s hrabáním listí rádi pomohou i nejmladší členové rodinyHrabeme listí, vysáváme nebo foukáme?

Zatímco někteří z nás při hrabání podzimního listí nedají dopustit na švédské hrábě (tedy ty, které svým rozšířením připomínají vějíř), majitelé větších zahrad využívají stále častěji motorové či elektrické pomocníky.



Výhodou motorových fukarů je, že na velkých plochách pomohou snadno nahromadit listí nejen z travnatých ploch, ale i ze všech ostatních. Některé typy jsou navíc kombinované s vysavačem. S nimi můžeme listí nasát a rozdrtit přímo ve sběrném koši. Zvlášť užitečný je tento pomocník při údržbě členitých zahrad. Existují i elektrické fukary, ale s těmi může být na rozlehlém pozemku problém s přívodem elektrické energie.

Další variantou úklidu spadaného listí z trávníků může být využití rotační sekačky se sběrným košem. Některé sekačky mohou při sběru regulovat drcení listí. Pokud neleží listy na trávníku v příliš silné vrstvě, stačí nastavit břit sekačky na horní limit a trávník "zamést" a při tom ho vlastně i rozdrtit. Nevýhodou této varianty je nutnost častého vyprazdňování sběrného vaku.

Listovka versus klasický kompost

Velmi stručně řečeno, listovka je vlastně kompost vzniklý rozpadem listí. Podle množství spadaného listí i velikosti zahrady můžeme listí přidávat do klasického kompostu nebo mu vyčlenit vlastní prostor, z kterého získáme kvalitní listovku.

Nejkvalitnější listovka je z bukového listí. Použít na ni však lze všechno listí, včetně některými zahrádkáři zatracovaného ořešákového. Na dobře uleželou listovku si ale musíme počkat až 18 měsíců. Listí je chudé na dusík, proto potřebuje pro dobré tlení přídavek dusíkatých látek. Kromě prosypávání dusíkatým vápnem či mletou rohovinou nesmíme zapomenout na dobré provlhčení. Celý proces podstatně urychlíme, pokud listí předem rozdrtíme. Důležité je listovku v následujícím roce na jaře přehodit. Odměnou nám bude zralá zemina, která se bude hodit pro balkonové a hrnkové rostliny. Mladá listovka bývá kyselá, teprve po 2 – 3 letech je její reakce neutrální.

objem listí zmenšíme jeho nadrcením

Kde listí nechat ležet a kde raději ne

Zatímco trávník udržujeme bez listí průběžným vyhrabováním, půdní kryt okrasných dřevin a keřů můžeme s výhodou nechat pokrytý spadaným listím. Je to vlastně mulč z listí, který chrání kořeny před předčasným a hlubokým promrznutím a zároveň působí proti přímému vypařování vody. Naopak pokud bychom ponechali na trávníku ležet vrstvy napadaného mokrého listí, objeví se na něm nehezké skvrny a může docházet ke vzniku plísní.

Nezapomeňte však, že některé rostliny pod mokrým listím přezimovat nesmí. Nikdy bychom neměli nechat listí ležet například na těchto rostlinách se zelenajícími se listovými růžicemi: lilie bělostná, náprstník, divizna.

Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat listí ovocných stromů. Zvlášť pokud bylo napadené, je nebezpečí, že zárodky houbových chorob a škůdců v listí přežijí zimu a na jaře se stanou zdrojem nové nákazy. Napadené listí můžeme zlikvidovat hlubokým zarytím do půdy, případně jeho likvidaci urychlit v kompostéru přidáním vápna.

listí z ořešákuListí z ořešáku

Jádrem vášnivých diskusí bývá listí z ořešáků. Je poměrně tuhé a tak je proces jeho tlení podstatně delší než u listí z většiny ostatních dřevin. Před uložením ořešákového listí do kompostéru se doporučuje jeho nadrcení a dostatečné promíchání s jinými složkami kompostu. Nejlépe na 1 díl ořešákového listí přidat 3 díly jiného materiálu (ostatní druhy listí a další kompostovatelný odpad). Samozřejmě, že pokud je ořešák napaden černou skvrnitostí (antraknózou), pak jeho kompostování není vhodné.