami se nejčastěji používají jako terapeutické polštáře. Hodí se všude tam, kde pomáhá suché teplo: při bolestech zad, šíje, břicha, kloubů, svalů. Využít je můžeme také při nachlazení k uvolnění čelních dutin, při migréně a bolestech hlavy. Výborné jsou na prohřátí průdušek, studených nohou a rukou, k nahřátí před masáží a při potížích s usínáním. Tvar i velikost polštáře můžeme uzpůsobit nejčastěji používanému účelu, případně vyrobit polštářů několik.
Polštářek můžeme použít také na chlazení kloubních či svalových zánětů, na vymknutý kotník, otoky, štípance a spáleniny.
