Jako hnojivo je vhodný pouze popel ze dřeva. Je jedno, zda topíte poleny, dřevěnými peletami nebo briketami v kamnech, krbu nebo venkovním ohništi. Při dobrém spálení dřeva získáte téměř výhradně minerální hnojivo, protože podíl nespálené organické hmoty je pouze malý. Naopak popel z uhlí, briket nebo škvára jsou, kvůli obsahu rizikových prvků, pro použití na zahradě naprosto nevhodné. Při použití popela nesmíme zapomínat na základní pravidla požární bezpečnosti.



NIKDY nesypeme na zahradu popel žhavý, ale pouze zcela vychladlý. Nejčastěji vznikly požáry nasypáním žhavého popela ke kořenům tújí. Majitelé ohořelých pahýlů dříve okrasného živého plotu potvrzují, že zpočátku se nic nedělo. Teprve po nějakém čase vítr žhavé uhlíky rozfoukal a došlo k vzplanutí keřů. Jak potvrzují hasiči, oheň se živým plotem šíří poměrně rychle.

Dřevěný popel jako minerální hnojivo

pro hnojení je možné použít pouze popel ze dřevaPokud bychom chtěli složení dřevěného popela vyjádřit tak, jak jsme zvyklí u hnojiv NPK (dusík, fosfor a draslík), pak tyto látky obsahuje v poměru 0:1:2.

Zatímco dusík v popelu téměř nenajdete, vápníku obsahuje 33 – 35%, fosforu 2 – 4%, draslíku 6 – 10%. Zastoupení má v dřevěném popelu také hořčík 4 – 7%. Většina těchto živin se do dřeva dostala z půdy v průběhu růstu stromu, a tak se vlastně po jeho spálení může přirozeně vrátit zpět.

Draslík je obsažen ve formě uhličitanu draselného, známého také jako potaš. Je velmi vhodný pro plodiny a kultury citlivé vůči chloridům: pro drobné ovoce, plodovou zeleninu, cibuloviny a řadu okrasných rostlin. Fosforu je ve srovnání s draslíkem méně, je ale velmi dobře přijímán rostlinami.

K azalkám a rododendronům popel nepatří

Dřevěný popel má velmi vysoké pH, kolem 12. Proto jej nesypeme k rostlinám, které pro svůj růst potřebují kyselou půdu. Tedy například k azalkám, rododendronům, hortenziím, borůvkám, vřesům či vřesovcům. Vápník obsažený v popelu, který se podílí na vysoké zásaditosti směsi, by těmto rostlinám mohl uškodit. Rostliny, které vyžadují kyselé půdy označujeme jako acidofilní rostliny (acidofyty). Vyhovuje jim kyselost půdy v rozmezí 3 - 6,4 pH. Někdy bývají rostliny, které nemají rády vápno, označovány jako vápnostřežné.

Jak nejlépe dřevěný popel v zahradě použít?

  • použít můžeme popel z krbu i venkovního ohništěrozpustit ve vodě - dřevěný popel je rozpustný ve vodě. Pro hnojení se hodí rozmíchat půl kila popele v litru vody. Získaným roztokem dostatečně pohnojíte záhonek o velikosti 5 m2.
  • přidat do kompostu - tam se nemusíte bát větších dávek. Doporučuje se přidat 3 – 5 kg dřevěného popele na metr krychlový kompostu. Protože hmota, která v kompostu vzniká, obsahuje dostatek dusíku, vznikne v kombinaci s popelem výborné hnojivo pro vaši zahradu. Jen se při jeho aplikaci vyhněte kyselomilným rostlinám.
  • pohnojit vhodné plodiny - dávky 0,5 - 2 kg na 10 m2. Do desetilitrového kbelíku se vejde 5 kg popele. Nižší dávku používáme na půdách bez potřeby vápnění, vyšší dávky se hodí tam, kde je potřeba vápnit (kyselé půdy). Zvlášť dobře můžete popel použít pro pěstování plodové zeleniny, cibulovin, drobného ovoce (jahody, maliny, rybíz) a také u mnoha okrasných rostlin. Aby nedošlo k poškození mladých kořínků, je vhodné popel rozhodit na zrytou půdu na podzim nebo přes zimu, nejpozději však 14 dní před setím nebo sázením v dávce nejvýše 50 g na m2. Na jaře jej mělce zapravíme do půdy.