• Pamatujte, že v požár může snadno přerůst i při pálení zbytků starého listí či různých odpadů.
  • Nebezpečí vzniku požáru se zvyšuje dlouhým obdobím sucha a větrným počasím.
  • Rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň je možné jen na místě vzdáleném minimálně 50 metrů od okraje lesa.
  • Nikdy nerozdělávejte oheň pod větvemi stromů, na pasekách, v blízkosti křovin, ve vysoké trávě, poblíž zemědělských plodin a stohů.
  • Při suchém počasí je lepší oheň v lese, jinde v přírodě nebo na volném prostranství vůbec nerozdělávat.

Důvod první – hrozba pokuty

hašení stohu, ilustrační snímek HZS ČRZákon vypalování porostů zakazuje. Podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, nesmí fyzická osoba provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku podle § 78 odst. 1 písm. s) citovaného zákona. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 25 000 Kč. Podle § 5 odst. 2 citovaného zákona právnické a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty.



Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Při porušení této povinnosti se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu podle § 76 odst. 2 písm. n) citovaného zákona. Za tento správní delikt jim může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Pálení biologického odpadu lze provádět za podmínek stanovených jednotlivými obcemi (nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí apod.) jen na předem připravených přiměřeně velkých hromadách za trvalé přítomnosti alespoň jedné dospělé osoby a prostředků na prvotní hasební zásah.

Důvod druhý – smrtící past na drobné živočichy

Vypalování trávy má největší dopad na živočichy, kteří se pohybují pomalu (měkkýši) a na hmyz v různých stádiích vývoje (vajíčka, larvy, kukly). K úhynu a následnému poklesu populací dochází i u ostatních živočichů (obojživelníci, plazi, druhy mravenců žijících na loukách). Dalším nepříjemným důsledkem vypalování porostů je zničení úkrytů živočichů (ježci, ptáci).

Důvod třetí – zhoršení kvality travního porostu

V neposlední řadě vypalování staré trávy nepříznivě ovlivňuje složení travních porostů. Čím je travní porost kvalitnější, tím větší škody vypalování způsobí. Vypalováním dochází ke zvýhodnění plevelů a mechu. Oheň totiž poškozuje především kulturní druhy trav, které z větší části přezimují v zeleném stavu. Mechy obsahují vždy podstatně více vody než ostatní rostliny, takže bývají jen slabě poškozeny. Opakovaným vypalováním stařiny ochuzujeme půdu o humus a dusík.